25. února 2019 5:36 Lidovky.cz > Sport > Ostatní sporty

‚Smrdí jako medvěd. Až ho zbiju, daruju ho zoo.‘ Jak Muhammad Ali málem vzdal boj o titul, ale pak šokoval svět

Muhammad Ali knockoutoval Sonnyho Listona (snímek je z jejich druhého zápasu). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Muhammad Ali knockoutoval Sonnyho Listona (snímek je z jejich druhého zápasu). | foto: Neil Leifer

Přesně před 55 lety se stal mistrem světa těžké váhy čerstvě dvaadvacetiletý mladíček z městečka Louisville v americkém státě Kentucky. Před zápasem s tehdejším králem nejprestižnější divize Sonnym Listonem mu nedával nikdo šanci. Přesto s hbitýma nohama, rychlými údery a bleskovými reflexy triumfoval. Jmenoval se Cassius Clay, později vstoupil do povědomí celého světa jako Muhammad Ali. Vítězství nad Listonem bylo prvním vrcholem jeho bohaté kariéry, která nemá v rohovnickém sportu obdoby.

Cassius Marcellus Clay tančil uprostřed ringu. Komíhal nohama, ruce zatínal ve vítězném gestu a nakonec je vystřelil nad hlavu. Zatímco byl připravený nastoupit do sedmého kola, jeho soupeř zůstal ve svém rohu. Sonny Liston to vzdal. Bylo 25. února 1964, na stadionu v Miami Beach na Floridě se začala psát výjimečná kapitola boxerských dějin. Cassius Clay se stal poprvé mistrem světa.

„Sežerte si ty svoje kecy! Šokoval jsem svět! Jsem ten největší!,“ hulákal Clay, když se v objetí členů své svity rozběhl z nitra ringu k provazům, aby vykřičel svůj triumf před zkoprnělými novináři na všechny strany. Téměř všichni reportéři ho před zápasem odepsali. Nedokázali si představit, že by přemohl nejobávanějšího bojovníka své doby. Clay to dokázal. Zápas se měl přitom odvíjet úplně jinak.

Sonny Liston platil za nejhrozivějšího boxera své éry. Když 5. listopadu 1963 podepsal kontrakt na zápas s Clayem, zdobila ho úctyhodná bilance. 36 zápasů, 35 vítězství (z toho 25 K.O.). Obě tehdejší boxerské organizace, WBC a WBA, ho uznávaly jako mistra světa. Předchozího šampiona Floyda Pattersona vyřídil K.O. po necelé minutě prvního kola. V odvetě to zvládl ještě o šest sekund rychleji. Zdálo se nemožné ho porazit.

„Lidé takto mluvili o Miku Tysonovi, než poprvé prohrál. Ale Liston byl ještě nelítostnější, zdál se ještě víc nepřemožitelný. Když po vás Liston šlehl pohledem, a je jedno, kdo jste byl, měl jste pocit, že neměříte víc než dvě stopy,“ říkal boxerský promotér Harold Conrad. „Jeho levý direkt je víc než direkt. Když jím udeří, zasáhne ničivou silou,“ psal Tex Maule z prestižního magazínu Sports Illustrated.

‚Clay Listona porazí nejvýš ve čtení‘

Liston vzbuzoval hrůzu nejen mezi provazy. V mládí dvakrát skončil za mřížemi. Poprvé ho soud poslal do vězení za ozbrojenou loupež, podruhé to bylo za napadení policisty. Právě v kriminálu se naučil boxovat. Navíc kontrolu nad jeho sportovními kontrakty držel z většiny Frankie Carbo, příslušník mafiánské rodiny Lucchesiů. Zaplést se s Listonem v ringu znamenalo hrozbu střetu s podsvětím.

Cassius Clay na počátku roku 1964 v divizi těžkých vah mnoho neznamenal. Měl sice za sebou devatenáct zápasů bez porážky, ale předchozí rok neoslnil. V posledním zápase před Listonem ho britský šampion Henry Cooper poslal levým hákem k zemi. Utkání s Dougem Jonesem sice vyhrál na body, ale triumf to nebyl přesvědčivý. Diváci v Madison Square Garden Claye vypískali.

Zatímco dnes boxerský svět v úžasu hodnotí jeho raný styl, tehdy se mu experti spíš vysmívali. Neustálý pohyb, ruce svěšené u pasu a rychlé údery postrádající sílu skutečného bijce bral málokdo vážně. „Clay neboxuje jako těžká váha. Je to exot. Bantamová váha, která náhodou váží 200 liber,“ psal sloupkař Jimmy Cannon z listu New York Journal-American.

Novinářská obec čekala, že Liston Claye uzemní nejpozději ve druhém kole. Joe Nichols z New York Times dokonce odmítl dělat z mače reportáž, protože je to prý zbytečné. 43 ze 46 žurnalistů, kteří nakonec na zápas vyrazili, předpovídalo vítězství Listona K.O. Clay byl outsider 7 ku 1. „Jediné, v čem může Clay Listona předčit, je čtení,“ nebral si servítky Jim Murray z Los Angeles Times.

Clay před zápasem: puls 120, tlak 200 na 100

Jenže Clay se na zápas soustředil jako nikdy. Tvrdě trénoval. Do zemdlení navíc studoval záznamy z Listonových soubojů. Měl ho přečteného natolik, že věděl, jakým způsobem pohybuje očima, než udeří. Clay navíc vsadil na taktiku, kterou proslavil jako nikdo jiný. Zdeptat soupeře psychicky. A tak například koupil autobus, jenž jezdil po Miami Beach s nápisem „Liston padne v osmém kole (Liston Must Go in Eight).“

Měl Clay strach?

Zběsilé chování Claye těsně před zápasem si několik reportérů vysvětlilo tak, že mu zkrátka přeskočilo. A že má nelíčený strach. Těmto spekulacím nahrávaly i mimořádně vysoké hodnoty jeho pulsu a tlaku.

Pozdější šampion vysvětloval, že vše bylo součást plánu. Hodnoty oběhu vyskočily prý proto, že se takto extrémně vyhecoval. Současně přiznal, že se opravdu bál. „Nebudu lhát, byl jsem vyděšený. Vyděsila mě už jen myšlenka, jak tvrdě umí udeřit. Ale neměl jsem na výběr a musel jsem bojovat.“

Nebo ve tři hodiny ráno zajel před Listonův dům, troubil a svítil mu do oken. „Pojď ven, zbiju tě už teď,“ křičel. Šampiona přiváděl k šílenství. „Pokud bude Liston myslet na to, jak mě zabít, nebude myslet na to, jak boxovat. A když boxujete, musíte myslet,“ vysvětloval později svou taktiku Clay. Soupeře se snažil provokovat do poslední možné chvíle.

„Liston dokonce smrdí jako medvěd. Až ho zbiju, daruju ho zoo,“ chvástal se s narážkou na jeho přezdívku Velký Medvěd (Big Bear). Urážky si schoval i na den zápasu. Při klasickém vážení soupeřů před kláním dokonce dostal za nesportovní chování pokutu 2 500 tisíce dolarů. „Přiveďte sem toho hnusného medvěda! Dnes v ringu někdo zemře!“ křičel Clay. Nechybělo přitom mnoho a zápas neproběhl.

Když po vážení došlo na lékařskou prohlídku, Clay málem neprošel. Jeho puls, obvykle 60 úderů za minutu, vyskočil na 120. Tlak měl 200 na 100. „Je emocionálně labilní, vyděšený k smrti a může se sesypat ještě před zápasem,“ hlásil šéfdoktor Miamské boxerské komise Alexander Robbins. Vznesl ultimátum. Pokud se Clayův tlak nesrovná, nepustí ho ringu. O hodinu později byly vyzyvatelovy hodnoty v normě.

‚Tohle bude senzace století!‘

Zápas o titul nesporného mistra světa těžké váhy začal podle očekávání. Rozlícený Liston vystartoval po Clayovi. K údivu všech však nestačil. Diváci okamžitě viděli, že Clayův pohyb je jiná třída. Ranám se s lehkostí vyhýbal, Listonova síla najednou byla k ničemu. Nemohl se trefit. Zatímco Clay úderům elegantně unikal, Liston chvílemi působil svou neohrabaností směšně.

Vyzyvatel velmi rychle získal sebedůvěru. Půl minuty před koncem kola otřásl Listonem kombinací úderů, která přivedla diváky do varu. Bodoval levým direktem, po němž následoval křižný úder pravačkou. Bylo to nejhorší kolo v Listonově kariéře. „V prvním kole se Sonny nemohl s Clayem měřit. Začali jsme tušit, že budou problémy,“ vyprávěl pak Milt Baley, jeden z Listonových pomocníků v rohu.

Sonny Liston se před zápase s Clayem pyšnil impozantní bilací: 36 zápasů, 35...
Cassius Clay vstupoval do zápasu jako outsider 7 ku 1.

Po prvotním šoku se šampion v druhém kole zklidnil. V jednu chvíli zatlačil Claye do provazů, aby ho omráčil levým hákem. Ze tří soudců dva přisoudili kolo Listonovi, podle jednoho bylo nerozhodné. Ve třetím kole už diktoval tempo zase vyzyvatel. Po půl minutě zavalil šampiona kombinací ran, po nichž se objevily pod Listonovým pravým okem modřina a pod levým otevřená rána. Bylo to poprvé v jeho kariéře, co Liston v zápase krvácel.

Nápor Claye byl tak intenzivní, že se šampionovi podlomila kolena a téměř šel k zemi. „Tohle bude senzace století,“ křičel u ringu jeden z hlasatelů Les Keiter. „Bylo to, jako když válečné lodi prorazíte plášť. Říkal jsem si, bože, Clay vyhraje!,“ vzpomínal další reportér Mort Sharnik. Liston se pak sice vzepjal ke své nejlepší pasáži zápasu, Claye ochromil ranami na tělo, ale vyzyvatel už se nebál. „Mám tě!,“ křičel.

Sekundy od diskvalifikace

Ve čtvrtém kole těžil Clay z psychické výhody. Držel se od Listona a nepouštěl se s ním do výměn. Když však o pauze usedl do svého rohu na stoličku, začal si stěžovat na pálení v očích. „Vůbec jsem netušil, co se sakra děje,“ popisoval později jeho trenér Angelo Dundee. Vodou z pěnové houbičky se snažil svěřenci oči vyčistit, ale nezabíralo to. Pálení bylo tak intenzivní, že Clay chtěl odstoupit. Koučovi řekl, ať mu rozváže rukavice.

Pálení v očích

Dodnes se přesně neví, co pálení v očích Listonova soupeře způsobilo. Že si ho nevymyslel, potvrdil i jeho trenér Angelo Dundee. „Setřel jsem mu něco málo malíčkem z oka a dal jsem si to do svého. Pálilo tak jak čert,“ vyprávěl Dundee. 

Jedna verze říká, že Listonovu ránu pod okem ošetřil jeden z jeho pomocníků takzvanou Monselovou směsí (Monsels Solution). Když Clay nalehával na Listona po jeho několika úderech do těla, zbytky směsi smíchané s potem stekly do jeho očí

S druhou verzí přišel zmíněný Listonův pomocník Joe Pollino. Později přiznal, že mu šampion před čtvrtým kolem nařídil, aby mu rukavice pomazal pálivou směsí. Liston pak při několika klinčích strkal rukavice Clayovi do obličeje. Jeden z předchozích soupeřů Listona Eddie Machen prohlásil, že se mu v zápase přihodila stejná věc. 

„Tak hele, vem zpátečku, tenhle zápas je o titul, tady jde o všechno!,“ řekl podle svých slov Clayovi Dundee. Začátek pátého kola byl na spadnutí, ale Clay se nezvedal. Rozhodčí zápasu Barney Felix už vykročil k jeho rohu, aby ho varoval. Clay musel nastoupit, jinak by byl konec. Dělily ho sekundy od diskvalifikace. Dundee zavelel: „Běž!“ Clay nakonec vyrazil.

Později vyprávěl, že z Listona neviděl víc než stín. Šampion sice vyzyvatele vytrestal několika údery, ale Clay kolo přežil. Zachránil ho pohyb. Kroužil kolem Listona, poskakoval a zůstával zpátky. Na začátku šestého kola měl zrak v pořádku. A s ním se vrátil do tempa. Levý direkt, křižný úder pravačkou a znovu. A zase. Kombinace pršely na Listonův obličej dle Clayovy libosti.

„Šokuju svět,“ otočil se vyzyvatel na reportéry u ringu, když si po jednoznačném kole sedl na stoličku ve svém rohu. Byl to on, kdo viděl první, jak Liston o pauze vyplivl na zem chránič zubů. Když gong oznámil počátek sedmého kola, vyzyvatel byl na nohou. Členové Listonova týmu skákali kolem šampiona, ošetřovali mu ránu pod levým okem (po zápase si vyžádala šest stehů), ale mistr světa se nehnul. Byl konec.

‚Sonny Liston se nezvedá!‘

„Tak počkat! Tak počkat! Sonny Liston se nezvedá!,“ křičel vzrušením legendární komentátor Howard Cosell. Clay vyhrál technickým K.O. Bylo mu dvaadvacet let, jeden měsíc a sedm dní. Stal se nejmladším mistrem světa těžké váhy historie (o 22 let později zlomil tento rekord Mike Tyson). Extaticky slavící Clay v tu chvíli netušil, že tento pocit zakusí v budoucnu ještě dvakrát. A že svou kariéru zakončí jako nejslavnější boxer všech dob.

Existuje několik vysvětlení, proč to Liston vzdal. Podle jednoho si zkrátka přiznal, že je dobojováno. Že dál nemá smysl měřit síly s mladým vyzyvatelem. „Je konec,“ měl říct svým lidem v rohu. Pravdou je, že Liston nebyl na zápas stoprocentně připravený. Rozhodně ne tak, jak by se na bitvu o jednu z nejcennějších sportovních trofejí slušelo.

S tréningem to nepřeháněl. Místo obvyklých pěti mil denně běhal jednu. Na životosprávu vůbec nedbal, v přípravě se ládoval hot dogy a vypil litry piva. Také se spekuluje, že před mačem strávil spoustu času s prostitutkami. V důsledku mu uškodila i jeho suverenita. V posledních třech soubojích před mačem s Clayem vyhrál pokaždé K.O. v prvním kole. Za poslední tři roky tak strávil v ringu při ostrém zápase pouhých šest minut.

Vedle toho Listona limitovalo zdraví, což je další vysvětlení jeho šokující porážky. Šampiona trápilo levé rameno. Poslední rok ho sužoval zánět takzvaného tíhového váčku. Vyšetření po zápase ukázalo, že měl natrženou šlachu. Ruptura krvácela do paže. Alespoň k takovým závěrům došli lékaři z Nemocnice sv. Františka v Miami. Každopádně mýtus o nezničitelném Sonnym Listonovi se rozplynul. Dva dny po zápase přijal jeho přemožitel jméno Muhammad Ali. A zbytek už je historie.

Jak se Clay stal Alim

Zápas Sonnyho Listona s Cassiem Clayem z února 1964 se řadí mezi nejslavnější zápasy boxerské historie. Magazín Sports Illustrated ho dokonce označil coby čtvrtou nejvýznamnější sportovní událost 20. století. Ikonický boxerský časopis Ring ho vyhodnotil jako Zápas a Senzaci dekády.

Clay si ponechal své původní jméno pouhé dva dny po výhře nad Listonem, poté si začal říkat Muhammad Ali. Oficiálně tím stvrdil svou muslimskou víru, stejně jako příslušnost k muslimskému hnutí Nation of Islam, s nímž byl v kontaktu od počátku 60. let. Ali ho chápal jako možnost vymezit se vůči rasové segregaci a plédovat pro práva černošské komunity.

Coby mistr světa se Muhammad Ali v ringu potkal se Sonnym Listonem ještě jednou, v květnu 1965. Odveta se řadí mezi neméně slavné zápasy. Ostrým křižným úderem pravačkou Ali knockoutoval exšampiona už v prvním kole.

Jan Horák

Autor

Jan Horákjan.horak2@lidovky.czČlánky