Čech: Je důležité, aby se děti fotbalem v první řadě bavily

Petře, jaký máte pocit z prvních dvou dnů letošního 4. ročníku vaší fotbalové školy?

Zatím jen ty nejlepší. Myslím, že zatím ty první dny vychází skvěle, přestože je nyní v Česku hodně proměnlivé počasí, chvíli horko, poté přívalové deště. Nám počasí vychází skvěle, po oba dny se vždy stihl bez problémů program, který jsme měli naplánovaný. Jinak si myslím, že je vidět na těch dětech, že jsou hladové po volnu, že již mají za sebou školní rok. Řekl bych, že si to tady užívají a doufám, že i nadále budou. Navíc je to již 4. ročník, je to i pro nás snazší, jelikož už je vše zaběhlé, funguje tak jak má.

Takže sobotní průtrž mračen se vám vyhnula, nezkomplikovala program?

Naštěstí ne, začalo pršet, až když už bylo po tréninku.

Jaký je pro děti nachystaný další program, co se bude dít v dalších dnech?

Jsou tady vlastně dva turnusy po jednom týdnu. Sobotní i nedělní den pro ně byl takový speciální z toho důvodu, že dnes (rozhovor vznikal v neděli, pozn. redakce) odlétám do Londýna, takže jsou tady obě skupiny najednou. Potom budou pokračovat již podle plánu. To znamená tréninky, kurzy angličtiny, semináře s trenéry, rehabilitace, dnes tam byly i atrakce, různé soutěže.

To jsme si všimli, bylo to i s vyhlašováním vítězů…

Je dobré děti zabavit nejenom tréninkem, ale také nějakou hrou, soutěží, aby je to bavilo. Proběhly různé soutěže a je jedno, zda je motivací čokoláda nebo diplom. Hlavní je, aby to pro ty děti bylo zajímavé. Bavilo je to – běhalo se s míčem mezi deodoranty, jejichž jsem tváří, jezdilo se na čtyřkolkách nebo střílelo na bránu, kde se měřila rychlost kopu. Mně to naměřilo 104, někteří kluci se mi hodně přiblížili.

Máte ve škole děti, které se sem vracejí pravidelně?

Jsou tu kluci, kteří třeba absolvovali všechny tři předešlé kempy. Ale je tu i velká řada nových dětí, i dívky a letos tu navíc máme i dvanáct vítězů E.on Junior Cupu. Je vidět, že je to baví, což jsem rád. Sám jsem říkal, že je škoda, že když jsem byl malý, nic takového nebylo. Rád bych nějaký takový kemp zažil. Myslím, že je to skvělá myšlenka, kluci jsou s kamarády, nelenoší doma, sportují. Je to pro ně změna. Já to štěstí neměl, když jsem byl malý, tak jsem na tábory nejezdil, nebavily mne, protože žádné sportovní tábory tady bohužel nebyly.

Je na těch klucích, co už mají za sebou více těchto kempů, nějaký výkonnostní progres?

Určitě, jsou vyšší, zkušenější, to je znát. Navíc dostávají hodně poznatků, které si s sebou mohou odnést, do školy nebo do klubu, za který hrají. Naučí se tady totiž i různá cvičení, u kterých nepotřebují žádného trenéra, nepotřebují partu kamarádů, mohou trénovat sami. Někteří mají i notýsky, kam si trénink zapisují a mohou sami pozorovat, jak se zlepšují. To je pro ně také velká motivace.

Změnilo vaše rodičovství nějak pohled na tento kemp. Vnímáte nyní ty děti kolem sebe jinak?

Mne práce s dětmi vždy moc bavila. Je asi pravdou, že práce s těmi menšími dětmi je asi trošku jiná nyní, když rodič jsem, než když jsem ještě otcem nebyl. Vnímáte lépe, jak se asi ti kluci cítí, proč a jakou mají náladu. Řekl bych, že být rodičem, je pro mne nyní i tady výhodou.

Na letošní ročník jste s sebou přivezl velmi exkluzivního hosta, brankářského trenéra z Chelsea FC pana Lollichona, co říká on na tento kemp? Jak se mu líbí?

Líbí se mu moc, ta myšlenka ho nadchla. On většinu své kariéry strávil na akademii v Nantes, než šel trénovat do Rennes a nyní i do Chelsea, takže s dětmi má obrovské zkušenosti a je to na něm i vidět. Tréninky má pečlivě připravené, děti to moc baví a jeho také.

Povídání s Christophem Lollichona čtěte ZDE!

Poznal tady i něco nového?

Tato škola je trochu jiná v tom, že není jen pro fotbalisty, ale také i pro děti, které nehrají fotbal závodně. To je i pro Christopha novinkou, většinou jsou podobné kempy vlastně zaměřené pro budoucí fotbalisty. My jsme to pojali trošku jinak.