12. března 2008 11:25 Lidovky.cz > Sport > Ostatní sporty

Filmování? Bylo, je a bude

Ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ilustrační foto | foto:  Tomáš Krist, Lidové noviny

PRAHA Gary Lineker jim chtěl posměšně udělovat růžové karty. Ale žádný způsob je ještě z fotbalových trávníků nevykořenil. Řeč je o fotbalových simulantech, hercích, kteří neváhají nafilmovat faul, aby získali výhodu nad protivníkem, v ideálním případě si vymodlili penaltu. Už po desetiletí rozežírají svým chováním fotbal, který se není schopný tohoto velice nečestného chování zbavit.

 „Je to nešvar, který je spolu s nebezpečnými zákroky zezadu jedním ze dvou největších problémů současného fotbalu,“ říká šéf komise rozhodčích Luděk Macela.

 Zatímco fauly zezadu jsou tvrdě postihovány, trest pro fotbalového herce přichází spíše ojediněle. Arbitr si totiž musí být absolutně jistý, že hráč filmoval. „Rozhodčí by filmování měli posuzovat přísně, ale často to mají těžké. Kolikrát vypadá souboj nevinně a nakonec z něj má hráč otřes mozku,“ podotýká Macela.

 Ačkoli to málokdo přizná, tak fotbalisté se učí „správně“ upadnout už od žáčků. Řada trenérů totiž vyznává filozofii, že proti soupeři je každá zbraň dobrá. I ta nečestná. „Filmování není nic nového, bývalo to už za Kvašňáka,“ tvrdí Josef Pešice, trenér fotbalové reprezentace do 17 let. „Pokud hráč běží k brance a obránce mu nastaví nohu, tak proč by toho hráč nevyužil. To je hráčská chytrost. Úplně něco jiného ale je, když se obránce útočníka ani nedotkne a on se přesto svalí k zemi. To by se stávat nemělo,“ upozorňuje Pešice.

Kdo prokáže simulování?
Simulování je prakticky celoplanetární jev. „Kromě Anglie, kde jsou hráči odmalička vedeni k tomu, aby nesimulovali, se to děje všude. O hodně víc než u nás třeba v Itálii nebo ve Španělsku,“ říká sparťanský záložník Pavel Horváth.

 Podle mnohých je jedním z mála léků na filmování dodatečný trest. Ať už pokuta, nebo distanc. Jenže do takhle radikálního kroku se funkcionářům nikde na světě nechce. „Teoreticky to lze. Jenže kdo dá komisi jednoznačný důkaz, že hráč skutečně filmoval?“ ptá se šéf disciplinární komise ČMFS Alexander Károlyi. „V zahraničí se to řešilo, ale jen výjimečně a pokaždé byl trest zrušen odvolací komisí. Disciplinární komise nemůže suplovat rozhodčí,“ míní Károlyi.

 Snad jediným, kdo byl za filmování v tuzemsku potrestán, se stal v roce 2006 útočník Zbyněk Pospěch. Ten se ale sám k simulování po zápase přiznal. A dostal pokutu 15 tisíc. Další se už poučili a raději mlčí...

 Zbývá veřejný tlak na fotbalové podvodníčky, ale ten nepřichází. Naopak, častokrát je simulant ještě plácán po zádech. Ledy se ale přesto zvolna prolamují. Na světovém šampionátu v Německu v roce 2006 měl být vyhlášen nejlepším mladým hráčem mistrovství Portugalec Cristiano Ronaldo, vzhledem k jeho herecké pověsti ale nakonec získal ocenění Němec Podolski.

Bohužel jsme se snad zhlédli ve fotbalistech
Hokejisté rádi říkají, že jejich sport je pro pořádné a férové chlapy. Jenže na českých kluzištích filmování zakořenilo a stále více se rozmáhá.

 „Je to čím dál horší,“ přiznává šéf extraligy Stanislav Šulc.
 
Zakalené vody rozvířil zkušený sparťanský bek Jiří Vykoukal, který přiznal, že ve čtvrtém zápase čtvrtfinále úmyslně nafilmoval dva fauly, po kterých soupeři museli na trestnou lavici. Prý tím chtěl upozornit na špatnou práci rozhodčích. „Bavíme se o tom, ale nepodaří se s tím něco dělat, pokud to nebudou chtít v klubech,“ podotýká Šulc. A současný trend je spíše opačný. „Povídá se, že leckdo leckoho nabádá,“ naznačuje extraligový šéf.

 Dodatečný trest by podle něj mohl pomoci, ale zatím se o tom v českém hokeji nejednalo. „Cesta by to asi byla, pokud by hráč věděl, že je sledován,“ přemítá Šulc.

 „Univerzální lék na filmování ale asi není. Bohužel jsme se snad zhlédli ve fotbalistech,“ vrtí hlavou Šulc.

mp

Martin Prachař

Autor

Martin Prachařmartin.prachar@lidovky.czČlánky