"Ještě se mi nestalo, že by na mě fanoušci z tribun křičeli, že jsem poslední nadějí Ameriky. To byla vážně zvláštní novinka," směje se Smyczek. Stačilo šest dní a 133 let staré tradici byl konec. Pochodeň amerických mužů zhasla ve stejnou chvíli, kdy se ve 3. kole uzavřel i tak trochu úsměvný příběh pětadvacetiletého rodáka z Milwaukee ve Wisconsinu. Smyczek je totiž až 109. tenista světa, v New Yorku startoval jen díky divoké kartě a do prvního zápasu málem ani nenastoupil. Skoro to nestihl.
Při cestě na úvodní utkání došel vozu, který ho měl do areálu odvézt, benzín. Do cíle přitom ještě zbývalo deset kilometrů. "Bylo mi líto té paní (řidičky), protože jí bylo jasné, že to zkazila. Snad ji nevyhodili, vypadala jako příjemná paní. Nic jiného se v tu chvíli stejně nedalo dělat," vzpomíná Smyzcek. Zachránila ho jen velká časová rezerva a zaměstnanec turnaje, který zrovna projížděl okolo.
Nakonec všechno dobře dopadlo. Smyczek uhrál svůj nejlepší výsledek na grandslamu a vypadl až ve 3. kole po více než tříhodinové bitvě se Španělem Marcelem Granollersem. "Jsem hodně zklamaný. Ale lhal bych, kdybych nepřiznal, že se mi líbila myšlenka, že jsem poslední americký muž v pavouku turnaje. Sice to trvalo jen den, ale vždycky jsem o tom snil," vypráví. O krizi amerických hráčů se už nějakou dobu mluví. Není to tak dávno, co v první dvacítce žebříčku ATP nebyl jediný tenista z USA.
"Kolem první stovky žebříčku krouží sedm nadějných tenistů"
Teď se tam alespoň na čas vrátil obr John Isner (patří mu 17 místo). "John teď náš tenis táhne. Vyhrál turnaj v Atlantě a zahrál si finále v Cincinnati a Washingtonu," říká Smyczek. Jenže Isner ani jeho krajané si na předchozích grandslamech sezony nevedli vůbec dobře. Na Australian Open se do 3. kola probojoval jen Sam Querrey, na Roland Garros to stejně daleko dotáhl pouze Isner a ve Wimbledon se Američané poprvé od roku 1912 nedostali přes 2. kolo. "Je pravda, že nám teď chybí velké hvězdy, které by bojovaly s elitou," ví Smyczek.
Sám většinou hraje jen turnaje nižší kategorie Challenger a na ostatní podniky se musí složitě kvalifikovat. Přesto se snaží myslet optimisticky a věří, že se některý z mladších hráčů brzy prosadí. "Doby Agassiho či Samprase jsou už dávno pryč. Legendy nám nasadili laťku hodně vysoko. Na druhou stranu to ale může být období příležitostí. Kolem první stovky žebříčku krouží sedm nadějných tenistů a já doufám, že jeden z nich zazáří," tvrdí Smyczek.