Jak je to možné?
FIFA před startem prodeje rozdělila každý stadion do čtyř kategorií, z nichž ta první je nejdražší a zahrnuje ta nejlepší místa blízko u hřiště a na středu.
Jenže když samotné „nejlepší“ vstupenky fanouškům přišly, mnoho z nich vyfasovalo sedačky v rozích hřiště či za brankou. A někteří dokonce obdrželi lístky na místa, která při nákupu patřila až do druhé kategorie.
„Hodně lidí se cítí podvedených, zmatených nebo prostě jenom zklamaných ze způsobu, jak organizátoři místa rozdělili,“ citoval server The Athletic, který na problém upozornil, jednoho z dotčených příznivců. „Nemůžete změnit pravidla hry. Lidé si zaplatili za určitá místa a pak dostali jiná.“
Problém ovšem je, že fanoušci si nekupovali lístky na konkrétní sedačky. Tím se koneckonců hájí také FIFA. Je to ostatně běžný způsob, jak před velkými turnaji předprodeje fungují.
Třeba na nadcházející házenkářské mistrovství Evropy žen, které hostí jednu skupinu v Brně v nové T Areně, si zatím rovněž koupíte pouze vybraný sektor s danou cenovou kategorií, konkrétní místa vám přiřadí až organizátor, tedy federace EHF.
Jenže FIFA těsně před turnajem původní plánek prostě změnila.
„Orientační rozvržení kategorií mělo pomoct fanouškům pochopit, kde jejich místa mohou být. Bylo určené spíš jako návod než přesné rozvržení míst a rozsahu jednotlivých sekcí,“ reagovala FIFA na dotaz serveru.
Pochopitelně se však množí dotazy, kdo na zmíněných nejlepších místech bude vlastně sedět. V rámci oficiálního přeprodeje se totiž neobjevují, takže se někteří fanoušci domnívají, že tyto sedačky nikdy nebyly určeny široké veřejnosti, ale FIFA tam usadí partnery nebo celebrity. Případně že budou součástí tzv. hospitality balíčků – ty zahrnují kromě lístků také občerstvení či přístup do luxusního salonku. Zkrátka VIP vstupenky se vším, co vás napadne.
Původní plánek pro stadion v Seattlu, který před mistrovstvím světa zveřejnila FIFA. | foto: The Athletic
Upravený plánek pro stadion v Seattlu, který těsně před mistrovstvím světa FIFA předělala. | foto: The Athletic
Fanoušky tyhle změny naštvaly o to víc, že za lístky zaplatily vysoké částky kvůli dynamickým úpravám cen. A ve výsledku ani nevěděli, za jaká místa utrácí.
Zmíněný server The Athletic pak přidává fotky konkrétních plánků a jak se mezi první a poslední vlnou prodeje změnilo rozvržení některých sektorů.
„Myslím, že nás FIFA cíleně oklamala nepřesným plánkem. Mysleli jsme si, že můžeme sedět i na těch nejlepších místech, ačkoliv tomu tak nikdy nebylo,“ přidal další ze zklamaných fanoušků.
Někteří celou situaci chtějí řešit právní cestou, šance na úspěch je však malá. V podmínkách prodeje totiž od podzimu stojí: „Jakákoliv vizualizace včetně mapy stadionu slouží pouze pro orientační účely a nemusí odpovídat skutečnému rozvržení daného stadionu.“
Interiér Atlanta Stadium, kde se odehraje fotbalové mistrovství světa.
Kdo neskáče, není Čech, hop hop hop. Postupová euforie žila ještě dlouho po penaltách.
O několik odstavců níže pak nákupčí souhlasí s tím, že „prodejce nebo příslušné orgány mohou určit nebo kdykoliv změnit umístění sedadla na dané vstupence, a to i po jejím zakoupení či v den zápasu. Za předpokladu, že se dané sedadlo nachází v sekci odpovídající stejné kategorii vstupenek a má stejnou nebo vyšší hodnotu.“
Je to každopádně jen další z mnoha problémů, které se v souvislosti s pompézním šampionátem vyrojil.
Mistrovství světa poprvé přivítá 48 týmů, takže výrazně naroste počet zápasů – celkem jich bude 104. Mezi nimi čekají národní týmy dlouhé a náročné přelety, jelikož se celý šampionát hraje napříč Spojenými státy americkými, Kanadou a Mexikem.
Vysoké náklady budou mít i fanoušci, z nichž někteří teď zjišťují, že ani nedostanou místa, jaká chtěli.
„To, co vidím, mi láme srdce,“ posteskl si na sociální síti X Peter Moore, někdejší šéf Liverpoolu, jenž v minulosti působil také v Microsoftu či u herního giganta EA Sports. „Aktuální cenová strategie je zcela odtržená od reality a samotné duše fotbalu. Fotbal nikdy neměl být luxusním produktem pro ty nejbohatší. Patří lidem.“
This has been weighing heavily on me, and I can’t stay quiet about it any longer.
I am 71 years old. I’ve been fortunate enough to attend five World Cups, starting in 1986. Those tournaments weren’t just events to me, they were life chapters. They were about connection, about
„Tohle může být jeden z mých posledních šampionátů, který zažiju, a říkám si, jestli se hra, kterou celý život miluju, od lidí jako já postupně odvrací. Mistrovství světa by mělo svět spojovat, ne ho prostřednictvím cenové politiky rozdělovat,“ uzavřel 71letý Moore.
