Trapassioni. Národní ostuda. Někdejší elitní útočník se pustil do Sparty |
Závody ve zbrojení, k nimž Spartu a Slavii vyprovokovala zjevně hlavně vidina přímého postupu příštího mistra do Champions League, nenechávají nikoho chladným. Nad přílivem fotbalistů z Francie, Turecka či Portugalska do HET ligy někteří kroutí hlavou, jiní žasnou a další zdvihají varovný prst.
Kritici připomínají třeba riziko specifické české kabiny. Prý aby mezi sebe přijala tolik cizáků. Jestli mají na mysli tu kabinu, která už „odstřelila“ nespočet nepohodlných trenérů, bude jedině dobře, když její vládu příchod cizinců ukončí.
Ozývají se i obavy o osud reprezentace. Když budou její obvyklí zásobovatelé využívat služeb zahraničních hvězd, odkud bude trenér nároďáku brát? No třeba ze Zlína, Boleslavi a Liberce. Anebo Juventusu, Udine, Hoffenheimu či Herthy. A taky možná mezi těmi, kdo se na Letné a v Edenu prosadí i v silné zahraniční konkurenci.
  |
Ani úžas nad stamiliony vloženými do nákupů i platů legionářů není namístě. Vždyť Sparta a Slavia jen dohánějí evropskou konkurenci. Ne, není řeč o Arsenalu, Bayernu nebo PSG, ty jsou a zůstanou úplně jinde. Jde o to, vyrovnat své rozpočty s top týmy z belgické, nizozemské, rakouské, ale i polské či rumunské ligy. S těmi se naše týmy sice občas úspěšně měří, ale natrvalo se zabydlet aspoň ve druhém patře Evropy bez finanční injekce nelze.
Aby se to povedlo, chce to ještě jednu ingredienci – trpělivost. Měli by se jí ozbrojit majitelé i fanoušci. Zejména v počátcích určitě nepůjde vše hladce a jde o to, neznervóznět hned po prvním škobrtnutí. Důvěře se zatím oba trenéři těší.
Slávistický Jaroslav Šilhavý má k dobru vítězné tažení za titulem. Sparťana Andreu Stramaccioniho si fanoušci důvěrně přejmenovali na Štramáka, tak snad i jim ten pěkný vztah vydrží. Bylo by škoda, kdyby Spartě po italské éře nezbylo víc než jen na trenérovo přání zmodernizované tréninkové vybavení.
