Pár Venus & Serena ovládl 14 grandslamových podniků a tři olympiády. Serena nejspíš po US Open 2022 ukončí kariéru, Venus zanedlouho patrně též zamíří do penze.
Je pravděpodobné, že jejich poslední společnou partii vidělo ve čtvrtek obecenstvo na newyorském centrkurtu. Dál nepostoupily. Podlehly Lucii Hradecké s Lindou Noskovou 6:7, 4:6.
Protřelá veteránka Hradecká a právě vzlétající kometa Nosková v jedinečné atmosféře předvedly parádní podívanou, kterou kdekomu vytřely zrak.
Jak vás ovlivnilo, když proti vám stály tak slavné soupeřky?
Lucie Hradecká: Kvůli takovým zápasům před tolika diváky hrajeme tenis. Víme, že skoro všichni fandili proti nám. Ale mě to nevadí. Mám ráda rámus.
Ashe Stadium. 24 tisíc lidí. Night session. Jak na vás působily kulisy?
Linda Nosková: Vyrazilo mi dech, když jsem se dozvěděla, že nás los poslal proti Williamsovým. Jsou to legendy. Vždycky jsem jim fandila, zvlášť Sereně. Byla mým idolem vlastně odjakživa, takže jsem byla šťastná, nadšená a zároveň vyděšená, že se utkáme právě s nimi. Ale jenom na začátku. Uvědomila jsem si, že už nepřijde žádná podobná šance, takže jsem si pobyt na kurtu užívala.
Uložila jste si dneska do paměti svůj dosud největší tenisový zážitek?
LN: Určitě, stoprocentně. Každá má výhra v singlu je důležitá. Obzvlášť juniorský grandslamový titul (z loňského Roland Garros) pro mě hodně znamenal. Ale tohle je můj splněný sen.
Který moment pro vás byl nejvýjimečnější?
LN: Poslední dva míče v tie breaku byly fajn, když jsme zahrály dobře po lajně. Je pecka tímhle stylem zakončit set, hlavně v takové atmosféře. A samozřejmě mečbol je mečbol.
LH: Vedly jsme, byly jsme o krůček napřed, ale pořád se skóre mohlo otočit. A tak když jsme proměnily mečbol, měla jsem neskutečnou radost. Všechno ze mě spadlo.
Vadilo vám, když se po vašich skvělých úderech ozvalo jen zašumění a naopak po vašich chybách publikum burácelo?
LN: Čekaly jsme takové reakce, takže nás nepřekvapily. Diváci nás nerozhodili. Vlastně bylo parádní slyšet ten řev, ačkoliv patřil soupeřkám.
LH: Já jsem si v tom rámusu libovala. Je určitě lepší než ticho na prázdném stadionu. Navíc jsem slyšela i pár českých fanoušků.
Jak se vám, Lindo, v sedmnácti kráčelo do takového kotle?
LN: Lepší pocit byl, když jsem z něj odcházela. (směje se) Ale nestěžuju si. I nástup byl super. Když se vám daří, úplně fanoušky vymažete. Když vám to nejde, vnímáte všechno okolo.
Vážně se o vás nepokoušela tréma?
LN: Čekala jsem, že přijde. Ale nijak jsem si neuvědomovala, že hraju proti legendám, což mě překvapilo.
LH: Myslím si, že jí pomohlo, jak se šla převléct. Musela řešit něco jiného, odvedla myšlenky jinam. Nestačila být nervózní.
Co se vlastně krátce před utkáním přihodilo?
LN: Musela jsem si vyměnit tílko kvůli logu na zádech. Nevěděla jsem, že ho tam mít nesmím. Příště už bude všechno v pořádku. Bylo to všecko narychlo.
Lindo, vyrušovalo vás, když Serena při vašem podání na Venus schválně chodila „zaclánět“ do středu dvorce?
LN: Každý zkouší udělat něco, aby soupeře rozhodil. Ale já se několikrát rozhodila sama, ani mi tam nemusela stát. Servis nebyl mou nejsilnější stránkou.
(LH nesouhlasně vrtí hlavou)
Serena je proslulá zastrašováním sokyň. Všimly jste si nějakých jejích provokací?
LH: Já už si na ně zvykla. Když jsme proti Williamsovým poprvé hrály s Andy (Hlaváčkovou) v Paříži, při losu jsme si vybraly servis. A Serena na to: „That’s good“. Koukaly jsme, co to má znamenat. Mě už nepřekvapí, ale Lindu jsem varovala.
LN: Serena je Serena, což všichni víme. Znám ji už dlouho, mám nakoukáno hodně jejich zápasů.
Lucie Hradecká s Lindou Noskovou po vítězství nad sestrami Williamsovými.
Televize ESPN ukazovala v přímém přenosu fotku z vašeho Instagramu z Paříže 2018. Vybavíte si ho?
LN: Ano, hrála jsem na Roland Garros juniorskou kvalifikaci a dostala od manažera lístky pro mě a rodinu. První zápas, na který jsem šla, hrála ona. Dala jsem na Instagram asi deset příspěvků.
Lindo, vy opravdu máte pořád doma na zdi plakát Sereny?
LN: Ano, nad postelí. Černobílý, už takový zašedivělý. Je na něm při servisu z US Open, z roku 2014, 2015. Sice už jsem se odstěhovala, ale když se do pokoje vrátím, tak je Serena to první, co vidím.
LH: Teď si můžeš vyvěsit společnou fotku, jak si po zápase podáváte ruce.
LN: Dobrý nápad! Celá ta atmosféra a ty vibes byly neskutečné.
Uvědomujete si, že jste Williamsovy skolily v jejich zřejmě posledním společném mači?
LH: Že by ho prohrály zrovna se mnou, když s nimi mám tak hezkou bilanci? Mám proti nim akorát dvě výhry, obě tady... Ale já se spíš dívám na sebe než na ně. Pro mě je tohle poslední grandslam v kariéře. Na mou potenciální rozlučku s New Yorkem se přišlo podívat docela dost lidí. (usmívá se) Co víc si přát?
Jak jste se vlastně daly dohromady?
LH: Měla jsem hrát se Sanjou Mirzou. Bohužel se mi zranila v Torontu. Pak si v Cincinnati ruku úplně dodělala, letěla domů a psala, že nemůže dva až tři týdny hrát. To už bylo po uzávěrce přihlášek na US Open.
Takže se náhrada hledala těžko, že?
LH: Přesně tak. Měla jsem týden. Na seznamu náhradnic jsme s trenérem našli Lindu a oslovili ji. Jsem ráda, že nám kývla. Když jsme ale viděly los, tak jsem říkala: Tos asi nečekala, co?
LN: Zápas jako zápas, no.
