130 let

Himaláje. | foto: Twitter.com/ blunt_report

Doporučujeme

Amputace, omrzliny i smrt. Pro horolezce je těžké zdolat osmitisícovky, ještě těžší je se z nich ale vrátit

Sport
  •   15:30
Himaláj - Momenty, při kterých horolezci posouvají možnosti svého těla. Zdolávání osmitisícových vrcholů představuje nezapomenutelné životní momenty i pro ty nejzkušenější, ale často přináší řadu rizik - hlavně zdravotních komplikací spojených s výstupem.

Neustále hrozby padajících kusů ledovce, lavin, trhlin či náhlých zdravotních problémů. I s tím se musí horolezci  při výstupech na osmitisícové vrcholy popasovat. Své by o tom mohl vyprávět i Radek Jaroš - historicky první Čech, který vystoupal bez pomoci kyslíkových přístrojů na všech čtrnáct osmitisícovek světa a získal tak prestižní Korunu Himaláje.

Daň za zdolání Annapurny I

Během předposledního výstupu na desátou nejvyšší horu světa Annapurnu (8091 m) však rodák z Nového Města na Moravě zažil nepříjemnou komplikaci.

Himaláje.
Radek Jaroš v dokumentu Cesta vzhůru.

Hora, které protřelí horolezci neřeknou jinak než Bohyně sklizně, je jednou z nejnebezpečnějších na světě. Mizerné počasí doplněné silným větrem a nekonečná cesta k vrcholu, kterou Jaroš šlapal v noci dvanáct hodin. Však i statistiky mluví za vše - skoro třicet procent lezců, kteří se vyšplhali až na vrchol, se poté nevrátí zpět do počátečního tábora.

Jaroš tuto misi sice zvládl, Annapurna si ale poté vyžádala svou nechtěnou daň.

Když se v současnosti šestapadesátiletý horolezec a autor knih vracel z vrcholu do pátého výškového tábora, věděl, že je zle. Jaroš si tam sundal boty a na svých prstech viděl kruté omrzliny.

Z výšky sedmi tisíc metrů nad mořem se ve velmi špatném stavu dobelhal do základního tábora, odkud ho vzala helikoptéra do nemocnice v hlavním městě Nepálu Káthmándú, poté následovala cesta do Česka a ošetření od místních lékařů. Doktoři Jarošovi nakonec museli amputovat většinu omrzlých prstů.

„Chybou asi bylo, že se odstranila kůže z omrzlých prstů, protože přesně v těch místech, kde se kůže dala pryč, šly prsty do hlubokých traumat. Tohle se dělat nemělo, tady se stala chyba,“ spekuluje Jaroš o zákroku před osmi roky. 

Datoval se červenec roku 2014, když Jaroš zdolal poslední vrchol osmitisícovky. Hora hor, jak nazývají zkušení horolezci druhou nejvyšší horu světa K2, pokořil Jaroš spolu s Janem Trávníčkem na pátý pokus a získal tolik vysněnou Korunu Himaláje.

„Do Himálaje jsem nezačal jezdit kvůli Koruně Himálaje. Byl jsem prostě horolezec. Ale v Himálaji jsem nalezl drogu vysokých hor. Na první expedici jsem byl rovnocenným partnerem lezci, který měl již 11 vylezených osmitisícovek. To mě povzbudilo,“ popsal Jaroš své začátky.

Nesmlouvavé Himaláje

Posledním horolezeckým neštěstím je výprava Islanďana John Snorri, Chilana Juan Pablo Mohra a Pákistánce Muhammada Ali Sadpara, kteří jako druhá skupina v historii chtěla v zimních podmínkách zdolat K2, která je podobně náročná ke zdolání a vybírá si podobnou daň na lidských životech jako Annapurna I.

Horolezci John Snorri, Juan Pablo Mohr a Muhammad Ali Sadpara se ztratili v horách při zdolávání K2.

Proti ale byly nepříznivé podmínky. Vítr o rychlosti dosahující v maximech až šedesáti stupňů a teploty okolo mínus padesáti stupňů Celsia znamenaly to, že se trojice odvážlivců nad ránem nevrátila do původního tábora. Armádní vrtulníky od sobotního rána po zmiňované trojici bezvýsledně pátrají.

„Upřímně si myslím, že není reálné, aby byli na živu. Šance zmizela už v den, kdy se měli vrátit zpátky. Ta výprava šla s kyslíkem, což znamená, že jim musel zákonitě dojít, ta změna je pak obrovský šok pro tělo. Nebavme se teď o sportovním výkonu, ale když vám jedna ze zažitých věcí vypadne (kyslík), tak to rozhoduje o všem. Vítr tam fouká rychlostí čtyřicet až šedesát kilometrů za hodinu, pocitová teplota je tak okolo -70 stupňů, člověk je zmražený jako rybí filé a žádná kombinéza mu nepomůže. Kéž bych se ale mýlil,“ řekl serveru Lidovky.cz zkušený horolezec Marek Holeček.

Osmitisícovky si zkrátka nevybírají...

Autor: Lidovky.cz