Čtvrtfinále sledovalo v Americe i po vyřazení svého týmu na stanicích ESPN a Univision v průměru 7,4 milionu diváků. A podobná čísla se čekají i od závěrečných kol. Celostátní kanál ESPN zaznamenal dvaačtyřicetiprocentní nárůst oproti šampionátu v Jihoafrické republice 2010 a stočtrnáctiprocentní od německého šampionátu 2006.
Příčin zájmu Američanů o soccer, jak tam fotbalu říkají, je několik. Jednou z hlavních je sílící hispánská menšina, která má tento sport v oblibě. Dalším důležitým faktorem je také americká liga MLS, jejíž prestiž roste i díky příchodu hvězd z Evropy či postupnému rozrůstání. Zároveň zámořské televize přenášejí z Evropy například anglickou Premier League či Ligu mistrů.
Pozornost brazilskému šampionátu věnoval i prezident Barack Obama. Bílý dům zveřejnil fotografii, jak hlava státu v letadle Air Force One sledovala utkání s Německem, po kterém Američané postoupili do osmifinále. Poté navíc telefonicky poděkoval největším osobnostem týmu Timu Howardovi a Clintu Dempseymu.
Právě utkání s Německem překonalo americký rekord v televizní sledovanosti fotbalového utkání – celkem ho vidělo 25 milionů lidí (na stanici ESPN 18,2). Pro srovnání: rozhodující finále letošní basketbalové NBA mezi San Antoniem a Miami sledovalo 18 milionů diváků, finálovou sérii baseballové MLB v průměru 15 milionů.
Na sociální síti Twitter pak byl gól Dempseyho ve skupině proti Portugalsku svého času druhým nejsdílenějším příspěvkem ze šampionátu. I společnost Adidas, oficiální partner mistrovství světa, očekává rekordní tržby z prodeje fotbalových produktů především díky americkému trhu.
Šampionát zkrátka Ameriku okouzlil. "Proč je mistrovství sledovanější více než kdy jindy, je prosté a jednoduché. Z neznámých členů amerického týmu se stali hrdinové a národní symboly pro hrdost a svobodu. Úřady po celé zemi umožňují zaměstnancům, aby se na turnaj dívali i v pracovní době. Tisíce lidí se ve velkých městech shromažďují, aby podpořily tým. Fotbal se tak náhle stal důležitým tématem, které všichni rozebírají," popsal pro LN fanoušek Max Bonem z Texasu.
"Fotbal v Americe dospívá, dostává se na úplně jinou, vyšší úroveň," napsal zkušený novinář magazínu Sports Illustrated Grant Wahl. Zápas USA s Portugalskem například v Chicagu v Grant Parku sledovalo třicet tisíc lidí. Brány parku byly půl hodiny před výkopem kvůli naplněné kapacitě zavřeny. Wall Street Plaza v Orlandu byla dokonce označena jako fotbalová centrála pro americké zápasy během mistrovství světa.
Hispánské dědictví
Co se týče popularity socceru je důležitá zmíněná role Hispánců. Například zářijové ligové utkání MLS mezi Los Angeles Galaxy a Seattle Sounders bylo věnováno "hispánskému dědictví" – před úvodním hvizdem byl na programu patnáctiminutový oslavný program, který připomněl roli Latinoameričanů při založení LA.
Přesto je popularita socceru daleko za americkým fotbalem, baseballem, basketbalem či hokejem. "Jednou z hlavních teorií je, že Američané mají rádi akční hru plnou bodů či gólů s velkým počtem komerčních přestávek pro občerstvení či zhodnocení průběhu hry. Američtí diváci také mají rádi tvrdé souboje, které americký fotbal, hokej a basketbal nabízejí," popsal novinář Leigh Steinberg pro časopis Forbes. MLS má však navíc proti zmíněným soutěžích mnohem "chudší" historii – vznikla až v roce 1993.
Do amerického fotbalu výrazně nahlédl i Luboš Kubík. Na přelomu tisíciletí hrál za Dallas a Chicago, na šampionátu v Jihoafrické republice byl pak asistentem trenéra americké reprezentace Boba Bradleyho. "Fotbal se v Americe vyvíjí, každým rokem vstupují nové týmy do MLS, takže zájem roste. Ale přesto fotbal tradiční americké sporty stejně nikdy nepředstihne. S tím se nedá nic dělat," řekl Kubík LN.
Klíčovou postavou amerického fotbalu je nyní Němec Jürgen Klinsmann, který v roce 2011 po angažmá v Bayernu Mnichov převzal národní tým USA. Zároveň zastává funkci technického ředitele tamního fotbalu. "Je velmi důležitou součástí nejen toho, co se děje na hřišti, ale v celkovém vnímání amerického fotbalu. Dosáhl velkých úspěchů jako hráč i jako trenér," uznal prezident amerického fotbalu Sunil Gulati. "Změnil celkové myšlení hráčů. Ukázal jim cestu, které věří," dodal bývalý kouč německé reprezentace.
"Klinsmann postavil největší tým ve fotbalové historii," napsal deník USA Today po postupu ze "skupiny smrti", ve které bylo Německo, Portugalsko a Ghana.
Klinsmann před šampionátem překvapil nominací, když do Brazílie nevzal dlouholetou hvězdu amerického fotbalu Landona Donovana. Tento ofenzivní hráč byl ikonou zámořského fotbalu, v Evropě se ale příliš neprosadil. V USA bylo jeho rozhodnutí velmi kritizované i kvůli tomu, že ho údajně se spolupracovníky nekonzultoval. "Jürgen není přítel kompromisů. Chce si jít svojí cestou," pravil sportovní manažer a dlouholetý Klinsmannův kolega Bernhard Peters.
INFOGRAFIKA |
Jak o Klinsmannovi mluví hráči, je to velký psycholog, pro kterého je rozhodující týmový duch a atmosféra v mužstvu. Zároveň se nebojí říkat věci na rovinu, bez obalu. Před šampionátem v Brazílii prohlásil, že neexistuje žádná šance, aby jeho tým turnaj vyhrál. Vzhledem k americké nátuře se na něj snesla vlna kritiky.
Terčem se stal i poté, co se vyjádřil k nominaci, ve které chyběl Donovan. "Vrátil se do MLS a lidé ho chválili. I když hrál na osmdesát procent, dominoval. To žádnému hráči nepomůže," pravil a pro deník New York Times popsal, v čem vidí problém v amerických sportech obecně. "Basketbalista Kobe Bryant prodloužil smlouvu o dva roky za padesát milionů dolarů, proč? Kvůli tomu, co pro Lakers odvede? Ne, kvůli tomu, co odváděl předtím. Proč platit za něco, co se už stalo?"
Přesto je Klinsmann pro americký fotbal důležitým mužem. Přinesl do něj právě německou preciznost. "Je to méně o talentu, více o odhodlanosti. Potřebujeme hráče, kteří jsou ambiciózní," pravil. Anaznačil, že by některým hráčům pomohlo angažmá v Evropě.
Naopak ale do MLS čím dál častěji míří evropské hvězdy. Vše odstartoval David Beckham v roce 2007, kdy zamířil z Realu Madrid do Los AngelesGalaxy, následovali například Henry, Defoe, Kaká či Villa. A tímkredit MLS i amerického fotbalu roste dál.
