Tenis je také otázkou psychiky a vůle, rozhoduje hlava. Petra měla dobrý rok už loni, ale letos předvedla, jak se právě v tomhle směru zlepšila. Ten vzestup je evidentní. Protože když ve finále Fed Cupu prohrávala ve třetím setu s Kuzněcovovou 0:3, a přesto ten málem ztracený zápas vyhrála, tak to o něčem svědčí.
A to všechno dokázala v jedenadvaceti. Přitom nepředvádí žádnou nudu, hraje i pro oko diváka, prostě se na její tenis dá koukat.
Pavel RichterJe bývalý hokejista, který reprezentoval Československou republiku na několika světových šampionátech, dvou Kanadských pohárech a zúčastnil se i olympiády v Sarajevu 1984, kde reprezentace vybojovala stříbrné medaile. Je také mistrem světa z roku 1985. |
Sportovcem roku jsem nikdy nebyl, ani jsem nebyl v první desítce. Ale můžu se pochlubit, že jsme jako mistři světa vyhráli v téhle anketě za rok 1985 kolektivy. Jenže za nás byli při vyhlášení jen kapitán Darius Rusnák a trenéři Luděk Bukač se Standou Neveselým, jiné tam nepozvali...
A že jsem nebyl v desítce nejlepších? Líto mi to není, nechci se cpát někam, kam nepatřím. Hokejista se tam ocitnout může, třeba při vyhlášení za ten rok 1985 skončil na čtvrtém místě brankář Jirka Králík, ale já nikdy nebyl tak dominantní. Teď je tam Jarda Jágr, ale to je ikona našeho hokeje a je pořád výtečný, i když mu už bude čtyřicet. Je dobře, že na něho novináři nezapomněli.
S Petrou Kvitovou jsem se nikdy nesetkal, ani s drtivou většinou dalších sportovců z první desítky, ale rád bych se podíval na nějaký její zápas. Nebo že bych si s ní i zahrál? Myslím, že na rekreační úrovni hraju docela slušně, jenže s ní bych byl bez šance. Vlastně by to ani nemělo cenu. Buď by mě musela hodně šetřit, nebo bych se šíleně ztrapnil.
