Vyšel speciál LN 101 pohnutých osudů |
Poslední zprávy z Horní Suché, kde Zaremba za devět dnů oslaví 56 let, naznačují, že po dlouhých létech strádání, rozmanitých excesů a extrémních prohlášení pro média se snad někdejší hrdina z Moskvy uklidnil. Otevřel školu pro mladé vzpěrače, která nese jeho jméno, a podle slov přátel se k téhle práci hodně upnul. A co je hlavní, škola mu docela funguje. Ale vraťme se zpět. Na začátek jeho zvláštního příběhu.
Před 33 roky mu v Moskvě na krk pověsili zlatou medaili, protože v kategorii do 100 kilogramů dostal ve dvojboji nad hlavu úctyhodných 395 kilogramů. A olympijského zlata si dodnes nesmírně váží. Dvacet dnů před olympiádou steroidy vyřadil, což stačilo, aby se v tehdejší pionýrské době odhalování dopingu žádné zakázané látky nedaly zjistit. V Moskvě se v onom roce 1980 nesešli zdaleka nejlepší sportovci světa, protože spousta zemí olympiádu bojkotovala kvůli sovětské invazi do Afghánistánu.
Zaremba je ale přesvědčen, že by stejně neměl konkurenta, který by s ním mohl držet krok. Všichni jsme si byli rovni "Byl to souboj výhradně nadopovaných vzpěračů, takže jsme si byli všichni rovni," vykládal před časem. Přestože o dopingových praktikách především v tehdejších zemích socialistického bloku se víceméně vědělo, debaty na zmíněné téma se odehrávaly spíše jen šeptem a v utajení.