Další krok ke splnění našich snů. Augusta zářil: Mužstvo žilo, jsem neskutečně hrdý!

„Fantastický zápas! Takovou bitvu jsem v kariéře ještě nezažil. Udělali jsme další krok ke splnění našich snů,“ líčil radostně šestapadesátiletý trenér v rozhovoru pro Českou televizi.

Jeho svěřenci se ani při druhém setkání na turnaji hlavního favorita nezalekli. Nenechali se ovlivnit skupinovou porážkou 5:7, nebyli zalezlí a už vůbec ne ustrašení.

„Už před odchodem na led mužstvo neskutečně žilo, kabina byla snad ještě hlasitější než před rokem. S ostatními trenéry jsme je semkli, ale pochvalu zaslouží především oni, byli neskutečně nachystaní,“ nešetřil chválou Augusta.

Národní tým sice inkasoval jako první, když v šestnácté minutě využil přesilovku Tij Iginla, ale ve zbytku utkání buď držel s Kanadou vyrovnaný stav, nebo byl o krok napřed.

Vedl 2:1, pak 3:2 i 4:3. A když v čase 58:46 rozjásal střídačku šťastný zásah bruslí Tomáše Poletína, v hlavách soupeřů zřejmě proletělo: Sakra, už je to tady zase.

Také si vzpomínáte? I obě čtvrtfinálová setkání na předchozích šampionátech rozsekla pozdní česká trefa.

Rok 2024: Jakub Štancl, čas 59:49.

Rok 2025: Adam Jecho, čas 59:20.

A teď do třetice všeho dobrého.

Poletína ještě gólem do prázdné branky podpořil v semifinále dvougólový Vojtěch Čihař, jenž se s jedenácti body (4+7) dělí o první místo tabulky produktivity celého turnaje.

Vítězná trefa Tomáše Poletína:

Oslavy mohly vypuknout. Hráči se bleskově rozjeli k brance Michala Oršuláka, euforie propukla také na střídačce, kde se Augusta objímal s celým realizačním týmem.

„Bylo mi ctí za klukama stát na střídačce, jsem neskutečně hrdý! Snad potěšili i fanoušky, kteří nám doma v tuhle nekřesťanskou hodinu drželi palce,“ děkoval na dálku hlavní kouč.

S juniory zatím přivezl dva bronzy, teď mají společně šanci zaútočit na kov nejcennější.

O zlato se česká dvacítka posledně ucházela před třemi lety. S Kanadou tehdy rovněž svedla vyrovnanou partii, smazala dvoubrankové manko, ale po gólu Dylana Guenthera na 3:2 v prodloužení brala „jen“ stříbro.

Teď se hráči s druhým místem spokojit nechtějí, cílí na nejvyšší stupínek. K prvnímu titulu světových šampionů od roku 2001, kdy v Moskvě triumfovala parta okolo Duby, Brendla, Klesly a Nedorosta.

„Semifinále nás stálo spoustu sil, máme nějaké bolístky. Ale hrajeme finále mistrovství světa, na to se nikdo neptá. I kdyby měli kluci zlomené nohy, nepřiznají to,“ pousmál se Augusta.

Kanadský útočník Cole Reschny brání českého forvarda Samuela Drančáka (29).

A zároveň doplnil: „Z hokeje se v dnešní době často dělá individuální sport, ale takových věcí dosáhnete jen jako tým. Chci, aby si kluci do kariéry odnesli hlavně tohle!“

Do cesty se jim postaví Švédové, dosud jediný neporažený celek na turnaji, který v napínavém semifinále přetlačil Finy 4:3 po samostatných nájezdech. Vítěze určila až osmá série, rozhodl Anton Frondell.

Když se Češi na mistrovství světa utkali se severským soupeřem posledně, v nevídaném dramatu na závěr boje o třetí místo se nájezdů jelo hned osmadvacet.

Bronzovou trefu před rokem vystřihl kapitán Eduard Šalé. Augusta věří, že se celé mužstvo bude radovat i na konci úterního finále (2.30 SEČ): „Uděláme všechno pro to, aby se to povedlo.“