Jandač: Nenašli jsme složení elitních útoků a postupně se horšili střelecky |
Když se mě různí lidé ptali, jak tipuji čtvrtfinále, oháněla jsem se „štěstíčkem“. Tedy, ne že bych brala štěstí jako ukazatel výkonnosti, nebo jako jediný atribut, který by měl rozhodnout. To vůbec.
Ale byla jsem přesvědčena, že svým způsobem tato „muška jenom zlatá“ rozhodne. Říkala jsem, „když budeme mít štěstí a proměníme jako první svoji brankovou příležitost, pak máme šanci na úspěch.“
Nečekala jsem, že se až tak podaří začátek zápasu, ovšem stalo se. Vytvořili jsme si tlak, i nějaké šance a právě tady jsem v trochu toho štístka doufala. Ne, že bych si přála gól, jaký vstřelil třeba Honza Kovář proti Norům. Naopak.
Naděje jsem si dělala v nějakou pěknou gólovku a následné efektivní zakončení. Ale, na druhou stranu, i kdyby nám měla vedení přinést branka, která padne třeba po deseti náhodných odrazech, určitě bych na osud nežehrala.
Každopádně to se nestalo a naopak Rusko ukázalo svou kvalitu a jejich produktivita v úvodní třetině byla ukázková. Toto o štěstí vážně nebylo. Kombinace šikovných rukou, i výběr toho nejlepšího řešení dané situace Rusům přinesla dvoubrankové vedení.
Přesně tohle si nikdo z nás nepřál. Už tak sebevědomý soupeř získal další dávku sebevědomí, které našim hráčům přímo úměrně ubylo.
Ovšem důvěra ve vlastní síly není vše. Dalším důležitým kamínkem ve vítězné mozaice ruské sborné byl její velice vyspělý taktický výkon. Ačkoliv se našim reprezentantům nedala upřít snaha, žádná velká přehlídka slibných brankových příležitostí se nekonala.
Rusové se ve své třetině překvapivě soustředili na jednoduchý hokej, kdy hlavním úkolem bylo co nejrychleji vyndat puk z pásma.
Když si k tomu přičteme velice rychlé protiútoky a šikovné ruce soupeře, vyjde nám z této rovnice mnohem více šancí na straně mužstva v červených dresech.
  |
Ale hokej je velice rychlý sport, a i když měli reprezentanti Ruska zápas evidentně pod kontrolou, neznamená to, že bylo hotovo. Stačil by jeden šťastný gól v jejich síti a najednou by byl ráz zápasu úplně jiný.
Což se bohužel pro nás nestalo. Naopak jedno z mnoha a mnoha přečíslení, nakonec Panarin přece jen vyřešil nejlépe, jak mohl, a bylo rozhodnuto.
A tak ani letošní čtvrtfinále neskončilo vítězně, ačkoliv valná většina hokejové veřejnosti očekávala před turnajem opak.
