* Jak probíhá vaše zotavení?
Cítím se stále lépe. Fraktura ale ještě není zcela zahojená, musím být trpělivý.
* Několik dní se připravujete individuálně. Jak vypadá váš tréninkový den?
Jsem zatím taková samostatná jednotka. V devět dorazím do tréninkového centra, začínám většinou v posilovně, odpoledne mě čeká práce na hřišti nebo v bazénu. V úterý a pátek mám tenisový trénink.
* Jak velkou zátěž podstupujete?
Rozsah tréninku závisí na mé kondici, jak se v daný moment cítím. A samozřejmě na rozhodnutí lékařů.
* Kdy začnete s plným tréninkem? Po zranění se mluvilo minimálně o půlroční pauze, teď ale situace vypadá lépe...
Minulý týden v Oxfordu jsem podstoupil další vyšetření v tunelu. Ukázalo, že je všechno na dobré cestě. Ale minimálně tři měsíce to potřebuje, což by mělo být v půli ledna. Pak půjdu znovu do tunelu a uvidí se, co dál. Když budu mít štěstí, začnu trénovat s týmem. Pokud ne, budu dál rehabilitovat.
* Pokud se budou věci ubírat správným směrem, kdy si myslíte, že budete připravený k zápasu?
Myslím, že tak tři týdny by trvalo, abych se dostal do formy. Nastoupit do zápasu bych tak mohl v polovině února.
* Tlačí na vás kouč Mourinho, abyste se vrátil co nejdříve?
Už na začátku říkal, že je nejdůležitější zdraví. Každý den se mě ptá, jak se cítím, ale nijak na mě netlačí. Má plnou důvěru v lékařský tým.
* Jste v kontaktu se spoluhráči?
Každý den se potkáváme v tréninkovém centru, při zápasech pak chodím do kabiny. Cítím, že za mnou kluci stojí, pořád se ptají. jak se cítím, jestli něco nepotřebuji. Je dobré to vědět.
* Útočník Hunt, jenž vám zranění způsobil, prohlásil, že vás zranil neúmyslně. Co si o tom myslíte?
Neříkal bych k tomu nic, není třeba se to komentovat. Klub incident stále řeší, nechávám to na něm. Jen prozradím, že jsem dostal z Readingu dopis, ve kterém mi klub přeje brzké uzdravení. Hunt u toho byl podepsán.
* Zápasy Chelsea sledujete z tribuny. Jak snášíte pocit, že nemůžete spoluhráčům pomoci?
Mrzí to. Dost. Ale je to stejná písnička každého fotbalisty, žádnému se to nelíbí, ani já nejsem výjimka. Jsem strašně nervózní, že nemůžu zasáhnout do hry. Můžu říct, že mi srdce bije na plný obrátky. Strašně rád bych vběhl na hřiště.
* Přesto, už jste si zvykl?
Trochu jo, už jsem si přestal okusovat nehty. Na začátku to bylo horší. (směje se)
* Týmu se příliš nedaří, na vedoucí Manchester ztrácí osm bodů. Anglická média už hovoří o tom, že Chelsea titul neobhájí...
Noviny nečtu, nevím, co je tam napsáno. Pro nás je důležitá bitva na hřišti, ne co je kolem. Věřím, že ve středu porazíme Newcastle a začneme náskok United stahovat.
Pokračování na straně 22
* Jak jste si „užíval“ dny, kdy jste netrénoval?
První týdny jsem prožil v nemocnici, kde jsem si teda příliš neužil. Když mě pustili domů, přijela rodina. Vidět blízké v kompletním počtu se mi už dlouho nepoštěstilo, takže jsem si to užil z té stránky.
* Nedávno jste se s manželkou vrátili z dovolené v Dubaji. Jak jste ji prožili?
Bylo to perfektních deset dní. Úplně jsem zapomněl, co se stalo.
* Rozebírali jste budoucnost?
Ne. Můžu říct, že po takovém zranění změní člověk přístup k životu. Normálně vstane, koukne z okna a vidí, že je zataženo. Tak si řekne, že by nejradši zůstal doma. Ale teď je to jinak - jsem rád za každý den, který je normální, kdy nemám starosti a bolesti. Víc si to užívám.
* Nepadla ani řeč o dětech?
Jako že bychom si říkali, do léta nevydržím, tak si musíme pospíšit, to ne. (směje se) Necháváme tomu volný průběh.
Cítím se stále lépe. Fraktura ale ještě není zcela zahojená, musím být trpělivý.
* Několik dní se připravujete individuálně. Jak vypadá váš tréninkový den?
Jsem zatím taková samostatná jednotka. V devět dorazím do tréninkového centra, začínám většinou v posilovně, odpoledne mě čeká práce na hřišti nebo v bazénu. V úterý a pátek mám tenisový trénink.
* Jak velkou zátěž podstupujete?
Rozsah tréninku závisí na mé kondici, jak se v daný moment cítím. A samozřejmě na rozhodnutí lékařů.
* Kdy začnete s plným tréninkem? Po zranění se mluvilo minimálně o půlroční pauze, teď ale situace vypadá lépe...
Minulý týden v Oxfordu jsem podstoupil další vyšetření v tunelu. Ukázalo, že je všechno na dobré cestě. Ale minimálně tři měsíce to potřebuje, což by mělo být v půli ledna. Pak půjdu znovu do tunelu a uvidí se, co dál. Když budu mít štěstí, začnu trénovat s týmem. Pokud ne, budu dál rehabilitovat.
* Pokud se budou věci ubírat správným směrem, kdy si myslíte, že budete připravený k zápasu?
Myslím, že tak tři týdny by trvalo, abych se dostal do formy. Nastoupit do zápasu bych tak mohl v polovině února.
* Tlačí na vás kouč Mourinho, abyste se vrátil co nejdříve?
Už na začátku říkal, že je nejdůležitější zdraví. Každý den se mě ptá, jak se cítím, ale nijak na mě netlačí. Má plnou důvěru v lékařský tým.
* Jste v kontaktu se spoluhráči?
Každý den se potkáváme v tréninkovém centru, při zápasech pak chodím do kabiny. Cítím, že za mnou kluci stojí, pořád se ptají. jak se cítím, jestli něco nepotřebuji. Je dobré to vědět.
* Útočník Hunt, jenž vám zranění způsobil, prohlásil, že vás zranil neúmyslně. Co si o tom myslíte?
Neříkal bych k tomu nic, není třeba se to komentovat. Klub incident stále řeší, nechávám to na něm. Jen prozradím, že jsem dostal z Readingu dopis, ve kterém mi klub přeje brzké uzdravení. Hunt u toho byl podepsán.
* Zápasy Chelsea sledujete z tribuny. Jak snášíte pocit, že nemůžete spoluhráčům pomoci?
Mrzí to. Dost. Ale je to stejná písnička každého fotbalisty, žádnému se to nelíbí, ani já nejsem výjimka. Jsem strašně nervózní, že nemůžu zasáhnout do hry. Můžu říct, že mi srdce bije na plný obrátky. Strašně rád bych vběhl na hřiště.
* Přesto, už jste si zvykl?
Trochu jo, už jsem si přestal okusovat nehty. Na začátku to bylo horší. (směje se)
* Týmu se příliš nedaří, na vedoucí Manchester ztrácí osm bodů. Anglická média už hovoří o tom, že Chelsea titul neobhájí...
Noviny nečtu, nevím, co je tam napsáno. Pro nás je důležitá bitva na hřišti, ne co je kolem. Věřím, že ve středu porazíme Newcastle a začneme náskok United stahovat.
Pokračování na straně 22
* Jak jste si „užíval“ dny, kdy jste netrénoval?
První týdny jsem prožil v nemocnici, kde jsem si teda příliš neužil. Když mě pustili domů, přijela rodina. Vidět blízké v kompletním počtu se mi už dlouho nepoštěstilo, takže jsem si to užil z té stránky.
* Nedávno jste se s manželkou vrátili z dovolené v Dubaji. Jak jste ji prožili?
Bylo to perfektních deset dní. Úplně jsem zapomněl, co se stalo.
* Rozebírali jste budoucnost?
Ne. Můžu říct, že po takovém zranění změní člověk přístup k životu. Normálně vstane, koukne z okna a vidí, že je zataženo. Tak si řekne, že by nejradši zůstal doma. Ale teď je to jinak - jsem rád za každý den, který je normální, kdy nemám starosti a bolesti. Víc si to užívám.
* Nepadla ani řeč o dětech?
Jako že bychom si říkali, do léta nevydržím, tak si musíme pospíšit, to ne. (směje se) Necháváme tomu volný průběh.
