Patří mezi nejvýraznější funkcionáře českého sportu. Miroslav Jansta (57) má bohaté zkušenosti s vedením velkého sportovní svazu i klubu. „Český basketbal v zahraničí berou vážně, chtějí znát naše know-how. Chtějí k nám na stáže. Jenže my je nemáme kam zvát,“ nabízí v rozhovoru pro LN svůj pohled na problémy tuzemského sportu.
Lidovky.cz: Naposledy jsme spolu mluvili těsně po konci vydařeného čínského šampionátu, tehdy se ještě dopady historického úspěchu nedaly zaznamenat. Jsme o půl roku dál, změnilo se něco?
Zájem sponzorů větší není, ale ti, kteří nám tu důvěru dali, toho teď vůbec nelitují. Naopak nám vycházejí vstříc a navyšují příspěvky. Světová sledovanost českého basketbalu totiž vyletěla do nevídaných čísel. Světové firmy jako Hyundai a Home Credit a domácí giganty jako ČEZ si dobře spočítaly, že se jim vložené prostředky minimálně desetinásobně vrátily. Musím jim proto za vstřícné chování poděkovat.
Lidovky.cz: A co naše vztahy s dalšími zeměmi?
Vrátili jsme se na vrchol z roku 2010, kdy byly naše reprezentantky druhé na mistrovství světa. Jenže toho nemůžeme pořádně využít. Ze zahraničí cítíme velký zájem přijet sem trénovat a spolupracovat s Českou basketbalovou federací ČBF. NBA Europe s námi jedná o spolupráci na příštích sedm let, otevřeme druhý ročník vzdělávacího programu s japonskou federací. Jenže nemáme trenéry ani haly. Zkrátka je nemáme kam zvát. Už po tom zmiňovaném roce 2010 byli Američané nadšení z naší organizace a chtěli sem přijet. Ale kam je máte vzít? Do vybydleného sportovního centra v Nymburce? Nebo do Prahy, kde jsme tou dobou ještě neměli dostavěnou Královku? V hlavním městě jsme neměli pro basket odpovídající halu, Královka dodnes kritériem počtu diváků nesplňuje. Jedinou skutečně vybavenou halu máme v Opavě. Ani fotbal nemá třicet let po změně režimu svůj národní stadion. Je to tragédie.
Miroslav Jansta vítá Ondřeje Balvína při příletu z ČÍny, kde Češi obsadili šesté místo na světovém basketbalovém šampionátu.
Lidovky.cz: Kdo všechno k nám chce jezdit trénovat?
Jednáme s Belgičany, Japonci, Indy a dalšími. Oslovují nás zahraniční mládežnické akademie. Chtějí naše trenéry, jenže kolik my jich máme? Chtějí know-how země, která se umístila na MS před giganty. Chápou nás jako basketbalovou velmoc, ale asi netuší, že to tu dělá pár lidí a sídlo máme na Strahově, kde lidé nemohou pracovat v zimě, protože tam fouká. Je to vizitka státu. Není to ale jen o spolupráci napříč federacemi, svaz úzce spolupracuje se zahraničními experty na různé složky tréninkového procesu nebo posíláme mladé hráče a kouče na kempy a stáže do zahraničí.
Lidovky.cz: Dá se mluvit o nárůstu zájmu o basket mezi nejmladšími?
Děti byly, jsou a budou. Po MS jsme zaznamenali nárůst. I zde je ale problém, na který jsem narazil ještě jako vlastník Nymburku. Tam jsme nabírali okolo 300 dětí. Bral bych i 600, kdyby je měl kdo a kde trénovat. Zájem o basket stoupá, otevírá totiž dveře na americké i čínské univerzity. Uvědomují si to i školy a jsem rád, že se na to konto uvažuje opět o zavedení sportovních stipendií. Nyní tu máme revoluci ve smyslu vzniku Národní sportovní agentury. Je na ní, aby místo administrativy dělala koncepční práci, na kterou tu tři dekády nikdo nesáhl. Naprosto chybí systematický všestranný rozvoj dětí a pohybová gramotnost. Z toho nebude benefitovat pouze sport, ale celá společnost.
Lidovky.cz: Sledujete další sporty? Český hokej se potýká s obdobím neuspokojivých výsledků, poslední bylo na mistrovství světa hráčů do 20 let, kde naši nestačili na vyspělou konkurenci. Berete si z toho nějaké poučení?
Oproti hokeji máme tu výhodu, že nemáme přetlak rodičů, kteří se snaží prosadit, aby jejich děti trénovaly na určitých místech. Všichni ty kauzy s uplácenými trenéry hokeje známe. Je to opět důsledek špatného financování. Všichni sice křičí cosi o korupci, ale vede k ní to, že ti kluci nemají kde trénovat a nemá je kdo trénovat. Jako stát se chováme ke sportu velmi macešsky.
Lidovky.cz: Zpět k basketbalu. Muže čeká olympijská kvalifikace…
No to jsme zase chytili pěknou skupinu (ve skupině jsme s Řeckem, Tureckem a Kanadou – pozn. red.), všichni si na nás už brousí zuby. Řekové a Turci nám budou chtít oplatit porážku z mistrovství světa a Kanada má všechny hráče v NBA. Honza Veselý jakožto nejlepší hráč v Evropě uplynulé sezony byl dlouho kvůli zraněním mimo, a my tak stále nemáme k Satoranskému top světové spoluhráče. Nedělám si iluze, bude to nesmírně těžké, žádné podcenění od soupeřů hrozit nebude.
Miroslav Jansta.
Lidovky.cz: Sledujete třeba, co předvádí ve Francii ve svých šestatřiceti letech naturalizovaný reprezentant Blake Schilb?
Vůbec se netajím hlubokou basketbalovou láskou k němu od prvního momentu, kdy jsem ho v Nymburce viděl. Trenéři ho tehdy chtěli vyhodit, ale byl to můj chráněnec, takže zůstal. Je to neskutečný hráč a jsem přesvědčený, že kdyby se nezranil, porazili jsme ve čtvrtfinále MS v Číně i tu Austrálii. Hlavně má ale k této zemi vztah, není to jen najatý žoldák. Je to chlap, který má dvě vlasti – Ameriku a Česko.
Lidovky.cz: Projevili podobný zájem hrát za Česko i jiní cizinci, kteří tu delší dobu hrají?
Ano, ale s naším systémem přijímání občanství je to složitý proces. Hluboký vztah k této zemi si vytvořil trenér národního týmu Ronen Ginzburg a občanství by chtěl. Jenže jeho čeština je chatrná. Myslím ale, že se to brzy povede, už jen pro to, co pro český sport udělal.
Lidovky.cz: Příští rok vás čeká domácí skupina mistrovství Evropy. Lákají vás v případě úspěchu na organizačním poli i vyšší mety?
Právě jednáme s FIBA (Mezinárodní basketbalová asociace – pozn. red.) o pořádání světového šampionátu v roce 2027. Pokud budeme mít dobrý tým, mohli bychom pořádání jedné ze skupin dostat. Turnaj bude vypadat podobně jako ten evropský příští rok – každá skupina se odehraje v jiné zemi. Záleží totiž, zda pořadatelství dostane skutečně Evropa. Pokud ano, mohli bychom být jednou z osmi zemí, která bude hostit skupinu.
Lidovky.cz: Jak velkou roli v tom sehraje náš výsledek na Euru?
Velkou roli sehraje, jestli se nám podaří udržet kvalitní sestavu nároďáku. Pokud se nám to nepodaří, nemá smysl o pořádání skupiny žádat. Abychom za celou organizaci zaplatili nekřesťanské peníze a skončili poslední. Definitivní rozhodnutí o podání žádosti padne zhruba za tři roky.
