Odesílatelem byl odstupující výkonný ředitel ruské antidopingové agentury RUSADA Nikita Kamajev. Deset týdnů po odeslání náhle zemřel na infarkt.
Zpráva, kterou na titulní straně vydal Walshův deník Sunday Times, potvrdila dřívější spekulace: Kamajev skutečně uvažoval o vydání knihy o státem řízeném dopingu. To pochopitelně mohlo vadit mnoha mocným lidem, kteří se nyní horlivě snaží očistit jméno ruského sportu.
Skandál v listopadu rozpoutala zpráva světové antidopingové agentury WADA a dosud se dotkl pouze ruských atletů, jimž kvůli organizovanému užívání a krytí zakázaných látek hrozí vyloučení z olympijských her v Rio de Janeiru. Ovšem ve vyšetřování se objevilo plno náznaků, že dopingová chobotnice sahá mnohem dál.
„Mám fakta, která nikdy nebyla zveřejněna,“ tvrdil Kamajev. Konkrétně chtěl Walshovi odevzdat tajné dokumenty, které by dokazovaly vývoj a používání zakázaných prostředků v ruském sportu, a kompromitující komunikaci s významnými institucemi.
Kamajev měl s dopingem dlouhé zkušenosti
Zmínil se rovněž o tajné laboratoři v někdejším Sovětském svazu, v níž pracoval jako mladý vědec od roku 1987. Podle WADA by laboratoř, v níž se manipuluje se vzorky sportovců, mohla existovat i v současném Rusku.
Kamajev původně výbušná zjištění ostře kritizoval. Po svém propuštění se však obrátil na západní novináře. Kniha nakonec vznikat ani nezačala. Walsh nad nabídkou váhal. „Kamajev neuměl pořádně anglicky a byl výrazně zdiskreditovaný,“ vysvětloval.
O úmyslech bývalého ředitele vědělo i současné vedení RUSADA. „Požádal mě o radu, zda stojí za to napsat knihu. Nemohl jsem mu to zakázat. Tím spíš, jestli měl co říct,“ řekl nový šéf agentury Ruslan Charbijev. Celý příběh ovšem líčí jinak než Walsh. Kdosi údajně chtěl jeho kolegu zneužít. „Nějaké americké vydavatelství si objednalo knihu, ale vnucovalo mu téma.“
Kamajev krátce nato, co měl celou myšlenku zavrhnout, zemřel po výletě na běžkách, ačkoliv si na špatné srdce nikdy nestěžoval. Stalo se mu to pouze jedenáct dní po smrti předchozího ředitele Vjačeslava Siněva.
Ještě na začátku aféry Kamajev přirovnával vyšetřovací zprávu k vymyšlenému špionážnímu filmu. Nakonec se sám stal její záhadnou součástí bez šance objasnit pointu.
Název knihy by mohl znít jako ve slavné bondovce: Srdečné pozdravy z Ruska.
