Čínští organizátoři si rozpočtu na zajištění bezpečnosti vyčlenili 300 milionů dolarů. Ve srovnání s hrami v Aténách jde sice zhruba o šestinu z tehdejší sumy, což je ale dané i tím, že komunistický režim trvale disponuje velice početnými bezpečnostními složkami.
Bezpečnost, nebo represe?
Život v Pekingu připomíná s blížícím se zahájením OH vyhlášení výjimečného stavu. Kolem hlavních závodišť byly rozmístěny rakety země-vzduch, ve městě jsou stovky kontrolních stanovišť a dění v ulicích, z nichž zmizeli pouliční prodavači jídla a dalšího zboží, snímají tisíce kamer.
Jeho obyvatelé čelí desítkám různých omezení. Poštou si nemohou posílat například ani mýdlo, v metru je čeká kontrola zavazadel. Zevrubné kontrole neuniknou veškeré zásilky směřující do olympijské vesnice a na sportoviště.
Minulý týden Čína oznámila, že policie v první polovině letošního roku zadržela na převážně muslimském území na západě země obývaném ujgurskou populací 82 osob podezřelých z plánování teroristických útoků. Úřady ale dosud žádné hmatatelné důkazy o terorismu nepřinesly. Její kritici naopak tvrdí, že Čína zneužívá hry jako záminku k represím proti vnitřnímu disentu.
Pokud jde o terorismus, zapsaly se do historie nejsmutněji OH v Mnichově v roce 1972. Během zákeřné akce palestinského komanda bylo uneseno 11 Izraelců, všichni zahynuli. Zatím poslední teroristický čin se udál na OH v Atlantě.
V hledáčku atentátníků nebyly jen Mnichov a Atlanta. V Barceloně 1992 panovaly obavy z baskických separatistů ETA, pět měsíců před hrami 2000 byli zase zatčeni tři Afghánci, kteří prý byli ve spojení s Usámou bin Ládinem a připravovali útok na malý jaderný reaktor na jihu Sydney.
Organizace Al Kajda je noční můrou současného světa. Šéf Interpol u Ronald Noble v dubnu varoval, že v době konání OH v Pekingu reálně hrozí teroristický útok právě z této strany.
