Semenyaová má naději. Světová atletika odkládá sporné pravidlo na březen |
Na jejích plánech nic nemění chystané pravidlo IAAF, podle kterého by musela podstoupit hormonální léčbu kvůli přirozeně zvýšené hladině testosteronu. Semenyaová ho napadla u sportovní arbitráže CAS.
„Pořád mám před sebou dlouhou cestu. Chci běžet ještě na dvou olympiádách. Když si to propočítáte, tak dvě olympiády znamenají asi pět světových šampionátů. Chci běhat do 38 nebo 39 let,“ uvedla sedmadvacetiletá Semenyaová v rozhovoru pro časopis Athletics Weekly.
V uplynulé sezoně, která neměla globální vrchol, Semenyaová zvítězila v Diamantové lize a na jarních Hrách Commonwealthu kromě osmistovky získala zlato i na patnáctistovce. Nejvíce se o ní ale hovořilo v souvislosti se záměrem IAAF, aby běžkyně s vyšší hladinou mužských pohlavních hormonů způsobenou odlišným pohlavním vývojem mohly na tratích od 400 metrů po míli závodit jen v případě, že se podrobí hormonální léčbě na snížení množství testosteronu v těle.
  |
Nové pravidlo mělo platit od listopadu, ale světová federace IAAF jeho zavedení odložila na 26. března. Do té doby by měla o platnosti pravidla rozhodnout sportovní arbitráž CAS, u které ho Semenyaová napadla. „Bůh mě stvořil takovou, jaká jsem. Chci jenom běhat přirozeně tak, jak jsem se narodila. Není fér, že mi říkají, že se musím změnit. Jsem žena a jsem rychlá,“ řekla běžkyně s výraznou muskulaturou.
Vedení IAAF se pokusilo omezit závodění atletek s vysokým množstvím testosteronu už v roce 2011. Semenyaová tehdy medikamenty na snížení hormonu užívala a na její výkonnost to mělo negativní vliv. CAS ale pravidlo v roce 2015 po stížnosti indické sprinterky Dutí Čandové zrušila s vysvětlením, že zvýhodnění těchto atletek nebylo vědecky prokázáno. Pozdější studie zpracované vědci ve spolupráci s IAAF však přinesly důkazy.
