Zdálo se, že na trati nemáte obvyklou běžeckou jiskru.
Souhlasím. Nevím, jestli jsem byla tak špatná já nebo ty lyže, musím to s někým zhodnotit, ale opravdu to dnes bylo umírání už od 3. kola.
Jak se vám jevily lyže v porovnání s konkurencí?
Popravdě moc nevím. Myslím, že ve sjezdech nebyly až tak špatné, ale můj pocit nebyl úplně nejlepší. Ale nechci tu rozhodně házet na někoho špínu, musíme to nejdřív rozebrat, jestli to bylo mnou, nebo tomu pomohly lyže.
  |
Tentokrát vám v druhé polovině závodu cukaly i závodnice, které jindy na trati předjíždíte.
To jsem viděla. Snažila jsem se s tím bojovat a věděla jsem, že musím aspoň střílet co nejčistěji. Bohužel ani s nulou z poslední položky jsem se pak neposunula moc dopředu. Tak to prostě je.
Už nedlouho po startu jste zaškobrtla a najednou se propadla z předních pozic na konec pole. Co se přesně stalo?
Já jsem vlastně spadla dvakrát za sebou, takže jsem najednou byla skoro poslední. Tam jsem to moc nezvládla.
Někdo vám šlápl na lyže?
Jednou mi někdo přišlápl hůl, myslím, že jedna Śvýcarka. A potom to kdosi udělal ještě jednou.
Co se v takovou chvíli mihne hlavou? První kilometr a hned takové komplikace...
Zanadávala jsem si, česky a nahlas. Ale napůl šlo o moji chybu, prostě jsem se v těch místech pohybovala blbě. Jenže já fakt neměla kam uhnout.
Těšit vás naopak může v posledních dnech střelba. V závěrečných třech závodech jste z 50 ran minula pouhé dva terče. Projevilo se, že už se umíte střelecky připravit na závod?
Snad. Hlavně doufám, že takovou bilanci udržím a budu v ní pokračovat. Dnes jsem se na střelnici cítila zase trochu sebejistěji než ve štafetě, tak doufám, že mi ta jistota za týden nikam neodejde.
Copak asi vyhlíží Markéta Davidová?
Jaké byly podmínky na střelnici?
Cvakala jsem (upravovala miřidla) na první i druhé ležce. Při té první mi přišlo, že foukalo, na druhé už ne, tak jsem zase cvaky vracela. Myslím, že vítr byl docela čitelný. Na stojkách trochu zlobil, ale nešlo o vyložené nárazy.
Dnešek se stal zároveň pro vás i velkou školou, jak jezdit v narůstající únavě poslední závod šampionátu, ne? Vyhořela v něm řada hvězd, Chevalierová, Simonová, Alimbekavová i další.
To je pravda, ten závod rozhodně byl velkou školou. Myslím, že si z něj odnesu spoustu poznámek a jsem za ně ráda. Celá sezona je pro mě školou. Věřím, že příště budu zase chytřejší a silnější.
S odstupem čtyř dnů po vašem zlatém představení, jaké emoce ve vás vzpomínka na vytrvalostní závod vyvolává?
Jsem strašně vděčná, že mi v něm všechno vyšlo a sešlo se. Není to jen o tom, že dobře zastřílíte, ale musíte mít i dobře připravené lyže a zaběhnout, což se nám ve středu povedlo. To zlato byla týmová práce.
Je rozhodně lepší být na šampionátu zlatá a třináctá než třikrát šestá?
Takhle na to úplně nekoukám. Z mé medaile mám velikou radost, jenže zároveň mě mrzí, jak se mi nepovedly sprint a stíhačka. A mrzí mě i ten dnešek. Myslím, že dnes jsem měla na víc. Ale s tím už teď nic neudělám.
Jste ráda, že šampionát končí?
Těším se, až si odpočinu. I když jsem jela na letošním mistrovství o jeden závod méně než loni, bylo to dnes hodně náročné a trochu odpočinku potřebuji. Mám naordinované krátké volno a pak zase začneme trénovat.
