O trestu rozhodl Obvodní soud pro Prahu 3, podle nějž Horník nabízel úplatky rozhodčím a delegátům fotbalového svazu. Chtěl, aby ovlivňovali zápasy ve prospěch žižkovského klubu.
Soud rozhodl i o vině deseti rozhodčích a delegátů, kteří si podle něj nechali úplatek slíbit. Všem uložil podmíněné tresty, pokuty a zákazy činnosti.
V kauze již byli pravomocně odsouzeni rozhodčí Vladimír Pastyřík, který byl jako bývalý policista souzen samostatně, a delegát svazu Jiří Vlček, který jako jediný přijal trest ve zkráceném soudním řízení. Oba muži byli potrestáni podmíněným trestem a pokutou ve výši 30.000 korun.
Rozhodčí Ladislav Míka, Marcel Hábl, Igor Gulajev, Zdeněk Lukes, Pavel Poledník, Zbyněk Pustka, Ladislav Talpa a Karel Vidlák a delegáti Otakar Draštík a Adolf Růžička dnes obdrželi podmíněné vězení od deseti do 14 měsíců. Rozdíl mezi sedmiměsíčním vězením pro Horníka, který se trestných činů dopustil nejvíckrát, celkem sedmnáctkrát, zapříčinil podle soudkyně
Polanecké trestní zákon. Ten ukládá osobě, která podplácí, maximálně roční vězení, osobě, která úplatky bere, maximálně dva roky. Horník, který jako náhradní trest při nezaplacení pokuty dostal pět měsíců vězení, mohl dostat již jen dalších sedm měsíců. "Tato nesrovnalost je absurdní, to je ale otázka pro poslaneckou sněmovnu, která se právě zabývá novým trestním zákoníkem," uvedla Polanecká. Horníka alespoň znevýhodnila maximálně možným zákazem činnosti a maximálně možnou délkou podmíněného odložení.
Žalobce Petr Cibulka i obhájci si ponechali lhůtu na rozhodnutí, zda se odvolají, verdikt tak ještě není pravomocný. V kauze již byli pravomocně odsouzeni rozhodčí Vladimír Pastyřík, jenž byl jako bývalý policista souzen samostatně, a delegát svazu Jiří Vlček, který jako jediný přijal trest ve zkráceném soudním řízení. Vlčkovi bylo jako jedinému prokázáno i přijetí
úplatku. Oba muži byli potrestáni podmíněným trestem, pokutou ve výši 30.000 korun a tříletým zákazem činnosti. "Na základě provedených důkazů, a vycházela jsem zejména z policejních odposlechů, bylo jednoznačně prokázáno, že Horník nabídl všem úplatky za
obstarání věci obecného zájmu," zdůvodnila dnešní rozsudek soudkyně.
Vyvrátila námitku všech obhájců, že nebylo prokázáno, že v telefonu hovořil skutečně Horník. "Až do dneška to nikdo nezpochybňoval a navíc způsob jeho mluvy je nezaměnitelný," uvedla. Nesouhlasila ani s argumentem, že není možní obžalované odsoudit, když soud
nezkoumal, zda byly zápasy kvůli úplatkům opravdu ovlivňovány. "Trestné činy úplatkářství a podplácení jsou dokonány už tím, že je úplatek nabízen či si ho někdo dá slíbit, proto jsem zamítla přehrávání inkriminovaných utkání," řekla Polanecká. Neobstálo tak tvrzení obhájců, že Žižkov na konci sezony sestoupil do druhé ligy a údajné uplácení mu tedy nijak nepomohlo. Polanecká odmítla také námitky advokátů, že policie nepostupovala v souladu
se zákonem, když nesledovala odposlouchávané osoby, aby je přistihla při předávání úplatků a nezabránila tak jejich případné další trestné činnosti.
"Od pořízení odposlechů do zápasu uplynula dlouhá doba, která takový postup neumožňovala," konstatovala. Doplnila, že policie navíc pro zahájení stíhání další důkazy nepotřebovala. Někteří z obhájců, například Václav Láska, namítali, že rozhodčí nemohli
Horníkovy telefonáty ignorovat, protože by jinak jejich kariéra ve fotbale skončila. Záleželo prý na každém, jak dokázal hovor "ukočírovat". "Byl to takový zvyk, že před každým zápasem funkcionáři rozhodčím volali a nafukovali jim hlavu," uvedl Láska. Podle soudkyně se ale našli i tací, kteří dokázali Horníkovu nabídku jednoznačně odmítnout, jmenovala například Evžena Amlera.
Polanecká se vypořádala i s argumentem obhájců, zejména Horníkova advokáta Tomáše Sokola, že stát by neměl zasahovat do aktivit soukromoprávních podniků, jakým je fotbalový svaz. "Jsem si vědoma, že se korupce ve fotbale trestněprávními prostředky vymýtit nedá, stát je ale povinen chránit statisíce fanoušků fotbalu, kteří tento sport milují a drží svému klubu palce," prohlásila. Horník chtěl podle ní svým jednání fotbal posunout do roviny předem dohodnuté frašky, kde vyhrává ten, kdo víc platí. Ve sportu jsou podle ní angažovány i děti a hrozí, že by podobné normy přenášely dál. Odmítla také, že jednáním obžalovaných nebyl ohrožen obecný zájem. Její názor prý potvrzuje i judikát Nejvyššího soudu z roku 1988, podle nějž není obecný zájem ohrožen jen činností státních úřadů, ale i institucí zabývajících se uspokojováním zájmů občanů třeba v kultuře či sportu. Polanecká dodala, že fanoušci navíc na výsledky zápasů sázejí milionové částky.
Soud rozhodl i o vině deseti rozhodčích a delegátů, kteří si podle něj nechali úplatek slíbit. Všem uložil podmíněné tresty, pokuty a zákazy činnosti.
V kauze již byli pravomocně odsouzeni rozhodčí Vladimír Pastyřík, který byl jako bývalý policista souzen samostatně, a delegát svazu Jiří Vlček, který jako jediný přijal trest ve zkráceném soudním řízení. Oba muži byli potrestáni podmíněným trestem a pokutou ve výši 30.000 korun.
Rozhodčí Ladislav Míka, Marcel Hábl, Igor Gulajev, Zdeněk Lukes, Pavel Poledník, Zbyněk Pustka, Ladislav Talpa a Karel Vidlák a delegáti Otakar Draštík a Adolf Růžička dnes obdrželi podmíněné vězení od deseti do 14 měsíců. Rozdíl mezi sedmiměsíčním vězením pro Horníka, který se trestných činů dopustil nejvíckrát, celkem sedmnáctkrát, zapříčinil podle soudkyně
Polanecké trestní zákon. Ten ukládá osobě, která podplácí, maximálně roční vězení, osobě, která úplatky bere, maximálně dva roky. Horník, který jako náhradní trest při nezaplacení pokuty dostal pět měsíců vězení, mohl dostat již jen dalších sedm měsíců. "Tato nesrovnalost je absurdní, to je ale otázka pro poslaneckou sněmovnu, která se právě zabývá novým trestním zákoníkem," uvedla Polanecká. Horníka alespoň znevýhodnila maximálně možným zákazem činnosti a maximálně možnou délkou podmíněného odložení.
Žalobce Petr Cibulka i obhájci si ponechali lhůtu na rozhodnutí, zda se odvolají, verdikt tak ještě není pravomocný. V kauze již byli pravomocně odsouzeni rozhodčí Vladimír Pastyřík, jenž byl jako bývalý policista souzen samostatně, a delegát svazu Jiří Vlček, který jako jediný přijal trest ve zkráceném soudním řízení. Vlčkovi bylo jako jedinému prokázáno i přijetí
úplatku. Oba muži byli potrestáni podmíněným trestem, pokutou ve výši 30.000 korun a tříletým zákazem činnosti. "Na základě provedených důkazů, a vycházela jsem zejména z policejních odposlechů, bylo jednoznačně prokázáno, že Horník nabídl všem úplatky za
obstarání věci obecného zájmu," zdůvodnila dnešní rozsudek soudkyně.
Vyvrátila námitku všech obhájců, že nebylo prokázáno, že v telefonu hovořil skutečně Horník. "Až do dneška to nikdo nezpochybňoval a navíc způsob jeho mluvy je nezaměnitelný," uvedla. Nesouhlasila ani s argumentem, že není možní obžalované odsoudit, když soud
nezkoumal, zda byly zápasy kvůli úplatkům opravdu ovlivňovány. "Trestné činy úplatkářství a podplácení jsou dokonány už tím, že je úplatek nabízen či si ho někdo dá slíbit, proto jsem zamítla přehrávání inkriminovaných utkání," řekla Polanecká. Neobstálo tak tvrzení obhájců, že Žižkov na konci sezony sestoupil do druhé ligy a údajné uplácení mu tedy nijak nepomohlo. Polanecká odmítla také námitky advokátů, že policie nepostupovala v souladu
se zákonem, když nesledovala odposlouchávané osoby, aby je přistihla při předávání úplatků a nezabránila tak jejich případné další trestné činnosti.
"Od pořízení odposlechů do zápasu uplynula dlouhá doba, která takový postup neumožňovala," konstatovala. Doplnila, že policie navíc pro zahájení stíhání další důkazy nepotřebovala. Někteří z obhájců, například Václav Láska, namítali, že rozhodčí nemohli
Horníkovy telefonáty ignorovat, protože by jinak jejich kariéra ve fotbale skončila. Záleželo prý na každém, jak dokázal hovor "ukočírovat". "Byl to takový zvyk, že před každým zápasem funkcionáři rozhodčím volali a nafukovali jim hlavu," uvedl Láska. Podle soudkyně se ale našli i tací, kteří dokázali Horníkovu nabídku jednoznačně odmítnout, jmenovala například Evžena Amlera.
Polanecká se vypořádala i s argumentem obhájců, zejména Horníkova advokáta Tomáše Sokola, že stát by neměl zasahovat do aktivit soukromoprávních podniků, jakým je fotbalový svaz. "Jsem si vědoma, že se korupce ve fotbale trestněprávními prostředky vymýtit nedá, stát je ale povinen chránit statisíce fanoušků fotbalu, kteří tento sport milují a drží svému klubu palce," prohlásila. Horník chtěl podle ní svým jednání fotbal posunout do roviny předem dohodnuté frašky, kde vyhrává ten, kdo víc platí. Ve sportu jsou podle ní angažovány i děti a hrozí, že by podobné normy přenášely dál. Odmítla také, že jednáním obžalovaných nebyl ohrožen obecný zájem. Její názor prý potvrzuje i judikát Nejvyššího soudu z roku 1988, podle nějž není obecný zájem ohrožen jen činností státních úřadů, ale i institucí zabývajících se uspokojováním zájmů občanů třeba v kultuře či sportu. Polanecká dodala, že fanoušci navíc na výsledky zápasů sázejí milionové částky.
