Často spolu hráli jeden na jednoho až do doby, než Jalen otce porazil a bitvy přestaly. „Už je to celkem dávno. Dlouho podváděl, aby ještě udržel vítězství a fauloval mě, ale pak jsem vyhrál,“ tvrdí Jalen.
Otec nesouhlasí. „Vyhrával jsem celou dobu a když už to bylo moc těsné, radši jsme skončili,“ je přesvědčený Rick.
Skóre měla počítat Jalenova sestra Erica, která si vzpomíná, jak to byly tvrdé bitvy.
„Táta mě hrozně řezal, testoval mě, jestli se vytočím a budu se s ním hádat. Zocelilo mě to do budoucna. Při našich zápasech jsem taky řekl své první sprosté slovo,“ usmívá se Jalen.
A to je velká výjimka. Dnes se totiž při zápasech snaží držet emoce na uzdě. Nedává na sobě vůbec nic zdát. I to je jedna z lekcí otcovy školy.
Už Rick Brunson byl středoškolská hvězda, poté zářil i na vysoké škole Temple, ale v NBA se mu příliš nedařilo. Během devíti sezon cestoval mezi osmi různými týmy, přestože na sobě tvrdě pracoval. Jeho kariéra skončila před dvanácti lety v přípravě před sezonou, kdy byl po posledním utkání takzvané preseason vyškrtnutý Philadelphií.
Informace mu přišla v SMS zprávě zrovna ve chvíli, když v hale nasedal do svého auta. Společnost mu dělat tehdy desetiletý Jalen.
„Hned jsem mu to řekl. Chtěl jsem se s ním podělit o svou životní zkušenost. Miloval basketbal a chtěl mě vidět na hřišti a já mu to nemohl dopřát. Naléhal jsem na něj, že musí být lepší než já, aby s ním takhle nezametali,“ pokračuje Rick.
Výjimečný rozehrávačský talent Jalen byl nejužitečnějším hráčem zlatého mistrovství světa do 19 let.
Velké výsledky má s univerzitou Villanova. Letos ji dotáhl do Final Four play off NCAA a chce se svým týmem vyhrát druhý titul v rozmezí tří sezon.
Za vším se skrývá tvrdá práce.
„Ještě pořád se mě táta ptá, jestli opravdu chci hrát basketbal. Jestli je to opravdu to, čím se chci živit. Trénoval jsem už od dětství na hraně křečí, úplného vyčerpání, zvracení a omdlévání. Chtěl jsem tomu dát úplně všechno, protože jinak se do NBA nedostanu,“ dodává Jalen.
Podobný přístup měli Brunsonovi i ohledně studia. „Já ho měl na starosti ohledně basketbalu a dřeli jsme, co to šlo. Školu měla na starosti má žena Sandra a dohlíželi jsme na to, aby měl vždy hotové úkoly a byl připravený na další den, než jsme šli na hřiště,“ říká otec Rick, jehož žena hrála za Temple výborně volejbal.
Rodák z New Jersey ani neabsolvoval žádné speciální kempy. Otec měl za to, že ví, jaká cvičení má s juniorem dělat, aby byl připravený.
„Měli jsme nudné, ale efektivní tréninky. Všechno, co jsme dělali, byla cvičení, která se v NBA dělají běžně. Nejsem žádný kouzelník, ale tvrdý pracant, a to je i Jalen,“ vypráví Brunson starší, který je od roku 2007 v NBA asistentem trenéra. Prošel už Denver, Chicago, Charlotte a nyní působí v Minnesotě pod známým tvrďákem Tomem Thibodeauem.
Jalen Brunson slaví vítězství.
Jalen Brunson (v bílém) v play-off NCAA (Univerzitní basketbalová liga.
Jedenadvacetiletý Jalen zatím vypadá, že je na přechod do NBA připravený. V letošní sezoně dává téměř 20 bodů na utkání s úspěšností 53 procent z pole a 42 procent za tři body.
„Skvělí hráči musí umět střílet skvěle za tři body, ale i najíždět do koše. Makám na obou věcech a snažím se být komplexním hráčem,“ vysvětluje Jalen.
Pro otce byl však nejtěžší přechod, když syn odešel na vysokou školu a musel začít trénovat bez něj.
„Bylo to pro mě obtížné, ale věřím, že jsem mu dal všechno, co jsem mohl. Myslím, že se dokáže připravovat sám a vydrží mu to, ať bude hrát kdekoliv,“ doufá Rick.
Wildcats v čele s Brunsonem, který je nominovaný na prestižní cenu Johna R. Woodena pro nejlepšího hráče univerzitní sezony, jsou prvním nasazeným týmem a v sobotním semifinále se utkají s Kansasem.
Jalen je považován za hlavní hvězdu špičkového týmu, bral už trofeje pro hráče roku od novinářů ze Sporting News a AP. Ale individuální ocenění ho nezajímají.
„Jde mi o tým a ten zatím vítězí. Pokud to bude pokračovat ještě dva zápasy, budu úplně spokojený, i když dám dva body na zápas. Chci, aby na mě byl táta pyšný, a to snad je,“ uzavírá.
