  |
Lidovky.cz: Kde v současnosti bydlíte?
Aktuálně bydlím v lotyšské Rize, ale původem odtud nejsem. Do Rigy jsem přicestoval v osmdesátých letech, teď jsem se do Lotyšska vrátil za svojí početnou rodinou. Mám tu své dvě dcery i vnoučata, chceme se navzájem podporovat. První měsíc jsem bydlel s jednou ze svých dcer, každopádně ona se stará o své malé dítě a má s tím hodně práce, takže jsem se rozhodl přesunout. Bydlím sám kousek od nich v malém bytě v centru města. Bohužel moje manželka je furt v Česku a stále mě nemůže navštívit. Není žádné letecké spojení mezi Rigou a Prahou, takže hned jak bude, těším se na ní v Rize.
Kauza Igorse Rausise:V červnu minulého roku byl Igors Rausis přistižen na záchodě, když analyzoval svou právě hranou partii na mobilním telefonu. K porušení pravidel se osmapadesátiletý rodák z Ukrajiny přiznal. Hráč narozený v ukrajinském Komunarsku byl za to po zveřejnění kompromitujících fotografií potrestán šestiletým zákazem činnosti, Mezinárodní šachová federace (FIDE) mu rovněž odebrala titul velmistra. V Česku žil třináct let. Rausis v té době platil za světový unikát. Byl první, kdo po čtyřicátých narozeninách prokázal tak markantní zlepšení, dokonce se dostal až na 40. místo žebříčku FIDE a po Davidu Navarovi byl nejlepším českým hráčem. Tím vyvolal nejen u českých, ale také u zahraničních expertů podezření, že podvádí. A to se jim ve Štrasburku také potvrdilo. Bezprostředně po odhalení měl Rausis možnost se s pořadateli soudit, dokonce mu řada lidí nejen ze šachové komunity nabízela právní pomoc. Tuto možnost ale odmítl. Po incidentu se Rausis přestěhoval do lotyšské Rigy, kde tráví čas se svojí rodinou, jeho manželka ale kvůli koronavirové situaci stále žije v Česku. Rausisův trest hraní platí do 30. července 2025 a na turnajích pod hlavičkou FIDE nesmí působit ani jako rozhodčí, trenér, kapitán či pořadatel. Na online a korespondenční partie se trest nevztahuje. |
Lidovky.cz: Jak jsou na tom vaše dcery, pořád studují?
Nene, jedna je dvojnásobnou matkou. Má malého a staršího syna, co se týče studia, tak moje dcery nedokončily vysokou školu. Starší dělá v účetnictví, mladší je počítačová designérka, v současnosti se ale věnuje primárně svým synům.
Lidovky.cz: Kolikrát týdně se věnujete hraní šachu?
O šachu se moc nechci bavit, protože komunita kolem této hry jde striktně proti mně. Mezinárodní šachová federace mě okamžitě zakázala hrát, z radosti si ale samozřejmě rád a často zahraju, nejsou to ale žádná oficiální utkání. Amatérské turnaje bez žebříčkového nasazení bych hrát mohl, pro mě by to ale nemělo cenu, ta úroveň by byla úplně někde jinde.
Lidovky.cz: A co trénink začínajících hráčů, věnujete se mu?
Přál bych si, abych mohl, každopádně si na sebe musím dávat pozor. Od prosince mám zakázanou v této působnosti jakoukoliv šachovou aktivitu. Moje budoucnost v této profesi je velmi nejistá, musím si počkat pár dalších měsíců, jak se situace vyvine.
Lidovky.cz: Světovou scénu šachu tedy sledujete?
Ano, furt se o ní zajímám. Čtu si různé komentáře a sleduji aktivní dění.
Lidovky.cz: Co jste říkal na situaci, když čínskému velmistrovi Ding Lirenovi vypadl internet během jedné z online partií a současná světová jednička Magnus Carlsen mu úmyslně vypustila jednu z partií v duchu fair play. Jak byste reagoval vy?
No víte, ve srovnání s Ding Lirenem jsem takový rekreačnější hráč, on je skutečná světová špička. Já bych se navíc podobného turnaje, který je pod hlavičkou Chess24.com nemohl účastnit, protože mám furt pět let zákaz. A kdo ví, třeba by proti mně někdo nechtěl hrát jenom proto, že hraje proti Rausisovi.
Lidovky.cz: Jak se světový šach vyvíjí? Je Magnus Carlsen tou správnou tváří?
Lidé, kteří se pohybují okolo Magnuse Carlsena, vlastní platformu Chess24.com, kde nemohu hrát. Organizují se zde všechny velké akce, některé Magnus Carlsen vytváří i sám. A jestli se šachy vyvíjí? Podle mě naopak, jdou dolů. Během pandemie je možné vidět jen zlomek akcí na nejvyšší úrovní, ale co se týče druhého sledu šachistů a těch na slabší úrovni, tam nevidím snad žádné turnaje. Ta celková pyramida musí být podporována už od samotného začátku, ne jenom ty nejlepší, pak to nemůže fungovat na sto procent. Je to složitá situace, kterou šachisté musí přežít, oni jsou bojovníci.
Igors Rausis.
Lidovky.cz: Vrátím se k vašemu incidentu, kdy jste byl na turnaji v Štrasburku přichycen, jak se radíte s mobilem na toaletě během partie. Litujete toho zpětně?
Byl jsem pozván Mezinárodní šachovou federací na výbor, kde bylo osmdesát lidí a já byl jediným, kdo přiznal podvádění. Celá ta akce byla připravená, bylo to drsné. Každopádně si uvědomuju, co jsem udělal a nestěžuju si. Přiznal jsem se a omluvil jsem se celé šachové komunitě, mrzí mě to. Už v té době jsem měl vážnější zdravotní problémy, měl jsem stoprocentní snížení pracovní schopnosti. Nechci ale, aby to vyznělo tím stylem, že se za tu nemoc schovávám.
Lidovky.cz: Kdo vám nejvíce pomohl po tomto incidentu. Rodina a spoluhráči?
Po zákazu jsem o všechny spoluhráče přišel, nemohl jsem hrát ani českou extraligu a žádné jiné soutěže, širší šachovou komunitu jsem opustil. Hodně mi pomohl návrat do Lotyšska a to, že jsem byl na blízku své rodině a nejbližším přátelům, potřeboval jsem podporu. Byli i lidé, kteří mi volali dvakrát denně a ptali se, jak jsem na tom. Nejsem nějaký ukřivděný, stále ale furt věřím, že mě přistihl na akci mladý kluk.
Lidovky.cz: Mladý kluk? Sledoval vás už delší dobu?
Jak jsem řekl, mé zdraví bylo toho dne na velmi nízké úrovni. Tak nízko, že jsem třetí kolo použil telefon. Samozřejmě sledovali moji hru a viděli, že jsem třikrát až čtyřikrát opustil stůl. Myslím, že pozorovatelé také viděli, v jakém stavu jsem. Byla to spíše skupina mladých lidí. Dospělý, právně vzdělaný člověk na nejnižší úrovni si musí být vědom toho, jaké důsledky by mohlo mít zveřejnění fotografie. Neměl jsem a ani nemám nejmenší touhu znát jejich jména. Toho dne mi i byla nabídnuta právní pomoc od lidí, které znám, ale odmítl jsem.
Pochopil jsem, že při natáčení mě na toaletě pro vozíčkáře a následném zveřejnění této hanebné fotografie na internetu bylo porušeno mnoho zákonů, které jsou vysvětleny v trestním zákoníku jakékoliv země. Bohužel v nich nenajdete článek trestního zákoníku, který se týká porušování etiky při hraní šachu. Protože jsem ale byl trenérem, rozhodčím a hráčem, uvědomil jsem si svou vinu a rozhodl jsem se zaplatit za své vlastní činy, aniž bych do této temné stránky mého života zapojil lidi, kteří mi jsou naprosto neznámí.
Lidovky.cz: Během své kariéry jste vystřídal spoustu zemí. Hrál jste například na Ukrajině, v Bangladéši, Lotyšsku či Česku. Kde podle vás byly nejlepší podmínky a proč?
Ve věku 25 jsem byl poprvé zařazen do žebříčku na Ukrajině, kde jsem se také narodil. Nejlepší podmínky pro šach byly v tehdejším Sovětském svazu, celkově vzdělávání a úroveň šachu tam tehdy byla úplně na jiné úrovni. Být šachovým velmistrem bylo srovnatelné s inženýrským titulem, bylo to tehdy fakt něco.
Mladý Igors Rausis.
Lidovky.cz: Jak vzpomínáte vlastně na život v Česku?
Můj první mezinárodní turnaj byl právě v Praze, hrál jsem mezi nezařazenými a vyhrál jsem. Celkově díky turnajům v Česku se můj žebříček hodně zlepšil. Na život v Česku budu vzpomínat vždycky s upřímnými sympatiemi, i přestože jsem nikdy neochutnal vaše proslulé pivo.
