Hledají tvář, optimální parťáky pro Davida Pastrňáka, jak napravit přesilovky, jak rozehrát a založit akci, jak se vyrovnat v agresivitě a hře do těla...
Před turnajem hledali někteří hráči inspiraci u juniorů, kteří brali na přelomu roku na mistrovství světa stříbro. Díky živelnému, ostrému a sebevědomému hokeji.
Jenže juniory nepřipomínají ani vzdáleně. „Češi se v každém utkání trápí a zůstávají za očekáváním,“ píše známý zámořský server The Hockey News. „Kdyby aspoň předváděli bojovnost a odhodlanost jako v minulých letech, ale oni vypadají, že vypadnou z turnaje bez většího odporu.“
Velkým tématem se stala i souhra elitního útoku, v závěru utkání proti Švýcarům už trenéři rozpojili Pastrňáka od Tomáše Hertla a Ondřeje Paláta.
„Zatím nám to jako lajně moc nešlo, ale to je normální. Zkusíme to proházet,“ přitakala největší česká hvězda.
Proti Dánům by měl Pastrňák vyjet s létajícím Lukášem Sedlákem a Romanem Červenkou.
S Červenkou ladil už na MS v roce 2022 v Tampere, loni v Herningu se k nim přidal právě Sedlák. Fungovalo to pokaždé, tak stačí navázat. Otázkou je, jestli Červenka se Sedlákem obstojí jako členové elitní české lajny v případném čtvrtfinále proti Kanadě.
Právě Dánové ale mohou zapůsobit jako vítaný impulz. Houževnatý soupeř, historicky spojený s řadou těsných zápasů a trápením v koncovce. To ale neplatí v Rulíkově éře. Naopak: když se mužstvo pod 60letým koučem trápilo, utkání s Dánskem přineslo nově získanou sebedůvěru.
Snadným protivníkem jistě není, papírově vedle Francie či Itálie působí daleko kvalitnějším dojmem se jmény z NHL, jako jsou útočníci Nikolaj Ehlers a Lars Eller nebo brankář Frederik Andersen. Hokejisté budou čelit nejstaršímu a nejvyššímu týmu turnaje.
Střetli se s ním předloni na zlatém mistrovství světa v Praze, kdy slavili vydřenou výhru 7:4. Na šampionátu o rok později jim sedmičku nadělili také (7:2).
Oba zápasy měly ještě jedno společné. Představovaly zlom. Češi se proti Dánům chytili, rozehráli, upevnili vazby a nabrali sebevědomí. Včetně jednotlivců, kteří se gólově prosadili. Poté započaly série klidných, přesvědčivých vítězství.
Že se teď nacházíme na jiném turnaji, to na situaci mnoho nemění. Tahle výzva by před čtvrtfinále měla přispět k nalezení nové identity. K nabrání svižnějšího tempa, k ujištění se ve svém úsilí, k nalezení většího nadšení některých jednotlivců.
„Největší tlak si na sebe stejně dávám sám, od okolí mi vůbec nevadí. Mám od sebe obrovská očekávání v reprezentaci i v Bostonu,“ řekl Pastrňák s klidem po pondělním tréninku.
Věří si ale i Dánové, kteří se sice považují za outsidery, ale moc dobře si uvědomují, že Češi nehrají ve formě.
„Ještě jste neviděli všechno, co umíme. V týmu rozhodně věříme, že dokážeme favority porazit. Všichni do toho dáváme srdce,“ pověděl v pondělí večer dánský útočník Eller.
A Nick Olesen přidal: „Jsme před osmifinále nadšení! Jako vždycky věříme, že zvítězíme.“
Stačí si vzpomenout právě na loňské mistrovství, kdy Olesen gólem v poslední minutě poslal domů ve čtvrtfinále Kanadu s MacKinnonem, Crosbym i Celebrinim.
Na Češích teď bude právě to, aby dostali do hry hlavní hvězdy. Nečas už své místo našel vedle Chlapíka a Kämpfa. To samé se teď čeká od Pastrňáka.
„S Červusem hraju strašně dlouho, vždycky nám to hned naskočí. A máme výhodu, že on zase hraje v klubu se Sedlem. Chci hrát daleko víc v útoku,“ doufá Pastrňák.



















