Podobně jako na loňské olympiádě v Soči získal tři medaile. Tehdy měl dvě stříbra a bronz, letos má ještě cennější sbírku. „Nemohlo to dopadnout lépe,“ vykládal v cíli.
Jaký byl dnešní závod?
Super. Devatenáct lidí skončilo v minutě, to jsem ještě neviděl. Jsem strašně rád, že jsem tak vysoko, bylo to fakt o kousek. Ale ani jsem to na zlato nezkusil, protože jsem s Fakem jel stíhačku a přesně jsem věděl, že se chystá na tu rovinku. Nastoupil už v kopci a tam mi cuknul. Ze začátku jsem po ležkách hodně dojížděl, po první jsem musel dojet celé kolo, po druhé jsem tam měl taky docela díru, tak deset sekund. To mě nějaké síly stálo. Ale jsem maximálně spokojený.
Co se dělo na poslední položce?
Když se na ní jelo, tak se tam až zbytečně taktizovalo. Dokonce i Anders Besseberg(prezident biatlonové federace IBU) říkal, že tam v jednu chvíli střílelo 16 lidí najednou. Přesně tohle bylo na mistrovstvísvěta v Novém Městě na Moravě, tam střílelo poslední položku 12 lidí. Já tam byl taky, to moc dobře vím, ale skončil jsem čtvrtej. Když jsou ideální podmínky, nefouká, tak se to na mistrovstvích takhle stává. Dá se jedno i dvě trestná kola sjet, protože ten předek nejede extra rychle. Tady jel vepředu celou dobu Björndalen, ale on i Tarjei Bö hodně taktizovali, což nahrávalo těm, co doháněli ztrátu. A byl z toho hrozně vyrovnanej závod.
Fantastický závěr MS! Moravec ve strhujícím závodě vybojoval stříbro |
Přijel jste na poslední položku z vedoucí skupinky první. To byl záměr?
Ne, nebyl. Spíš jsem si tu položku pak pohlídal. Při první stojce jsem to tam nakropil, co to šlo, protože jsem střílel z půlky střelnice, tím jsem se hodně posunul. Ale tu poslední už jsem si pohlídfal, abych věděl, že to dám. Protože nic jiného než nula nakonec nefunguje, to je prostě zákon.
Čekal jste, že budete ve finiši bojovat především s Fakem?
Tak nějak jsem to čekal, už když jsme vyjížděli čtyři, tak jsem si říkal, že Björndalena asi sfouknu. Nebál jsem se, že bych z toho vyšel bez medaile.
To je odvážné…
Ale tak to je. Věděl jsem, že Jakov bude silný, znám ho moc dobře, skoro můžu říct, že s ním trénuji na Pokljuce každé soustředění. Takže vím, jak je rychlý a silný. Říkal jsem si, že to bude těžké, že by mu muselo dojít v tom kopci, abych byl schopný ho porazit, což se nestalo. Pak už jsem neměl ani síly a později ani morál, kdy už mi kousek cuknul a věděl jsem, že na rovině je prostě neskutečně silný. Je výbušný a dynamický, takže jsem to pak už ani nezkoušel. Tak nějak jsem jel za ním, hlídal jsem si Tarjeiho, aby mě neohrožoval a smířil se s tím, že to zlato asi nebude.
Povedlo se vám však zkompletovat sbírku medailí.
Nemohlo to dopadnout lépe. Neskončil jsem tu hůř než devátý. Před mistrovstvím jsem si žádné cíle nedával, chtěl jsem letos hlavně uspět celkově ve svěťáku a s tím bylo spojené i mistrovství světa. A to, že si odvezu dvě medaile z individuálních závodů, je super, nad plán a mohu být maximálně spokojený. Skoro bych to nejradši zabalil a jel domů.
A vynechal finále Světového poháru v Chanty Mansijsku?
Ne, to byl vtip. To bych pak přišel i o to postavení ve svěťáku, které jsem si tady pracně vydobyl. A docela se i do Chanty těším, cítím se dobře. Loni jsem v závěru sezony onemocněl, i rok předtím jsem toho měl ke konci plné brýle. Letos doufám, zaklepu to, že se mi minimálně ještě jeden závod povede.
Jak vás těší, že jste co do počtu medailí třetí nejlepší muž?
To je super. Říkal jsem už před sezonou, že by byla blbost dávat si nějakou pauzu a myslím, že jsem si potvrdil, že je dobré to tělo ždímat, dokud to jde.
  |
Jak vnímáte rozdíl mezi medailemi ze Soči a z Kontiolahti?
Letos jsem na tom o hodně líp, co se týče běžecké formy a po fyzické stránce. V Soči jsem střílel neskutečným způsobem, ale s tím během jsem nebyl spokojený. V těch závodech, ve kterých jsem uspěl, to bylo díky tomu, že jsem byl schopný se s tím vypořádat, jak to nejlíp šlo a těžil z chyb ostatních. Tady ta střelba není špatná, za jedna ve čtyřpoložkovém závodě, to je hodně slušné, ale myslím, že olympiáda mi v tom pomohla. Když jsme přijížděli na stojku, tak jsem si na to trochu vzpomněl. Říkal jsem si: čtyři lidi, takhle jsme tam stříleli taky. Ole tam taky byl. To se mi trochu vybavilo, takže jsem rád, že jsem byl schopný to udělat stejně jako tam a vyšel jsem z toho ještě o jednu příčku líp.
Je to důkaz, že se umíte připravit na vrcholnou akci?
Za to jsem hrozně rád. Začal jsem to v Ruhpoldingu 2012, už tam v tom dlouhém závodě jsem byl strašně malý kousek od zlaté medaile a pak v Novém Městě přišla dvě smolná čtvrtá místa. Takže nevím, jak je to možné, jak to teď dělám. Kdybych věděl, jak to umět přepnout, tak to dělám pořád. Ono je to těžké, vydržet tři a půl měsíce stoprocentně koncentrovaný a připravený na závody. Snažím se to držet co nejvýš, to je klíč, aby se podařilo uspět i na velké akci. Jak je to nahoru dolů, tak z toho může něco vzejít, ale spíše je těžké to pak zopakovat a uspět.
