9. června 2018 10:24 Lidovky.cz > Sport > Ostatní sporty

Bránil Jordana i Bryanta. Na kluka z Holic to nebyla špatná kariéra, říká končící Welsch

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Jiří Welsch při oznámení konce své basketbalové kariéry. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jiří Welsch při oznámení konce své basketbalové kariéry. | foto: ČTK

PRAHA Když se po této sezoně rozloučil s profesionální kariérou druhý Čech v NBA Jiří Welsch, přišel český basketbal o jednu z největších osobností.

Dostat se do NBA, to je pro českého basketbalistu odznak výjimečnosti. Jiří Welsch v ní strávil hned čtyři sezony. A během nich zažil obě největší hvězdy svých generací – Michaela Jordana a jeho následovníka LeBrona Jamese. „Moment, kdy jsem se na hřišti potkal s Jordanem, si budu pamatovat navždycky,“ vzpomíná dnes osmatřicetiletý Welsch.

Kromě Česka a zámoří si udělal jméno také ve Slovinsku či Španělsku. Nyní po 22 letech profesionálního basketbalu s aktivní kariérou skončil.

Jiří Welsch si natáčení Zlatého podrazu užíval, i když pouštět soupeře k akci,...
Kostýmy, tedy i dresy pro film, chystala hlavně Simona Rybáková. Vlevo je Filip...

„Před pár lety jsem si myslel, že to bude nejjednodušší rozhodnutí v mém životě. Až dneska si uvědomuji, jak těžké je udělat ten poslední krok. Ale přišel čas – čas uzavřít kapitolu života, která trvala 22 let,“ napsal Welsch na svůj profil na Facebooku.

„Měl dlouhou a krásnou kariéru. Zařadil se mezi legendy českého a československého basketbalu,“ prohlásil o Welschovi Kamil Novák, bývalý reprezentant z dob Welschových začátků a aktuálně výkonný ředitel FIBA Europe.

Nejvíc zářil v Bostonu

S basketbalem Welsch začínal pod vedením otce Pavla doma v Holicích, odkud odešel přes Pardubice do Prahy. V dresu Sparty se stal jednou z hvězd české nejvyšší soutěže a vyhlédl si ho slavný slovinský celek Olimpija Lublaň. Tam se Welsch poprvé dostal do povědomí klubů v zámoří. Právě první zahraniční angažmá ve Slovinsku si Welsch hodně pochvaluje.

„Měl jsem před odchodem obavy, protože to byl první rok mimo Česko a poprvé mě měl trénovat zahraniční trenér. Musel jsem makat a vyšel jsem z toho vítězně, jako silnější člověk,“ vypráví Welsch.

V roce 2002 si ho v draftu do NBA vybrala Philadelphia – překvapivě hned v 1. kole jako celkově šestnáctého –, ale okamžitě byl vyměněn do Golden State Warriors. Putoval tedy do daleké Kalifornie, kde si zvykal na těžký život nováčka v nejlepší lize světa.

„První rok jsem toho opravdu moc neodehrál. Nováčci si musí vytvořit pozici v týmu, u trenéra, u fanoušků a to není jednoduché,“ vzpomíná Welsch na období v Oaklandu, kde ve své první sezoně nakoukl do 37 zápasů průměrně pouze na šest minut.

V týmu Warriors ale nedostal větší příležitost se ukázat, když byl po nováčkovském ročníku vyměněn do Dallasu a následně poslán do Bostonu. Tento trejd se ukázal jako velmi šťastný, protože Welsch na východním pobřeží USA pookřál a stal se jednou z klíčových postav nejúspěšnějšího klubu historie ligy.

Dostal se do základní pětky a chvíli patřil i mezi elitní trojkaře celé soutěže. Trenér Jim O’Brien ho využíval hlavně jako klíčového obránce a dával mu na starost nejlepší hráče soupeře.

„Bránil jsem Kobeho Bryanta, Michaela Jordana i LeBrona Jamese, aby se mohla naše hlavní střelecká hvězda Paul Pierce soustředit na útok,“ vyjmenovává Welsch superhvězdy NBA, které měl tu čest bránit.

Dával v průměru téměř deset bodů na utkání a podíval se i do vyřazovacích bojů, kde však Celtics vystavila stopku Indiana. V roce 2004 přišel i Welschův osobní rekord v NBA, proti svému bývalému zaměstnavateli Golden State se blýskl 24 body. Český bodový rekord v NBA vydržel až do letošního ročníku, kdy ho o bod překonal Tomáš Satoranský.

„Čekal jsem, že můj rekord padne dřív. Nevěnoval jsem tomu pozornost, ale když jsem si to ráno přečetl, bylo tam jedno procento ve smyslu ‚a sakra, už nejsem rekordman‘. Zbylých 99 procent ale bylo, že mu to přeju,“ říkal v únoru Welsch o svém kamarádovi z reprezentace.

Zlom a šťastné Španělsko

V Bostonu pak strávil ještě další rok, než si vydupal výměnu do Clevelandu, které dodnes lituje.

„Byl jsem vyměněn na základě toho, že jsem o trejd požádal. Boston se mě nechtěl zbavit, ale na mou žádost mě nakonec vyměnil a tam nastal zlom mé kariéry v NBA,“ vypráví. „Opustil jsem prostředí, kde jsem si dokázal vytvořit nějakou pozici, kde si mě lidé vážili. Kdybych vydržel pár měsíců, mohl jsem podepsat prodloužení smlouvy, ale já nebyl spokojený, nechal jsem se ovlivnit agenty a tlačil na vedení klubu s výměnou. Krok do neznáma nevyšel. Kdybych v Bostonu zůstal, mohl jsem si v NBA zahrát déle.“

V Clevelandu pak vydržel jen pár měsíců, během kterých se krátce potkal i s nejlepším hráčem současnosti LeBronem Jamesem, než putoval v další výměně do Milwaukee. Po čtyřech sezonách se v roce 2006 s NBA rozloučil a zamířil do Španělska. Čtyři roky prožil v dresu Malagy, se kterou se dostal do Final Four Euroligy. „Ve Španělsku to byly skvělé roky. Tamní liga je všeobecně uznávána za druhou nejlepší soutěž světa. Měl jsem dobré postavení ve špičkovém týmu a hráli jsme krásný basketbal,“ popisuje Welsch.

Z Malagy se přesunul do Estudiantes a belgického Charleroi. V roce 2012 se vrátil domů a s Nymburkem získal pět titulů, než uzavřel kariéru v Pardubicích. Poháry má i ze slovinské a Jadranské ligy, kde byl také v roce 2002 vyhlášen nejlepším hráčem obou soutěží. V reprezentaci působil až do loňského roku a pětkrát se podíval na mistrovství Evropy.

„Na kluka z Holic to nebyla špatná kariéra. Byla to neskutečná jízda plná vítězství a porážek. Vzpomínám hlavně na lidi, které basketbal přivedl do mého života. Kteří ze mě dělali lepšího člověka, od nichž jsem se učil. Jsem emotivní člověk, takže jsem konec oplakal,“ řekl Welsch na tiskové konferenci k ukončení kariéry.

V nejvyšší soutěži se tak těsně mine se synovcem Markem, který od příštího roku bude působit ve Svitavách. „Mrzí mě, že si proti sobě nezahrajeme, ale už je čas končit. Marek má velkou budoucnost, zdědil velké atletické dispozice a myslím, že bude úspěšný,“ chválí synovce Welsch.

Sám zatím nemá jasno, co bude dělat, chce však u basketbalu zůstat. „Tím, že mizím z palubovek, nemizím z basketbalu. Dlouho jsem byl přesvědčen, že budu trenérem, ale teď mě to opustilo. Budu hlavně rodič a student, protože dodělávám vzdělávací program FIBA. Je možné, že nějaké nabídky ze světové federace přijdou.“

  • 0Diskuse