Čtvrtek 9. dubna 2020svátek má Dušan 21 °C skoro jasno Předplatné LN
Lidovky.cz > Sport > Ostatní sporty

Co bude po šampionátu neřeším

Čajánek dává branku.  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Čajánek dává branku. | foto: ČTK

BERN (Od zpravodajky LN) Zraje jako víno. Hokejista Petr Čajánek vždycky patřil k největším bojovníkům českém týmu, nikdy ale nebyl v roli tahouna. Ve třiatřiceti letech se konečně dočkal, hraje v první formaci s Jágrem a Hemským, je členem prvního přesilovkového komanda a nejproduktivnějším českým hráčem mistrovství.

V klíčové bitvě vás čeká Švédsko. Je velká motivace předešlé dva roky odčinit a konečně přes čtvrtfinále postoupit?
Určitě. Kvůli tomu jsme tady. Všichni víme, že rozhodující je čtvrtfinále, ale bylo také důležité se tam dostat. Mužstva jsou hodně vyrovnaná, navíc los je nevyzpytatelný. Už není slabých soupeřů, o čem se přesvědčili třeba Slováci, kteří do čtvrtfinále nepostoupili.

Ve třiatřiceti letech se v národním týmu těšíte zatím největší důvěře. Je to něco, co jste si dlouho přál?
Takhle bych to neformuloval. Býval jsem zvyklý jezdit v roli hráče pro čtvrtou, třetí lajnu a nestěžoval jsem si. Samozřejmě, že to, co tady hraju, je něco jiného než dřív. A já jsem za to rád.

Vážně jste si nikdy nestěžoval?
Tak se to prostě vyvíjelo. Zkrátka taková byla situace. Když jsem začínal v nároďáku, na centru hráli Robert Reichel, Pavel Patera, Jirka Dopita. Já byl rád, že jsem se dostal vůbec na pozici čtvrtého. Pro mě to bylo super a byl jsem maximálně spokojený, že jsem mohl být v týmu s takovými hráči a za tu pozici co jsem měl.

Ani během hokejového dozrávání jste si nemyslel na to, že byste mohl mít v týmu jinou roli?
Rozhodně nezáleží na věku, jde o to, jak se tým poskládá, jací přijedou hráči. Máme spoustu vynikajících centrů a ne vždycky můžou všichni přijet a ne vždy trenér ukáže na vás. Zastávám názor, že mužstvo má hrát hlavně dohromady. Pokud se má něco uhrát, je potřeba všech pětadvacet lidí. A ne tři. Někdo je vytěžovaný víc, někdo míň.

Jak tohle hráči v reprezentaci snáší?
V nároďáku hrají ti nejlepší hráči a musí se přizpůsobit roli, která jim připadne.

A je to jednoduché?
Jednoduché to není. Každý z hráčů chce být na přesilovce, každý chce dávat góly. Ale hráče dělá velkým to, že potlačí svoje ego a vydá se ve prospěch mužstva.

Slyšel jste někoho si stěžovat?
Tady není žádný problém, tohle mužstvo je prostě výborné. S ničím takovým jsem se nesetkal.

V elitní řadě nastupujete vedle Jágra. Což je lehké, ale na druhé straně i těžké kvůli tlaku. Jak to cítíte vy?
Když se daří, když mužstvo vyhrává, tak je to jednoduché a je to sranda. Když se ale prohrává, tak je tlak a všichni se ptají, proč to nejde. Jsem rád, že zatím to nějak funguje.

Bavíte se s Jágrem a Hemským hodně o tom, jak hrát?
Určitě. Hokej je o komunikaci, o přizpůsobivosti tomu druhému. Když hráči spolu komunikují a každý ví, co má dělat, tak je to jednodušší. Nikdy nebudu jako Hemák, který prokličkuje celé hřiště. A ani na střelce to už nevypadá. Našel jsem si svoji cestu, která mi vyhovuje.

Hrál jste někdy v lepší formaci?
Nejde poměřovat spoluhráče v klubu a v reprezentaci. To jsou dvě úplně jiné situace. Samozřejmě, že hrát s Jardou a Hemákem je radost a nepoštěstí se to každému a ani každý den. Já si to fakt užívám.

Hrajete tady svůj nejlepší hokej za národní mužstvo?
Nevím, jestli nejlepší, ale cítím se v největší pohodě ze všech těch turnajů. V Petrohradu 2000 jsem byl mladý, vyjukaný kluk. Role v týmu byly prostě jiné než nyní. Av pětadvaceti se na svoje působení v reprezentaci díváte jinak než po třicítce.

Co se vám dívá na statistiky turnaje, kde jste sedmý nejproduktivnější hráč?
Samozřejmě, že člověk je rád, když mu naskakují body. Je to hlavně tím, že hraju s takovými skvělými spoluhráči.

V Dynamu Moskva, kde jste měl ještě rok platný kontrakt, už s vámi nepočítají, naopak se spekuluje o zájmu Omsku. Je reálné, že byste si v příští sezoně zahrál s Jágrem?
Nevím, kde budu hrát příští rok. Až ta varianta bude na stole, můžeme se o tom bavit. Soustředím se na mistrovství světa. Co se kolem toho děje, samozřejmě nějakým způsobem vnímám, nechávám to však až na potom.

Je pro vaši budoucnost důležité, jak na šampionátu zahrajete?
Samozřejmě to může člověku bez angažmá pomoci, ale není to stěžejní. O hráčích přehled je a nebude nikdo kupovat hráče jen na základě mistrovství světa. Je to jedna z těch věcí.

Nemáte tedy pocit, že tu hrajete o smlouvu?
Celý život hraješ o angažmá. Každý zápas.

Znervózňuje vás, že nevíte, co příští sezonu bude?
Nejsem vůbec nervózní. To, co se stalo, bylo rychlé, nečekané, ale není mi dvacet, pětadvacet. Těch možností je spousta, uvidíme, co se stane, když prijedu domů. Možností je spousta. Pak se rozhodnu. Dovedu si představit i to, že se vrátím domů.

Jak si vysvětlujete krok Dynama Moskva?
Nijak to neřeším. Samozřejmě, že to člověk vnímá, baví se o tom, ale jinak mě to nerozhodilo. Sezona bodově z mé strany nebyla nejlepší a já jsem věděl, že to tak může skončit.

Vysvětlení jste po Rusech nežádal?
Těch může být tisíc a je to celkem jedno. Důležitý je výsledek. Tak to dopadlo. Mohl jsem asi hrát víc ofenzivně a na sebe, ale já bych nic neměnil. Je to jejich rozhodnutí. Neměl jsem s vedením nejmenší problémy. Po důvodech nepátrám.

Je možné, že byste se vrátil v příští sezoně do Zlína?
Dovedu si to představit.

Teď jste asi zlínské fanoušky a hlavně fanynky hodně potěšil...
(usmívá se) Já už nejsem ten idol pro fanynky, přeci jenom mi bude čtyřiatřicet let, už mají jiné idoly.

Láká vás teď hodně návrat domů?
Ve čtyřiceti by už bylo na návrat pozdě. Je to doma, takže mě to láká. Poslední sezona ve Zlíně nebyla úplně ideální, ale pořád je to doma a rád by si tam zahrál.

Už vás někdo ze Zlína kontaktoval?
(usmívá se) Pan Venera už mi poslal nějakou esemesku, tak uvidíme.

Odepsal jste?
Jo, něco jsem odepsal...

V sezoně jste dělal v národním týmu kapitána, ale šampionátu má céčko. Marek Židlický. Mrzelo vás to?
Bral jsem to normálně. Je pěkné být kapitánem, ale podle mě je úplný nesmysl se o tom bavit. Myslím, že Židla je dobrá volba.

S rozhodčími, ale mluvíte hodně, ne?
S tím mám vždycky problémy, že moc mluvím. Máme tam od toho teď jiné hráče. Snažím se s nimi raději nemluvit. Často totiž když za nimi budeme jezdit, tak nám to spíš uškodí.

Vy stále ještě držíte rekord v počtu trestným minut na mistrovství světa juniorů. Jak jste k těm třiašedesáti minutám přišel?
Protože jsem byl blbý. Vždycky jsem měl problémy s disciplínou, měl jsem horkou hlavu a tam se to tak nějak sešlo. Byl tam trest za kecání, pak trest do konce utkání.

Co se přesně stalo?
První trest jsem dostal v zápase s Kanadou, kdy jsme vedli, ale pak jsme zápas prohráli. Dostal jsem osobní desetiminutový trest během hry, kdy nám dali gól, a já rozbil hokejku o branku. Pak jsem tam asi udělal nějaký posunek na rozhodčího a dostal jsem disciplinární trest. V posledním zápase s Amerikou se strhla rvačka, já se Židlou jsme v ní byli. Už je to ale strašně dávno, byl jsem mladý a blbý.

Zklidnil jste se od té doby?
Už by to mělo snad přestat, ale někdy mi to uletí.

Jak jste se od té doby změnil jako hokejista?
Na dvacítku jsem se dostal až v posledním roce. Hrál jsem v extralize, takže pro mě byl nároďák největší meta. Tak nějak jsem se postupně vyhrával. Zůstal jsem v Čechách a měl jsem hodně prostoru.

Byla vaše cesta složitější?
To bych neřekl. Byla jiná. Kluci co hráli v Americe a Kanadě byli v té době už hotový hráči, jejich kvalita byla někde jinde a mě to trvalo déle, než jsme nabral zkušenosti a vyhrál jsem se. Každý má jiný vývoj.

Říkal jste, že tohle může být vaše poslední mistrovství světa, stále to platí?
Je to dost možné. Už je mi třiatřicet let a je to víc než pravděpodobné.

Končil byste tedy hlavně kvůli věku?
Je to jedno s druhým. Máme spoustu mladých talentovaných hráčů, v sedmatřiceti může jezdit Jágr. Není to ale žádné téma. Já jsem jen říkal, že to zvažuju a že je plno důvodů.

Takže je i možné, že končit nebudete?
Teď nevím. Ani nevím, co bude příští týden. Nepřemýšlím o tom.

Jste rád, že mužstvo trénuje Vladimír Růžička?
Jsem rád, že tady můžu být.

Jaký máte vlastně s trenérem Růžičkou vztah?
Bezproblémový. Já si ho pamatuji ještě když hrál, jak vždycky stál na červené čáře a teď na nás řve ať bráníme. (smích)

Premium

Klienti versus cestovní kanceláře: jak nepřijít o peníze za zájezd

Ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Cestovní kanceláře jsou zahlceny žádostmi klientů o zrušení zájezdů. Sociální sítě se plní příspěvky nespokojených...

Premium

Ufňukaná generace. Mladí v pandemické panice možná konečně dospějí

Kdysi muži bránili vlast před nájezdníky, dnes brečí, že mají málo lajků na... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Vše zlé může být k něčemu dobré. Dokonce i koronavirus. Magazín Víkend DNES se domnívá, že mladí lidé v pandemické...

Premium

KOMENTÁŘ: Po dvou měsících přijde rozvrat. Nečekejme na pomoc, konejme!

Karanténní prázdniny může ekonomika státu vydržet měsíc. Po dvouměsíčním... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Karanténní prázdniny může ekonomika státu vydržet měsíc. Po dvouměsíčním výpadku už hrozí naprostý rozvrat výroby,...