Karma si navíc ráda přisadí, čili když na vás spadne květináč, ještě z něj vyletí včela a dá vám žihadlo, nejlépe do nějakého společensky degradujícího místa.
A tak nejenže se pomalu úspěšně loučíme s titulem, ale nádavkem se veřejně ztrapňujeme v zápasech s nýmandy. Jistý záchvěv milosrdenství lze spatřovat v tom, že nám Zbrojovka nedala „bůra“ a že např. některému z našich obránců nepraskla guma u trenýrek, což by byla výmluvná tečka za jejich výkonem.
V následujících zápasech tedy nezbývá nic jiného, než o ono klasické „alespoň si to užít“. A pro příští sezónu doporučuji co nejdříve spálit ony nestoudné dresy a přihodit na hranici i několik hráčských smluv.
Autor (38) je sparťanem již od svého prenatálního věku. Proč? Protože Sparta!