VIDEO: Skokan Tande se po hororovém pádu probudil z umělého spánku. Podle doktorů se hýbe a reaguje |
Na třech olympijských hrách hájila britské barvy.
Ze světových a evropských šampionátů má tolik medailí, že je těžké je vůbec spočítat. V roce 2017 ji list Sunday Times zvolil nejlepší britskou sportovkyní roku.
Barbie, jak se Elise Christieové pro její blonďaté vlasy přezdívá, ale momentálně bojuje o to, aby vůbec mohla trénovat.
V průmyslovém Nottinghamu hraje kromě strojírenství prim chemický a textilní průmysl. Jinak je to ospalé město dvě hodiny cesty od Manchesteru.
Stačí si ale objednat pizzu u známého řetězce Pizza Hut a pak jen koukáte, kdo vám ji přiveze. Ano, jedna z největších britských olympijských nadějí pro zimní hry v Pekingu.
„Není to jen rozvážka pizzy, pracuju i na jiných místech,“ říká třicetiletá Elise Christieová, jedna z nejlepších rychlobruslařek na krátké dráze.
Důvod je jednoduchý - potřebuje si vydělat peníze na přípravu, aby vůbec mělo smysl na hrách v Pekingu startovat.
Zimní sporty totiž ve Velké Británii přišly kvůli pandemii koronaviru o spoustu dotací. Řečí čísel - o 8 milionů liber, tedy nějakých 250 milionů korun. Proto má Christieová hned několik zaměstnání. Aby zvládla ufinancovat svůj trénink a nepřišla o olympijskou misi.
„Jdeme na to. Přes den profesionální sportovec, večer rozvážeč pizzy,“ napsala na sociální sítě. „Musím říct, že tenhle týden se na mě usmálo štěstí. Vrátila jsem se k tréninku se svým úžasným týmem, udělala pár fotek pro chystanou knihu. Je vzrušující být zase takhle produktivní. A v pizzerii jsem si našla novou rodinu, je to vážně skvělá parta lidí.“
Není jediná, kdo z bruslařského týmu hledá finance mimo ovál. Rychlobruslařský pár Ellia Smedingová a Cornelis Kersten má vlastní pražírnu kávy Brew 22, která jim rovněž vydělává na trénink a cestu do Pekingu.
Christieová kdysi začínala s krasobruslením, ale už ve 12 letech přesedlala na rychlobruslení.
„Jednoduše se mi nelíbilo, že v krasobruslení o vás rozhodují rozhodčí. Naopak mě naplňovalo, že když první projedete cílem, vyhráli jste,“ líčila.
A že vyhrávala… Jen se sportovním megasvátkem pod pěti kruhy má nevyřízené účty.
Na svých prvních hrách ve Vancouveru 2010 ještě nepatřila k absolutní špičce a ani jednou nedojela mezi nejlepší desítkou, nejlíp skončila 11. na pětistovce.
Tehdy ale mohla být spokojená, protože každý závod dokončila. Ale to, co se pak stalo v Soči a v Pchjongčchangu, je těžko k pochopení.
Do Ruska už odjížděla jako mistryně Evropy a toužila po cenném kovu. Místo toho jí jihokorejští fanoušci vyhrožovali smrtí za kolizi s jednou z jejich závodnic.
Na každé trati byla Christieová diskvalifikována.
V Pchjongčchangu pak prožila další noční můru.
Na pětistovce nejprve ve čtvrtfinále vytvořila nový olympijský rekord, ve finále ji pak srazila rivalka a ze souboje o medaili ji vyřadila, Britka dojela čtvrtá. Po nepovedeném semifinále na 1 500 metrů, ve kterém byla znovu diskvalifikována za srážku se soupeřkou, byla převezena do nemocnice kvůli podezření na zranění kotníku.
Přesto se ještě vrátila na kilometr, ale na něm byla hned po rozjížďce diskvalifikována kvůli nebezpečným manévrům. Mimochodem, způsobila pád hned v první zatáčce, kvůli kterému se jízda musela opakovat.
Dva roky pak strávila na antidepresivech, měla psychické problémy, přiznala i sebepoškozování.
„Neměla jsem dobré období, ale teď se cítím zase mentálně silnější,“ říká.
Je odhodlána ještě jednou to zkusit a prát se o olympijské medaile.
„Pekingu obětuju naprosto všechno. Krok za krokem se na olympiádu připravuju a snažím se odstranit chyby z posledních her,“ říká. „Můj cíl je jediný - přivézt si domů aspoň jednu olympijskou medaili. A pak snad šťastně ukončit kariéru.“