Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Americká hvězda basketbalistů Schilb: ‚Na MS chci vyzvat rodnou zem‘

Sport

  12:49
PRAHA - Český mužský basketbal zažívá parádní období. Reprezentační tým pod vedením izraelského trenéra Ronena Ginzburga si téměř přesně rok po nepovedeném evropském šampionátu zajistil poprvé v samostatné historii účast na mistrovství světa. Mezi nejlepší týmy planety se reprezentace podívá po 37letech.

Naturalizovaný Čech ve službách basketbalové reprezentace Blake Schilb. foto: ČBF/Václav Mudra

Obrat o 180 stupňů. Z národního vyvrhele se stal kouč českých basketbalistů hrdinou

Definitivně postup českých basketbalistů na MS v Číně potvrdily výhry v posledních dvou zápasech. Ve čtvrtek v Pardubicích nad Ruskem (80:78) a v neděli v Sarajevu proti Bosně a Hercegovině (85:80). 

Jedním z hlavních strůjců postupu je i naturalizovaný Čech Blake Schilb. Čtyřiatřicetiletý rodák z městečka Rantoul kousek od Chicaga se do tuzemské reprezentace dostal i díky manželce Barboře. Teď Schilb vyhlíží potenciální střet s rodnou vlastí na světovém kolbišti.

Česká republika si po 37 letech zahraje na světovém šampionátu basketbalistů, navíc patří k prvním kvalifikovaným týmům. Jaký je to pocit?

Je to velká paráda. Celý tým je absolutně nadšený. Český basketbal udělal další velký krok kupředu a dá se určitě říct, že je to historický úspěch samostatné České republiky. Doufám, že budeme v dobrých výkonech pokračovat v závěru kvalifikace, a hlavně pak na světovém šampionátu. Chtěli bychom basketbal v Česku pozvednout na co největší úroveň. Ještě loni by nikdo nevěřil, že bychom něco takového mohli dokázat, my jsme ale šli krok po kroku, zápas po zápase a teď jsme tady. Můžeme být na sebe hodně pyšní.

Rozhodující zápas proti Bosně a Hercegovině byl hodně těžký. Několikrát jste během druhé půle museli otáčet náskok soupeře, navíc proti vám bylo bouřlivé publikum v sarajevské hale. Věřili jste celou dobu, že zápas zvládnete?

Poslední dva zápasy kvalifikace byly hodně podobné. Proti Rusku jsme měli na rozdíl od duelu v Bosně výhodu domácího prostředí, a tedy podporu fanoušků. V Pardubicích nás k výhře dotlačili částečně diváci, v Bosně jsme zase ukázali zkušenosti nasbírané z klubů a dokázali to urvat. Měli jsme problémy s fauly hlavně u našich pivotů, když se jak Honza Veselý, tak Ondra Balvín vyfaulovali, i tak jsme se s tím dokázali popasovat a vybojovali jsme výhru. V důležitých chvílích se nám podařilo ubránit a proměnit těžké střely, takže jsme si mohli po skončení zhluboka oddechnout.

Před zápasem se mluvilo o tom, že je palubovka v hale v Sarajevu ve špatném stavu a komplikuje vám driblink. Pociťovali jste to při zápase?

Palubovka byla dost špatná. Vůbec to nebylo jako třeba v Pardubicích. Na některých místech míč špatně skákal, ale při zápase jsme to nakonec tolik nepociťovali. Navíc oba týmy hrají na stejném hřišti, takže to není pro nikoho výhoda.

Český reprezentant Blake Schilb při utkání s Ruskem obchází Vitalije Fridzona.

V průběhu celé kvalifikace hrajete hodně vyrovnaných koncovek. Kromě jediné v první fázi kvalifikace na Islandu jste všechny vyhráli. Kde bere tým mentální sílu na zvládnutí nervy drásajících závěrů?

Máme tým složený ze skvělé party kluků, která ví, jak vyhrávat. Většina hráčů působí v klubech, které hrají na špici ligy ve svých soutěžích, působí v evropských pohárech. Stejně tak trenér Ginzburg je z klubové kariéry zvyklý na úspěchy. Máme v sobě vítěznou mentalitu, která nám nedovolí vzdát jediný souboj natož zápas, nutí nás se maximálně soustředit a plnit pokyny trenéra. Výhoda je také, že už jsme celkem slušně sehraní. Prakticky celou kvalifikaci absolvovala stejná sestava, teď nás jen posílili Tomáš Satoranský s Honzou Veselým. Známe se, máme dobrou partu a projevuje se to na hřišti.

Basketbalista Blake Schilb při utkání s Ruskem (vpravo) slaví se spoluhráčem z reprezentace Jaromírem Bohačíkem.

Během zápasu mělo spoustu hráčů problémy s fauly, v závěru už jste museli dohrávat bez podkošových opor Jana Veselého s Ondřejem Balvínem. Jak těžké bylo vypořádat se s pivoty Bosny v čele s Jusufem Nurkičem, který hraje v NBA za Portland?

S jejich pivoty to byla opravdu velká dřina. Nurkič je opravdu velký chlap (211 cm, 130 kg poznámka redakce). Viděl jsem ho hrát několikrát v televizi a až při zápase jsem si uvědomil, jak je velký, silný a dokáže skvěle využít svých parametrů. Proti Rusku jsme měli velkou převahu na doskoku, na to si určitě chtěla dát Bosna velký pozor a povedlo se jim to. Museli jsme se tedy pokoušet ohrožovat koš spíš zdálky a naštěstí nám to tam docela padlo.

Fanoušci v Sarajevu byli hodně divocí a nepřátelští, přesto jste dokázal zachovat klid a ve druhém poločase jste trefil několik velmi těžkých střel. Jak se vám hrálo v takhle bouřlivém prostředí?

Jejich fandové byli opravdu hodně hlasití, ale na druhou stranu, pokud máte sebevědomí, musí vás bavit hrát v hale plné diváků. Od toho se hraje systémem doma-venku, aby měl tým možnost hrát před svými fanoušky. Já patřím mezi ty hráče, které nabíjí nejenom fandění vlastních fanoušků, ale i to, jak soupeřovi diváci ztichnou, když trefíte těžkou střelu. Několik takových jsme v druhé půli trefili ať už já, Tomáš Satoranský nebo Vojta Hruban. Hlavně Tomáš ukázal, jak za poslední dva roky v NBA vyrostl a skvěle tým vedl jako lídr.

Světový šampionát se koná v Číně příští rok na přelomu srpna a září, vám bude v prosinci už 35 let. Předpokládám, že se ale na MS chcete podívat?

Rozhodně. Myslím, že by to pro mě mohla být poslední příležitost, jak se ukázat v reprezentaci. Na to snad neexistuje lepší příležitost než světový šampionát. Zasloužili jsme si předvést se ve světové konkurenci. Uvidíme, jestli se dostanu do nominace, ale mohla by to být velká zábava a skvělá zkušenost. Mohl bych si konečně zahrát proti své rodné USA, to by bylo hodně zajímavé. Plus jsem ještě nebyl v Číně, takže se tam chci podívat. (směje se)

Jak složité je pro vás ve svém volnu odjíždět na reprezentační okna a nechávat rodinu samotnou? Musíte mít reprezentaci opravdu rád.

Jasně, že bych byl moc rád s rodinou a dětmi, ale reprezentace se prostě neodmítá. Má žena je moc ráda, že mohu reprezentovat Českou republiku v basketbale. Děti baví, že se mohou jít podívat na basket v Česku a že můžou fandit tátovi při hře. Navíc rozumí dobře česky, takže poslouchají, co o mě říkají fanoušci v hledišti. (smích) Hrát za národní tým je větší zábava než hrát v klubu, kde to děláte „pro peníze“. Tady máme skvělou partu a užíváme si to.

Naturalizovaný Čech ve službách basketbalové reprezentace Blake Schilb.

Nejpopulárnější české kolektivní sporty fotbal a hokej v posledních letech strádají. Může je basketbal dohnat historickým postupem na světový šampionát?

Vím, že je tady hodně populární hokej i fotbal a chci, aby je basketbal co nejvíc dohnal. Když se na to ale podíváme ze širšího hlediska, tak si přeji, aby byla co nejlépe reprezentována Česká republika a je mi jedno, jestli to bude v hokeji, fotbalu nebo basketbalu. Lidé by prostě měli být na své sportovce pyšní.

Po loňském neúspěchu na evropském šampionátu, kde Češi vypadli v základní skupině, volali fanoušci po odvolání trenéra Ginzburga. Jste rád i za něj, že se podařilo postoupit na světový šampionát a jeho pozice se výrazně zlepšila?

Takhle to prostě ve sportu chodí. Když se prohraje, tak je trenér ten první, kdo je na vině. Když se zase vyhraje, může se kouč vynášet do nebes. Někdy je pozice trenéra lepší, někdy horší. Když je trenér dobrý, tak se jeho kvalita časem ukáže, a to se děje teď. Doufám i kvůli němu, že budeme v dobrých výsledcích pokračovat.

Váš spoluhráč Vojtěch Hruban řekl po utkání v Bosně, že tým ještě nepředvedl své maximum a může se hodně zlepšit. Co si o tom myslíte vy?

Rozhodně. Před světovým šampionátem budeme mít určitě víc času na přípravu, takže se dobře sehrajeme. Snad budeme v té úplně nejsilnější sestavě a silní soupeři v nás vzbudí ty nejlepší výkony.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!