Neoficiální vůně olympijského Vancouveru? Marihuana

"Nikdy ve svém životě neměli místní pouliční dealeři tolik práce," říká
Marc Emery, který se prohlašuje za marihuanového prince a lídra marihuanové party metropole Britské Kolumbie.

Vancouver je koutem Kanady, který je marihuaně velmi příznivě nakloněn. Toho si nemůžete nevšimnout. "Tady marjánku kouří každý, užijte si to," láká Emery. Při rozhovoru se zpravodajem agentury AP používá svůj vlastní bong, tedy něco jako speciální dýmku. Naplní ho směsí, které říká rodinná marjánka, škrtne zapalovačem a hluboce potáhne. Sedí v zadní části svého obchodu, kde se návštěvníci přebírají v rozsáhlé kolekci bongů, dýmek,
časopisů s marihuanovou tematikou, triček, videí a počítačových her.

Tolerantní Vancouver
Nevadí, že vlastnictví marihuany je v Kanadě nezákonné. Ve Vancouveru marihuanová kultura velmi prosperuje, pokud to nikomu nepůsobí nějaké trable. Vancouver má podle Emeryho tolerantní jurisdikci a místní lidé k marihuaně přistupují stejným tolerantním způsobem.

Ve skutečnosti policie ve Vancouveru i speciální bezpečnostní jednotka pro  olympijské hry spíše než marihuanu kontrolují konzumaci alkoholu na veřejných místech. Obchody s alkoholem mají po dobu olympiády zkrácenou pracovní dobu.

Obchod Marca Emeryho


Ani na hokeji, když je někdo spatřen s menším množství marihuany, nemusí se obávat trestu, natožpak zatčení. "Pokud by to bylo ale větší množství, to bychom zasáhli," říká policejní komisař Craig Douglass, mluvčí speciální ostrahy her. "Ale kdo by si sem bral velké množství," dodává.

Když televizní moderátor Stephen Colbert minulý týden u příležitosti
slavnostního otevření her začínal vysílat svou populární večerní talkshow, zeptal se hrdiny amerického hokejového týmu z olympiády v roce 1980 Mika Eruzioneho, kolikrát mu nabídli marihuanu od jeho příjezdu do Britské Kolumbie. "Dvakrát, včera večer, když jsem přijel, a dnes ráno, když jsem se probudil," odpověděl Eruzione.

Nedaleký Whistler, domov většiny lyžařských disciplin, se stal známý svou marihuanovou kulturou už v roce 1998. Tehdy byl místní slavný rodák Ross Rebagliati pozitivně testován na marihuanu na zimních olympijských hrách v Naganu. Svou zlatou medaili ze závodu ve snowboardingu musel nejdříve vrátit, aby ji později dostal zpět, když prohlásil, že marihuanu neužíval, jen jí asi načichl, když se po závodě zúčastnil párty na oslavu svého olympijského vítězství. Marihuana tehdy ale ještě nebyla na seznamu oficiálně zakázaných prostředků.

Marihuana poštou do USA
Když do Vancouveru dorazila olympijská pochodeň při zahájení her, lidé v Emeryho obchodě byli vykloněni z oken a mávali vlajkami s poněkud upravenými státními symboly. Ve známé vlajce byl javorový list nahrazen listem marihuanovým. V mnoha oknech byla také vyvěšena písmena, která čtena dohromady vyzývala k osvobození Marka - Free Marc! Šlo o Emeryho, na kterého je v USA vydán zatykač, protože zasílá svým americkým klientům baličky marihuany poštou.



Svou právní bitku za uzákonění užívání marihuany v Severní Americe vede Emery už dlouhá léta. "Zůstává osobou a předmětem žádosti o vydání ze strany USA. Někdy v budoucnu očekávám, že ho uvidíme v Seattlu, aby mohl čelit obviněním," říká o Emerym Emily Langlieová, mluvčí úřadu státního zástupce v americkém Seattlu.

Na dotaz, zda konání olympiády ve Vancouveru mu dalo vítanou platformu pro propagování své právní kauzy, Emery odpovídá, že většina návštěvníků ho podporovala dávno před tím, než do města olympiáda přišla. "Nicméně třeba v sobotu jsem strávil šest hodin tím, že jsem vítal lidi, kteří se chtěli se mnou a s mým bongem vyfotit. Před našimi dveřmi byla dlouhá fronta a moje žena Jodi měla strach, abych s nimi nevyhulil všechny naše rodinné zásoby marjánky," vypráví Emery.