Nejlepší český boxer přišel s pochybnostmi až příliš pozdě. Dlouho poté, co soupeři přiznal vítězství. Na jednu stranu to lze pochopit. I člověk, který nikdy neměl boxerské rukavice na rukou, musí odtušit, že Konečný byl během zápasu v transu a opojení. Chtěl boxovat a vyhrát.
Otázkou ale je, jestli neměl zasáhnout někdo jiný. Především trenér, kterému se s problémem svěřil už po šestém z dvanácti kol. Všichni ale mlčeli. S odstupem času tak mohou jeho nářky působit jen jako výmluva sportovce, který přišel o životní šanci. Konečnému tak zůstanou jen "rudé" oči pro pláč.
