Úterý 23. dubna 2024, svátek má Vojtěch
130 let

Lidovky.cz

Připadala jsem si jako v aquaparku

Sport

  14:29
PEKING - Kajakářku Štěpánku Hilgertovou potkalo v olympijském finále něco, co zažila v důležitém závodě naposledy takřka přesně před šesti roky. V srpnu 2002 tehdy v kvalifikaci mistrovství světa ve francouzském Bourgu ztratila ve vodním válci balanc, převrátila se hlavou dolů a kámen jí vyrazil pádlo z ruky.

Hilgertová v pekingských vlnách. foto: ČTK

Až záchranář ji musel vytáhnout. Dnes v Pekingu se ocitla Hilgertová opět s lodí dnem vzhůru. Tentokrát eskymácký obrat sice zvládla, ale šance na třetí olympijskou medaili byla pryč. Skončila devátá.


Co se stalo? "Vždyť jste to viděli," odpověděla novinářům na otázku.
Přejížděla z protivodné branky číslo tři do další "protivody" přes velký
vodní válec. Chtěla zrychlit, chtěla závodit. "Hrábnula jsem si hodně rukou a bylo to," líčila Hilgertová. Je to v háji, stihla si říct v duchu.
Necítila vztek, jen bezmoc. V cíli dokonce zamávala fotografům, vítězné Eleně Kaliské uznale zatleskala. Nepamatuje si, kdy se naposledy v tak důležitém závodu převrátila. Bylo to v Bourgu? "Nevím," odpověděla. Ale bylo.


Jakkoliv byl kanál v Šun-I náročný, Hilgertová strach neměla. Bojí se jen svých vlastních chyb. Pod vodou byla dlouho, dnem vzhůru stihla minout tři branky. Dostala proto penalizaci 150 sekund. Nemělo cenu se vracet. "Připadala jsem si trochu jako v aquaparku," řekla. Trvalo mnoho sekund, než se dokázala vrátit zpátky nad hladinu. "Už mi sice docházel dech, ale že bych měla strach o život nebo o zdraví, to ne," ujistila, že jí o život nešlo. Prý by ještě chvíli s dechem vydržela. "Bylo to na začátku," dodala s pokusem o úsměv.


Prohra ji ale musela bolet. Ve čtyřiceti letech už jen těžko vydrží do
dalších olympijských her v Londýně. Dvojnásobná mistryně světa i Evropy ale navenek nesmutnila. "Bylo vidět, že na vodě umím jezdit, že to byla jedna momentální chyba, která samozřejmě hodně zamrzí," řekla. Ta chyba ji stála medaili, na kterou dnes stačilo podat průměrný výkon. "Tušila jsem to, ale nemyslím si, že
přejezd toho válce bylo nějaké enormní riziko," uvedla.


Už roky dostává otázky na svou budoucnost. Není divu, před osmi lety na olympiádě v Sydney prohlásila, že na hrách v Aténách ji nikdo neuvidí ani náhodou. Tak co Londýn 2012? "Vy si plánujete, co budete dělat za čtyři roky? Já ne," uvedla. Čerstvý pekingský zážitek musí nejdřív vstřebat. "Sportovat mě baví, ale na druhou stranu před sebou musím mít nějakou vizi. A tu v tuhle chvíli nemám," naznačila, že konec kariéry se blíží.


Vypadala vyrovnaně, ale uvnitř ji promarněná šance hryzala. I přesto, že měla ze svého vystoupení prý daleko lepší pocit než před čtyřmi roky v Aténách, kde skončila pátá. "To víte, že jo. A bude dlouho," přiznala, že jit bude mrzet.

Autor: