Pomalejší rozjezd, ale o to napínavější závěr. I tak by se daly shrnout tři nejslavnější podniky letošní cyklistické sezony. Všechny totiž nabídly naprosto strhující bitvu o celkový triumf a ve finále rozhodovala každá sekunda.
Napínavý závěr měla už Tour de France, letos první štace Grand Tour. Rozdíl mezi prvním Tadejem Pogačarem a druhým Primožem Rogličem činil pouhých 59 vteřin a o vítězi rozhodla až časovka v předposlední etapě.
  |
Už tak vyrovnaný závod ovšem předčil italský cyklistický monument. Mezi prvním Taem Geogheganem Hartem a druhým Jaimem Hindleym bylo jen 39 vteřin a bojovalo se v podstatě až do Říma.
Sezonu završila španělská Vuelta. Nejvíce poznamenaný závod musel vyškrtnout tři etapy a místo tradičních jednadvaceti se jelo pouhých osmnáct. Start navíc musel proběhnout ještě v době, kdy italské Giro teprve finišovalo a oba závody si tak fanoušky dělily mezi sebou.
O to napínavější však byl poslední týden, v němž o červený trikot pro lídra závodu až do poslední chvíle válčili Primož Roglič s Richardem Carapazem. Vzhledem k tomu, že oba favority až do závěrečného dne dělilo jen několik málo sekund, jakékoliv zaváhání mohlo znamenat ztracené naděje.
Největším aspirantem na celkové vítězství byl jednatřicetiletý Slovinec Roglič ze stáje JumboVisma. Vítěz loňského ročníku však před samotným závěrem zažíval déja vu. Vítězství měl na dosah už v září na Tour de France, v rozhodující etapě ho však na poslední chvíli předčil mladý krajan Pogačar a Roglič o vytouženou výhru přišel. K podobnému rozuzlení se schylovalo i na Vueltě.
Před sobotní 17. etapou měl náskok 45 vteřin. Kdyby Carapaz zvládl ujet, musel by se opět smířit se stříbrným místem. Jenže Roglič nenechal nic náhodě. V napínavém souboji kdo s koho se tentokrát radoval on. Finální rozdíl mezi první a druhou příčkou? Pouhých 24 sekund.
„Je krásné zakončit sezonu takto. Vždycky říkám, že je každé vítězství nádherné. Bylo ale hodně těžké vyhrát,“ uznal Roglič kvality Carapaze, který ho až do konce pořádně trápil.
Roglič vyhrál Vueltu podruhé za sebou, za posledních patnáct let se tak stal prvním úspěšným obhájcem. Navíc letos vybojoval i druhé místo na Tour de France a začíná se stávat postrachem všech silných lídrů ostatních stájí. „Nevím, jestli jsem nejlepší cyklista Grand Tour, ale určitě jsem byl nejlepší na téhle Vueltě. Je tu stále plno závodů, které jsem ještě nevyhrál, plno výzev, ale prvně ze všeho jdeme slavit,“ odpověděl skromně čerstvý vítěz na otázku, zda se považuje za nejlepšího současného cyklistu velkých třítýdenních závodů.
Přestože Carapazovi ze stáje Ineos Grenadiers vítězství o kousek uniklo, stal se historicky prvním Ekvádorcem, kterému se podařilo na Vueltě skončit na pódiu. Šlo o další velký milník jeho kariéry, už loni si připsal primát v rámci své země, co se týče vítězství na Giru. „Na Vueltu jsem přijel s cílem zajet dobrý závod a myslím, že jsem toho dosáhl. Druhé místo je skvělé a znamená pro mě hodně,“ vzkázal Carapaz.
Ať už se v cíli radoval kdokoliv, shodli se cyklisté na jednom. I přes koronavirovou situaci, která způsobila spousty změn a starostí, to byla ve finále podařená sezona, jíž nic nechybělo.
