Světová atletika útočí na Semenyaovou: ‚Úmyslně zpomalovala, aby zakryla své zvýhodnění‘ |
Ta kauza se táhne už deset let.
A její konec? Stále v nedohlednu.
Když osmého května vstoupilo v platnost pravidlo IAAF, podle něhož nesmějí atletky se zvýšenou hladinou mužských hormonů závodit na tratích od 400 metrů po jednu míli, pokud nepodstoupí hormonální léčbu, jež sníží hladinu testosteronu pod pět nanomolů na litr krve, zdálo se, že se Semenyaová na oblíbené osmistovce nějakou dobu nepředstaví.
Léčbě se totiž Jihoafričanka podrobit odmítla.
Semenyaová při závodě v Curychu.
Místo polykání prášků se obrátila na Arbitráž v Lausanne (CAS), kde ji IAAF nařkla, že někdy úmyslně v závodech zpomalovala, aby své skutečné zvýhodnění zakryla.
I proti tomu se osmadvacetiletá atletka ohradila.
Ve Švýcarsku se rozpovídala i o kontrolách, které ověřovali její pohlaví během světového šampionátu v Berlíně 2009.
Caster Semenyaová míří k arbitráži CAS v Lausanne s vírou v úspěch.
„Bylo to ponižující. Už před závodem jsem musela na příkaz jihoafrického svazu projít kontrolou genitálií a krevních testů u gynekoložky. O účelu těchto vyšetření mě nikdo neinformoval,“ prohlásila.
Další testy poté tehdy osmnáctiletou atletku čekaly po zisku titulu.
O rok později začala brát hormonální antikoncepci, aby hladinu testosteronu snížila. Jen v takovém případě ji IAAF nechala závodit.
Hormonální léčbu podstupovala pět let a kromě snížené výkonnosti měla prý i spoustu negativních vedlejších účinků.
„Měla jsem horečky, přibrala jsem dost kilogramů, často mi nebylo dobře, točila se mi hlava, bolelo mě břicho,“ vypověděla.
Caster Semenyaová odpovídá reportérům.
„Doslova se jí zbláznil metabolismus. Občas to vypadalo, jako kdyby ve dvaceti letech prožívala věci, které prožívají ženy v přechodu,“ prozradila tehdejší lékařka jihoafrické reprezentace Philda de Jagerová.
I v té době, kdy Semenyaová trpěla depresemi, čelila obviněním ze strany IAAF. Že prý hormony vysazuje a manipuluje s hladinou testosteronu před velkými závody.
Atletka to odmítla, každý měsíc totiž podstupovala pravidelné krevní testy, procházela řadou neohlášených zkoušek.
„A připadala si tak trochu jako pokusné morče, pokusný králík,“ řekla.
Ani tohle její svědčení u Arbitráže nepomohlo, s odvoláním u CAS proti pravidlu IAAF neuspěla, a tak se obrátila až na švýcarský civilní soud.
Ten platnost pravidla dočasně pozastavil a nařídil IAAF, aby do 25. června předložila argumenty pro jeho zavedení.
Argumenty sice nedorazily, ale IAAF se proti rozhodnutí soudu odvolala. Momentálně žádá o obnovení pravidla.
„IAAF plně respektuje osobní důstojnost každého jednotlivce a podporuje sociální hnutí, aby byli lidé přijati do společnosti na základě svého zvoleného právního pohlaví a / nebo genderové identity,“ stojí v prohlášení IAAF.
Jihoafrická atletka Caster Semenyaová.
„V atletice jde ale o něco jiného. Chceme, aby atletky měli stejné příležitosti, aby soutěže byly spravedlivé a smysluplné. To vyžaduje chráněnou kategorii žen, kde způsobilost závodit je založena na biologii, a ne na genderové identitě,“ říkají zástupci IAAF.
Na odvolání zatím švýcarský soud nereagoval a do té doby tak jihoafrická hvězda může závodit bez omezení.
„Jsem ráda, že konečně zase můžu volně běhat. Děkuji švýcarským soudcům za jejich rozhodnutí,“ pronesla.
Naposledy se v závodě představila na netradiční dvoukilometrové trati ve Francii, kde vyhrála. Chtěla se poté ukázat už na Diamantové lize v Rabatu, kde ji ale nejprve nepozvali. Bez odůvodnění.
Když se vrátila do Jižní Afriky, názor změnili, ale už bylo pozdě.
„Nevadí, s těmi dlouhými cestami by nebylo možné na závod odjet. Ale to se stává,“ vzal to s nadhledem Jukka Härkönen, její agent.
Na osmistovce se Semenyaová představila naposledy 3. května, pět dní předtím, než vstoupilo pravidlo IAAF v platnost.
 |
Na Diamantové lize v Dauhá zaběhla suverénně nejrychlejší čas letošního roku 1:54,98. Druhá Francine Niyonsabaová má o skoro tři vteřiny horší letošní maximum.
Nyní může na trati, na které má už 30 výher a od roku 2015 je na ní neporažená, znovu útočit na historické časy.
„Caster nás požádala, aby místo tří kilometrů, na které byla původně přihlášena, mohla běžet osmistovku. Rádi ji to přání splníme,“ těší se ředitel mítinku Tom Jordan.
I on by měl radost, kdyby se Semenyaová znovu přiblížila k 35 let starému rekordu Jarmily Kratochvílové z Mnichova.
Dokáže to?
