No, jakkoli jste získali tři medaile, tak s výjimkou Ogrodníkové to jsou takové medaile, u kterých si člověk výkon sportovce neužije. I když má stříbrná placka stejnou cenu z jakéhokoli sportu, tak přece jen je divácky vděčnější, když vidíme soutěž v oštěpu, tyčce, dálce, vrzích a hodech, kde se rýsuje placka celou dobu. Ale maraton? Uznávám Nývltovou a její vynikající výkon, ale, přece jen, jsme čekali lepší výkony z jiných disciplín. Mi toto ME silně připomínalo MS v kopané 1982, kam vzal, trenér Vengloš, půlku mančaftu za zásluhy. Vojáčka, Masného a nakonec i Panenku a ze tří zápasů ve skupině jsme získali dva body a vstřelili dvě branky. Celou dobu ME v Berlíně se mi to přirovnání montovalo do hlavy. Já to vidím jako velký neúspěch, už jen proto, že to byla vrcholná akce posledních dvou let a třeba Poláci se na ni očividně precizně připravili. Ale i jiní. Nechápu vůbec, jak je možná tak obrovská marodka a ústup z formy.

Pane Dvořák, hodnotil bych to ne jako úplný propadák, ale skoro. Když je někdo zraněný několik týdnů a skoro netrénuje, tak tam nemá jezdit. Hazarduje se svým zdravím, jménem, ... . A hlavně potom ty výmluvy jsou pak úúúplně mimo. "Nebyl(a) jsem to já ..." je fakt věta snů. Na druhou stranu je potřeba vyzdvihnout jedince, kteří uspěli - Hodboď, Staněk, Cachová, Drahotová, Doležal, Vrzalová, Ogrodníková, Vrabcová, bral bych i výkon štafety 4x400m mužů a další, kteří tam podali výkon na hranici osobních rekordů nebo se tam alespoň něco jeli naučit. Vadlejch, Hejnová, ... měli zůstat doma. Zázraky se prostě nedějí. Zapomněl jsem "větrné" sprintéry z Tábora. Juška a Holuša se prostě nezdařili , to se stává. U Jušky je už to skoro standard - jeho vyjádření ve smyslu, v kvalifikaci bych měl skočit míň, abych ve finále skočil víc, by měla být v "učebnicích".