IPTL budí rozdílné emoce. Mnoho lidí se nad její samotnou existencí podivuje. Proč se tenisté krátce po skončení sezony vydávají na dalekou cestu do Asie? Proč si stěžují na únavu a následně si přidají několik dalších zápasů v době, kdy by mohli mít volno?
Jenže podobné otázky zdaleka netrápily tisíce lidí ve filipínské Manile, kde se první část nové ligy konala. Tenisty vítaly jako rockové hvězdy. Užívaly si show, kterou tradičně tenis nenabízí. Mezi sety či po pozoruhodných výměnách pouštěl hudbu DJ, divákům se rozdávala trika, pozornost si kradly i spoře oděné tanečnice.
Odlehčenému formátu soutěže, kde proti sobě soupeří hráči rozdělení do čtyř týmů, se přizpůsobili i tenisté. Společně slavili týmové úspěchy, předváděli show na kurtu, Francouz Monfils přidal i taneční vložku.
„Nejdůležitější pro nás je, že hráči si formát soutěže obrovsky užili,“ řekl Bhúpathí po skončení první části soutěže. „Pohltil je týmový duch. Na fotografiích vidíte, jak společně slaví, povzbuzují se. Přijali nový formát, což jsme brali jako největší risk.“
Jistě, objevily se i výtky. Jedním ze specifik soutěže jsou stopky, které hlídají dvacetivteřinový limit mezi výměnami. Když ho hráči překročí, ozve se hlasité pípnutí, na což si postěžovala třeba Maria Šarapovová: „Připadala jsem si, jako když pořád vypínám budík.“
Šéf mužské asociace ATP Chris Kermode pak poznamenal: „Je to jen série oslavovaných exhibicí. Ale nemám s tím problém.“
Však ani Bhúpáthí si ale nemyslí, že by se formát IPTL (viz box u tohoto článku) měl stát standardem pro klasické zápasy. „Grandslamy budou pořád pilířem sportu, jsou institucí samy o sobě. Ale myslím si, že po tom, co jsme viděli v posledních třech dnech, tak se ukázalo, že je tu prostor pro náš formát.“
Po filipínské části vede tým Indian Aces, za nějž hrají třeba Pete Sampras, Ana Ivanovičová, Roger Federer či Gael Monfils. Berdychův tým Singapore Slammers je naopak bez výhry poslední.
Druhá část IPTL začíná v úterý v Singapuru.
