Za patnáct let objíždění těch největších závodů ani Michal Březina nic podobného nezažil. „Ani v Japonsku ne. Možná na olympiádě ve Vancouveru, kde bylo také vyprodáno,“ dumal bývalý český reprezentant a dnes kouč Georgie Reshtenka. „Ale nikdy se mi nestalo, že bych neslyšel vlastního slova. Když vyvolali Žoriho jméno a hala začala burácet, nebylo slyšet vůbec nic.“
Minerva Fabienne Haseová z vítězné německé sportovní dvojice zase líčila, jak měla během volné jízdy problém slyšet přes obrovský aplaus hudbu. „V jednu chvíli byli fanoušci tak hlasití, že jsem si pomyslela: Pšššt, my se potřebujeme soustředit!“ vyprávěla se smíchem.
Podobný úžas a ódy na publikum bylo v uplynulých šesti dnech možné slyšet z úst kohokoliv po kterémkoliv závodě.
„Nevím, jestli jsem někdy zažil takový šampionát. Fanoušci jsou úplně na jiné úrovni, naprosto šílení,“ říkal Lukas Britschgi, švýcarský exmistr Evropy.
I on patřil mezi aktéry sobotního ranního tréninku, který možná nejlépe ilustruje obrovský zájem o krasobruslení v Praze.
I na trénink mužů od 6.30 bylo totiž všech 3 000 organizátory uvolněných míst pro diváky vyprodáno. „To se ještě nikdy na žádném závodě nestalo,“ vysvětloval Daniel Mrázek.
fuck. i think the sport is alive https://t.co/KuNeQsXcGH
Přestože v žádné kategorii nemohli Češi pomýšlet na medaile a nejlepším umístěním je 11. místo sourozenců Mrázkových, vyprodaná byla většina závodů. A oproti běžné praxi, kdy se tribuny většinou zaplňují postupně a plno je až na pozdější rozjížďky, stalo se pražským specifikem, že kulisu zcela obsazené haly si mohli užít krasobruslaři od nejslabších skupin po ty nejsilnější.
Celkem přilákalo mistrovství světa 127 837 diváků!
„Mezinárodní bruslařská unie si bohužel nevede v tomto směru statistiky, ale co jsme byli schopní dohledat, tak nejvyšší návštěvnost byla doposud na americkém šampionátu v Clevelandu v roce 2000, tam jich bylo 119 tisíc. A na mistrovství světa v japonské Saitamě 2023 kolem sta tisíc lidí,“ dodal číslům kontext prezident organizačního výboru Evžen Milčinský.
Sourozenci Taschlerovi se zdraví s pražským publikem
Pražský šampionát se tak kromě sportovních výkonů zapsal do krasobruslařské historie i novým neoficiálním rekordem v počtu diváků. „Doufali jsme, že Praha bude pro fanoušky lákadlem, obzvlášť, když je tady šampionát po 33 letech. Ale takový boom jsme nečekali,“ přiznával Milčinský.
Však také když se poptávala sestra senzačně bronzové Belgičanky Niny Pinzarroneové po jednom jediném lístku, který by si mohla koupit na nedělní exhibici, nepochodila. Žádný neměli už ani organizátoři.
„Vřelé přijetí, jaké jsme zde dostali, bylo úžasné. Čeští fanoušci nám ze šampionátu vytvořili nádherný zážitek,“ oceňoval Kanaďan Paul Poirier ze stříbrného tanečního páru.
Jeho partnerka Piper Gillesová dodala: „Organizační výbor odvedl neskutečnou práci. Pamatuju si, jak mě loni na šampionátu v Bostonu začal na instagramu sledovat účet Praha 2026, a já si pomyslela: Tak ti jsou připravení naservírovat nám něco skvělého.“
Kromě organizace si krasobruslaři nemohli vynachválit ani zázemí. „Hotel máme jen přes ulici od haly, což je úžasně pohodlné. Nemusím se strachovat, že nestihnu odjezd autobusu,“ oceňoval za všechny s úsměvem Francouz Siao Him Fa.
„Hodně z toho skvělého pocitu dělají také dobrovolníci. Jsou tak ochotní a milí. Neříkám to jen proto, že se to sluší. Každé slovo myslím naprosto vážně,“ doplnil Britschgi.
„Jste neuvěřitelní pořadatelé,“ zářil nadšením i prezident Mezinárodní bruslařské unie ISU Kim Če-jol.
Fanoušci v O2 areně při jízdě Ilji Malinina.
Ta slova byla důležitá nejen pro dobrý pocit všech zúčastněných, ale také pro jakési vykoupení Česka v očích vedení ISU. Kvůli finanční krizi na přelomu nultých a desátých let se museli tehdy čeští hostitelé vzdát pořádání již přiděleného juniorského mistrovství světa, což na dlouho zmrazilo vztahy.
Úspěšné mistrovství Evropy v Ostravě před devíti lety, usilovná práce zesnulého šéfa svazu Stanislava Židka a nyní opěvovaný šampionát v Praze ale obrátily hru ve prospěch českých plánů.
Kaori Sakamotová na medailovém ceremoniálu MS v Praze.
Teď jde jen o to, jak euforické momentum využít dál.
„Nejlepší by bylo, kdyby se tu mohlo konat každoročně Grand Prix,“ zasnil se Filip Taschler.
„Snad se tu brzy zase potkáme na Grand Prix nebo jiném závodě,“ přála si i bronzová Američanka Emilea Zingasová.
Nejen je jistě potěší, že podobně smýšlí sami organizátoři. „Máme od ISU nabídky na pořádání Grand Prix nebo mistrovství Evropy. V příštích čtyřech letech chceme hostit aspoň dva velké závody,“ ujistil Milčinský.
O zájem fanoušků a závodníků se bát nemusí.
Vždyť kdo by nechtěl zažít atmosféru, o které i olympijský vítěz Guillaume Cizeron prohlásil: „Byla ještě vřelejší než na olympiádě v Miláně. Taková malá vlastní planeta úžasné energie.“
