V takovém vedru mohli umírat lidé, maraton v Dauhá je nesmysl, kritizuje atletické šéfy Gebrselassie |
Při klání nejlepších sprinterů, dálkařů či výškařů planety fandí přinejlepším poloprázdné tribuny, což je na takových vrcholných akcích naprosto nemyslitelná záležitost.
Stalo se tak, že nedělní tahák v podobě finále ženského sprintu na 100 metrů na Chalífově mezinárodním stadionu sledoval jen zlomek diváků z celkové čtyřicetitisícové kapacity.
Jamajčanka Shelly-Ann Fraserová-Pryceová byla v cíli v rozpacích, zda má vůbec běžet tradiční vítězné kolečko, když okolo nebyli téměř žádní fanoušci.
Přitom aby byl stadion opticky plnější, byla využita pouze spodní půlka hlediště. Jak smutný a trapný pohled. A například v sobotu přišlo pouhých 11 tisíc platících diváků.
Jestli světový šampionát zatím něco ukazuje, tak je to velký výstražný vykřičník.
Že podobným fiaskem může skončit i obecně mnohem sledovanější a navštěvovanější mistrovství světa ve fotbale, které se za tři roky má konat právě v Kataru.
A především to ukazuje, že se velké akce prostě nedají pořádat všude. Viz závody chodců a maratonců, které se musejí kvůli úmornému horku a vlhkosti konat kolem půlnoci, a jejich úroveň tím logicky velice trpí.
Podle vytrvalecké legendy Haileho Gebrselassieho v takových podmínkách dokonce závodníkům hrozí kolaps a úmrtí.