22. února 2018 6:00 Lidovky.cz > Sport > Olympiáda

Hokejisté s Rusy prohráli posledních šest duelů. Jandač: Je na čase to změnit

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 3Diskuse
Česká střídačka slaví nájezdový gól Petra Koukala. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Česká střídačka slaví nájezdový gól Petra Koukala. | foto: MAFRA

Kangnung Už od Nagana – až na výjimku v roce 2000 – lemuje českému týmu cestu za velkými hokejovými triumfy penaltová loterie. Vždyť i útočník Viktor Ujčík po jedné z nich tvrdil: „Bůh je asi Čech.“ A po včerejším čtvrtfinále proti USA už je tato podmínka splněna.

Cestu za velkými hokejovými triumfy – tentokrát bez výjimky – lemuje i brankář, který připomíná zeď. Ať už se jmenoval Hašek, či Vokoun.

Nejen po včerejšku je jasné, že jistého gólmana Češi na olympijském turnaji mají, a co na tom, že je to Francouz.

Cestu za velkými hokejovými triumfy – zvlášť v minulosti – lemují i nezapomenutelné výhry nad Ruskem. A je jisté, že pokud chce reprezentace přetavit korejskou misi ve velký triumf, musí v zítřejším semifinále (od 8.40) předvést výkon, který se vryje do paměti.

„Rusové jsou favorit turnaje a my s nimi máme v poslední době negativní bilanci, je na čase to změnit,“ říká kouč Josef Jandač. „Ale jsem rád, že mi hokejový pánbůh dal možnost, abychom tady hráli o medaile. To je paráda.“

Sice jejich tým nese jméno Olympijští sportovci z Ruska, nesmí se kvůli dopingové aféře chlubit národními symboly, jenže už když vjedou v zářivě rudých dresech na led, není pochyb, že je to „sbornaja kamanda“. Srší z nich sebevědomí i síla. V úvodním duelu turnaje sice překvapivě prohráli se Slovenskem, ale od té doby mužstvo kolem hokejových hvězd Dacjuka a Kovalčuka suverénně šlape. Zatímco Češi se nervovali u nájezdů, oni včera spláchli Norsko 6:1. Soupeř snad ani vzdorovat nechtěl, neboť už na dnešek měli hráči objednané letenky domů.

A když pak obě hlavní star procházely kolem novinářů, k semifinálovému soku jen krátce řekly: „Mají velmi silný tým. Vyhráli skupinu. Podíváme se na video a zjistíme, co by na ně mohlo platit.“

Teď ještě k těm číslům: Češi s Ruskem prohráli šest zápasů v řadě az posledních deseti vyhráli jen dva. A vyjma dvou příprav na Světový pohár šlo o podobné výběry z hráčů z evropských lig. „Nemáme sice tolik individualit, což se projevuje tím, že nedáváme tolik gólů. Ale mužstvo hraje nesmírně kompaktně. Jako slabinku vidím právě to, že nám chybějí góly útočníků. Na druhou stranu Nagano nám taky vyhráli beci,“ tvrdí Dominik Hašek.

Dnes je to právě 20 let, co v Česku zrovna svítalo a on na ledě v japonském Naganu vyhazoval hokejku nadšeně do vzduchu, až Richardu Šmehlíkovi udělal krvavý šrám.

Česká střídačka slaví nájezdový gól Petra Koukala.
Petr Koukal překonal jako jediný v penaltovém rozstřelu amerického brankáře Ryana Zapolskiho.

A ač je vzhledem k současnému obsazení olympijského turnaje poněkud hříšné srovnávat se s nejslavnějším vítězstvím českých sportovních dějin, tak vzpomínky při výročí ožívají. Při včerejších penaltách se hráči zase spontánně chytili za ramena, útočník Petr Koukal ještě před startem série imitoval naganský křik komentátora Roberta Záruby a věštil: „Pavel Francouz nepustil ani jeden nájezd a jsme v semifinále!“ A sám Francouz si na ledě vybavil, jak si jako kluk hrál s kamarády za barákem na Haška v Naganu.

Tým spojují i další věci. Soudržnost, bojovnost. A umí se srovnat i s protivenstvím v podobě sudí, kteří včera zvlášť v závěru třetí třetiny Čechům zavařili. Přehlédli dva fauly, a po utkání se dokonce přijeli omluvit kapitánu Martinu Eratovi.

„Hrajeme každé střídání naplno. Snažíme se, povzbuzujeme se, jsme soudržní. A když ještě Francík chytá takhle parádně, tak se to puzzle skládá,“ říká bek Jan Kolář.

  • 3Diskuse




Najdete na Lidovky.cz