Můžete si o Miloši Říhovi myslet, že je uplakánek, který neumí přijmout prohry a který nevidí, že odchází od týmů, kterým už nemá co dát.
  |
Já osobně v něm v první řadě vidím člověka, který své práci dává maximum. Který v každém angažmá nechal kus sebe. Jistě, udělal chyby, ale kdo je nedělá? Vím v něm člověka, který se nebojí říct, co si myslí.
Tak jako učinil loni při našem rozhovoru, kdy šokoval „českou hokejovou rodinu“ slovy o tom, že se mu nelíbí fakt, že po mistrovství světa 2020 ho nahradí na pozici trenéra národního týmu Filip Pešán. Dokonce prohlásil, že uvažuje o tom, že sezonu 2019/20 ani nezačne.
Říha o zrušeném MS: Tohle zklamání bude asi bolet do konce života |
Nakonec začal. Ba co více, reprezentace to postupně začalo šlapat, na hokej se dalo dívat, inspekční cesta do zámoří na přelomu roku dala tušit, že by do Švýcarska mohl odjet silný tým plný sebevědomí, který by mohl zlomit české medailové prokletí.
Na to už ale nedojde. A Miloš Říha nyní prožívá dle vlastních slov největší zklamání profesní kariéry. Nedivím se. A upřímně mi ho je líto. Už pro svůj naturel a pracovní nasazení si zasloužil dovést svoji práci do konce.
Ať už by kolbiště opouštěl na konci května coby oslavovaný vítěz, nebo kritizovaný poražený. Oba scénáře by byly lepší než ten, který přišel…
