Jizva na tváři Londýna
Neutěšená severovýchodní část Londýna jménem Stratford se během pěti let proměnila k nepoznání, V oblasti občas nazývané jizvou na tváři Londýna bývaly zhruba dvě stovky starých budov, skládky elektroodpadu a kontaminovaná půda. Dnes zde stojí nový olympijský areál za devět miliard liber (přes 290 miliard korun) s desítkami nových sportovišť a velkým městským parkem s řadou rozmanitých rostlin i živočichů. Londýňané ho ale budovali s tím, že se chtěli vyhnout nevyužívaným stavbám. Některá sportoviště jsou tedy dočasná, jiná sníží zbouráním části tribun svou kapacitu, včetně hlavního stadionu.
Vlna od Zahy Hadid
Jednu z nejkrásnějších budov, Aquatics Centre, navrhla renomovaná architektka iráckého původu Zaha Hadid. Harmonické linie „Vlny,“ jak se sportovišti kvůli střeše, která připomíná zvlněnou vodní hladinu, říká, jsou navrženy v souladu s horizonty okolní krajiny. Během olympiády zde může sledovat vodní sporty přes 17 tisíc diváků, po olympiádě zbyde jen střed, postranní křídla s tribunami budou zbourána a počet míst poklesne na 2,5 tisíce. Dva padesát metrů dlouhé bazény budou otevřeny veřejnosti, stejně jako třetí, hluboký bazén s nevšední elegantní skokanskou věží.
Nejrychlejší Velodrome
Stadion dynamického tvaru Velodrome, navržený londýnským ateliérem Hopkins Architects, získal několik architektonických ocenění ještě před svým otevřením. Má údajně nejrychlejší dráhu na světě, sestavenou z 56 kilometrů prken sibiřské borovice, stavba pak maximálně využívá denního světla a důmyslného systému přirozené ventilace, věrná ekologickému předsevzetí olympiády. To ostatně musí dodržovat i všechny další zúčastněné firmy, včetně těch nějvětších potravinářských gigantů.
I červená věž se trochu zelená
Rozporuplné reakce vyvolává 115 metrů vysoká ocelová věž, která areálu vévodí. Dílo sochaře Anishe Kapoora, které je sochou i rozhlednou zároveň, nabízí krásný výhled do okolí. Z velké části jeho rozpočet uhradil indický podnikatel Lakhsmi Mittal, a za jeho 20 milionů liber nese věž jméno společnosti -ArcelorMittal Orbit. Tři miliony potom uhradila britská vláda. V duchu udržitelnosti olympiády je Orbit částečně postaven z recyklovaného šrotu a také tato stavba dokládá, že to Britové myslí vážně s myšlenkou, aby olympiáda vstoupila do dějin jako „nejzeleněší“ v historii.
