"Cítím se nádherně, je to pro mě velké zadostiučinění. Oslavám se večer asi nevyhnu, ale nesmím zapomínat na práci, koně nepočkají," povídal miláček publika drobné postavy, který v předchozích letech zvítězil čtyřikrát s Železníkem (1987, 1988, 1989, 1991) a jednou s Vronskym (1997).
Jeho první slova díků patřila lékaři homeopatikovi Kubisovi a maséru Trávníčkovi. "Pan Kubis mě přesvědčil, že k životu nepotřebuju alkohol, takže jsem přestal pít víno ve větší míře. A našel ve mně sílu, která mi umožnila na sobě makat. Tudíž jsem dva dny před Velkou v plaveckém závodě na 690 metrů, což je desetina pardubické trati, porazil našeho osmnáctiletého Pepču," pochlubil se vítězstvím nad synem a jezdcem. "Bude mi sedmapadesát, ale nevzdávám to," dodal.
A proč patří dík masérovi? "Rozhýbal mi ztuhlé prsty, takže mi nevypadl bičík jako loni."
Pojede slavný žokej a trenér Velkou i příští rok? "Sedmého prosince musím do Karlových Varů na operaci páteře. Pokud to dopadne dobře, zkusím to. A když ne, není špatné skončit vítězstvím," pravil spokojeně.
Cenu pro vítěze převzal od prezidenta Václava Klause. "Pozval jsem ho na tenisový souboj k nám do Chyše," zmínil Váňa obci, v níž je místostarostou.
Pokud by za rok Velkou pardubickou absolvoval, osedlal by Welldancera, s nímž chtěl jet původně letos.
"Zranil se, ale je lepší než Tiumen," dodal tajemně.
