Jak jste spokojen se svým posledním vystoupením?
Při rozcvičení jsem si říkal, že budu rád, když hodím osmdesát metrů. Pak to bylo dobré, a nakonec byla škoda, že se neházelo šest pokusů. Možná bych se ještě zlepšil.
Co jste cítil, když jste se rozbíhal na poslední pokus kariéry?
Myslel jsem jen na to, abych se ještě zlepšil. To, že to je naposledy v životě, se mi hlavou vůbec nehonilo.
Vypadáte v pohodě, necítíte přece jen nostalgii?
Teď ne, to se uvidí až zítra ráno. Včera jsem ovšem byl na návštěvě u mámy, která celou mou kariéru sbírá různé novinové výstřižky a akreditace ze šampionátů. Našel jsem jednu dost starou visačku, na které vypadám hodně mladě. V tu chvíli to na mě trochu padlo.
Předáváte štafetu svým nástupcům. Co byste jim poradil, aby byli úspěšní jako vy?
Hlavně musejí chtít něco dokázat a jít si za tím. Máme šikovné kluky a věřím, že tady bude brzo oštěpař, který to může jednou v budoucnosti dotáhnout na medaili a třeba vyhrát i olympiádu. A pak je tady skvělá Bára Špotáková, která se může dál zlepšovat.
Stanete se trenérem - je možné, že byste od oštěpu utekl k jiné disciplíně a trénoval třeba diskaře?
Mám rád i jiné vrhačské disciplíny, ale oštěp je oštěp, je to královská vrhačská disciplína. Možná bych trénoval tenis (smích), ale bez oštěpu nezůstanu.
Co budete dělat ráno po posledním závodě?
Jdu do školy, na tělovýchovné fakultě máme tělocvik. Jsem zvědavý, čeho budu po dnešku schopný.
Získal jste mnoho medailí, máte mezi nimi nějakou nejcennější?
To ne, mám je rád všechny. Cenu má ta první i poslední. Při focení na Dukle mi taky říkali, abych si přinesl nejcennější medaili. Klidně bych přinesl i nějakou z dětského tábora (smích).
Trénink a závody vám zabíraly spoustu času. Nebudete mít najednou příliš volna?
Mám toho naplánovaného celkem hodně. Určitě udělám ještě nějakou oslavu s atlety nebo s lidmi, kteří mi během kariéry pomáhali a dnes tady nemohli být. Určitě se sejdu třeba s Pavlem Kolářem, který je teď mimo republiku.
Pamatujete si na nejlepší a nejhorší pocity vašeho života?
Nejlepší bylo, když se narodily děti. Nejhorší asi, když jsem odcházel ze stadionu na olympiádě v Aténách a věděl jsem, že to byla moje poslední olympijská šance. Deset dní předtím jsem si zranil achilovku a bylo po nadějích.
| Největší úspěchy Jana Železného |
|
3x olympijský vítěz (1992, 1996, 2000) |
To můžu, ale raději si půjdu zachytat ryby. Nejraději bych nekončil, ale jsem rád, že konec přišel na dost vysoké úrovni. Nevyhrál jsem třeba mistrovství Evropy, ale všechno vyhrát nejde, v tom je spravedlnost.
Co jste v životě sportu obětoval?
Myslím, že nic. Kdybych dělal jinou práci, tak bych taky třeba nemohl stihnout spoustu věcí. Žil jsem tak, jak jsem žil.
Současné oštěpařská špička za vaším světovým rekordem dost zaostává. Myslíte, že se někdy vůbec dočkáte jeho překonání?
Bude záležet na tom, jak tady dlouho budu. Myslím ale, že se toho dožiju. Rekord se změní, padne to, ale těžko říct kdy.
