22. srpna 2008 10:08 Lidovky.cz > Sport > Olympiáda v Riu 2016

Horáková opouštěla závod v slzách

Pře odjezdem do Pekingu měla Horáková důvody k úsměvu.  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pře odjezdem do Pekingu měla Horáková důvody k úsměvu. | foto: ČTK

PEKING Jana Horáková snila o tom, jak se z olympijské premiéry bikrosu v Pekingu vrátí s medailí, místo toho ale opouštěla trať v Lao-šan se slzami. Bývalá mistryně světa nedokázala postoupit ze semifinálových rozjížděk do osmičlenného finále a vyvrcholení závodu sledovala už převlečená v civilu.

"Byla jsem hodně naštvaná. Už to ale odeznívá. Je to sport, musí se to tak brát," řekla Horáková novinářům po nevydařené třetí jízdě, ve které po nezaviněné kolizi s Argentinku Gabrielou Diazovou upadla a přišla o šanci bojovat ve finále o stupně vítězů.

Neúspěch oplakala. "Normálně nebrečím, tady to ale bylo umocněné olympiádou. Chtěla jsem moc," přiznala čtyřiadvacetiletá závodnice, která prý byla naposledy podobně psychicky zničená před rokem.

"Měla jsem špatnou sezonu a už mě štvalo, že se nedaří," vysvětlila. Čínský nezdar si prý bude dlouho pamatovat. "Bude mě to štvát hodně dlouho. Něco podobného mi vždy vydrží. Musí se jít ale dál, soustředit se na další závody, další výhry," uvedla Horáková.

V Pekingu ji o lepší výsledek připravily špatné starty. Nevyšla jí podle představ už první jízda, ve které byla až pátá, takže v dalších musela více riskovat.

"Starty nemám obecně moc dobré, to vím. Snažím se je pilovat, ale pořád mi nejdou. Je to celoživotní problém, co jezdím bikros. Musím se na to vyspat, aby byly dobré," řekla Horáková, která se sportu na malém cyklistickém kole věnuje už od sedmi let. Problém má i s nášlapnými pedály. "Mám je od devatenácti a ještě jsem si na ně nenavykla," přiznala.

Podle bratra Víta Horáka, který je jedním z jejích trenérů, si česká reprezentantka vybrala před třetí jízdou špatnou dráhu. Rozhodla se startovat druhá zprava. "Nechtěla se motat mezi dnes tři nejlepší, aby jí tam nesevřely, a zrovna v tento okamžik to byla špatná volba. To ale nejde předvídat," řekl Horák. I jeho sestra ale přiznala, že ke kraji šla proto, že se trochu obávala strkanic před nájezdem do první zatáčky.

Přímo v Pekingu sledovala snažení české medailové naděje vedle bratra i její matka. Rodiče přitom v minulosti na závody dcery přestali jezdit, prý i z pověrčivosti. "Přestali ve chvíli, kdy jsem začala jezdit s reprezentací. Dost často se stávalo, že když přijeli, tak jsem spadla," uvedla Horáková. Už nyní tak ví, že pokud se za čtyři roky probojuje na olympiádu do Londýna, s největší pravděpodobností rodiče požádá, aby zůstali doma u televize.

Lidovky.cz