Ještě 7. března měla Elise Chabbeyová jet klasiku Strade Bianche. Situace v Itálii však už byla kritická, závod byl odvolán. Rychle začínaly přibývat koronavirové případy i v jejím Švýcarsku.
A tak Elise Chabbeyová odložila týmový dres Bigly, místo něj oblékla lékařský plášť, nasadila si roušku a hlásila se v Ženevské fakultní nemocnici, která si stěžovala na poddimenzovaný personál v době pandemie.
An update from Elise Chabbey, who's working at the Hôpitaux Universitaires de Genève.
"Even if the situation is stressful, we're trying to maintain spirits among the staff at the hospital, and this is really helping a lot."
Read more on our Facebook: https://t.co/xWIylrMMeI https://t.co/FyUdUtBXgs
„Až tato krize ustane, chci vědět, že jsem se v ní pokusila co nejlépe odvést svůj kus práce a sehrát tu správnou roli,“ říká Chabbeyová. „Pak doufám, že na sebe budu moci být hrdá. Věřím, že to, co teď dělám, mi psychicky pomůže. A až se opět začne závodit, budu tím více motivovaná, abych se zase připojila ke svým kolegyním.“
V ženevské nemocnici se na interním oddělení stará o řadu pacientů včetně těch, kteří jsou nakažení koronavirem. „Očekáváme, že jejich počty budou dál narůstat,“ tvrdí.
Švýcarsko má nyní 24 tisíc nakažených a 948 obětí koronaviru.
Cyklistická vicemistryně Švýcarska nyní v nemocnici působí měsíc.
„Zvládám to,“ svěřuje se. „Každý pracuje nesmírně tvrdě, ale podporujeme jeden druhého, abychom prošli těmito těžkými časy. I když situace je stresující, snažíme se zachovat mezi personálem pozitivní duch, a to nám pomáhá. Veřejnost pochopila, jak je situace vážná, a více lidí se snaží dělat to nejlepší, co umí, abychom ji zvládli.“
Server VeloNews dokonce nazval Chabbeyovou „cyklistickou Florence Nightingalovou“ podle proslulé průkopnice ženského lékařství v 19. století.
Victoire au GP de Fully dimanche et championne romande! Ça fait plaizzz la forme est là! Et surtout c’te machine de @cykel_cille qui nous fait 3ème au tour des Flandres! Tchieu cette équipe! @biglateam
#biglateam #chapter2bikes #enduraofficial #specialized #exploreroadlesstraveled #vclancy @thomas.casas
Z nemocnice se každý den většinou vrací domů velmi unavená.
„Přesto se snažím ještě si občas zaběhat nebo zajezdit doma na trenažeru.“
Šestadvacetiletá žena má pozoruhodnou sportovní kariéru. V pouhých osmnácti letech se jí splnil sen, probojovala se na olympijské hry do Londýna 2012 - ale jako vodní slalomářka. V závodě kajakářek obsadila tehdy v peřejích 20. místo, patřila mezi soupeřky Štěpánky Hilgertové.
Po hrách ukončila ještě coby teenagerka vodáckou kariéru a rozhodla se soustředit na medicínská studia.
Jenže sport postrádala.
Když zrovna neseděla na přednáškách nebo neležela ve skriptech, chodila rekreačně běhat. Potom si přidala i kondiční tréninky na kole. Což byla osudová volba.
Do cyklistiky se rychle zamilovala, začala závodit a až neuvěřitelně rychle se zlepšovala.
Studia medicíny dokončila v posledních třech letech, zatímco závodila za stáje Cogeas-Mettler a od roku 2018 za Biglu.
Loni stála na stupních vítězů švýcarského šampionátu v silničním závodě i časovce, vyhrála vrchařskou soutěž při ženském závodě po trase Tour de France v Pau, skončila pátá v etapovém klání Kolem Skotska.
Po promoci na medicíně mohla nastoupit jako internistka, ale oznámila: „Rozhodla jsem se práci internistky na rok odložit a soustředit se teď plně na cyklistiku. Lékařkou budu celý život, kolu chci na chvíli dát přednost.“
Chabbeyová na loňském ženském Giru i s týmovou kolegyní Nikolou Noskovou (Češka je první zprava):
My first Giro Rosa is over thanks to this amazing girls! Some bad days and some good days, but most of all, a lot of memories in the head and the motivation to progress and keep fighting with @biglateam #girorosa #giroitalia #girorosaiccrea2019 #enduraofficial #chapter2bikes #womencycling #bestteamever #keepfighting #specialized #andermattswissalps
@velofocus
Letošní sezona pro ni byla nesmírně lákavá. Vytyčila si v ní tři cíle: Strade Bianche a další jarní klasiky, v červenci olympijské hry v Tokiu a v září mistrovství světa v Martigny, v rodném Švýcarsku.
Ale všechno se odehrálo jinak.
Od přátel mediků se v březnu dozvěděla, že ženevská nemocnice začíná trpět nedostatkem lékařů. „Požádali mě, jestli bych mohla přijít na výpomoc na týden nebo na dva.“
Nerozmýšlela se, souhlasila. A zůstává mnohem déle.
„Nedělat nic neladí s mojí povahou,“ říká. „Mám dobrý pocit, že se nyní věnuji tomu, co je opravdu potřebné. Mohla bych práci v nemocnici opustit, kdykoliv se rozhodnu, nemám s ní žádnou pevnou smlouvu. Ale velmi rychle jsem si ujasnila, že zůstanu, vždyť případů vážně nemocných pacientů neustále přibývalo. Tady jsem mnohem užitečnější než na kole.“
V nemocnici pracuje padesát hodin týdně.
„Ještě nedávno jsem byla hodně zklamaná, že zrušili Strade Bianche,“ přiznává cyklistka v bílém plášti. „Tady jsem pochopila, nakolik je situace vážná. V tomto roce jsou mnohem důležitější věci než sport.“
