130 let

Joao Almeida je stále v růžovém | foto: ČTK

Jak je Almeida stále růžový, Stelvio má zelenou a francouzské hory červenou

Sport
  •   11:37
Stelvio - Sedmnáct etap je za nimi, pouhé čtyři do Milána zbývají a Joao Almeida se nadále producíruje v růžovém dresu. Už patnáct etap! Ani čtyři vrchařské prémie etapy do Madonny del Campiglio, včetně slavného Monte Bondone, nedokázaly mladého Portugalce z maglia rosa vysvléci. Ale udrží ho dnes? Na legendárním Stelviu, v nejtěžší ze všech etap?

Tým Sunweb se pět kilometrů před cílem středeční etapy pokusil ve stoupání do Madonny zaútočit. Jai Hindley vyrazil vpřed, vzápětí jej následoval Wilco Kelderman a chvilku se zdálo, že druhý a třetí muž celkové klasifikace by mohli odpárat Almeidu.

Ale opravdu jen chvilku.

Joao Almeida je stále v růžovém
Portugalský cyklista Joao Almeida.

Portugalec zacelil díru.

„Pokusili jsme se ho zbavit, ale to stoupání nebylo dostatečně tvrdé a Almeida byl příliš silný,“ konstatoval Kelderman.

Zkušený Fausto Masnada, týmový kolega v Quick-Stepu, potom razil mladšímu Portugalci ve dvanáctičlenné skupině favoritů cestu posledními kilometry. A tak Joao Almeida po šesti hodinách v sedle a 5500 nastoupaných metrech projel cílem se všemi největšími soupeři.

Stále má 17 sekund k dobru.

„S tak malým náskokem a čtyřmi vrchařskými prémiemi na trase jsem si myslel, že dnes o růžový dres přijdu,“ přiznal v cíli. „Ale překvapil jsem sám sebe. Cítil jsem se dost dobře a měl jsem i skvělý tým. Kluci kontrolovali vše, co mohli, a jeli pro mě doslova celým srdcem. Soupeři mě vyzkoušeli, zkusili mi odjet, ale já se nedal.“

Doping, smrt nebo zranění. Alaphilippe se zařadil mezi prokleté duhového dresu

Luke Roberts, kouč Sunwebu, po etapě usoudil: „Stoupání do Madonny nebyl rozdílový kopec. Nakonec si na něm všichni favorité jen hlídali jeden druhého. Ale ve čtvrtek můžeme očekávat mnohem větší rozdíly.“ 

Dvě etapy kandidovaly před startem Gira na titul královská. Ta dnešní a ta sobotní s exkurzí do Francie, vedoucí přes vrcholy Agnello, Izoard a Montgenevre.

Jenže to už neplatí. Ředitel závodu Mauro Vegni se ve středečním večeru chopil mikrofonu a oznámil, že kvůli koronavirové pandemii závod nepovede přes francouzské území.

Zatímco při Tour se Francouzi snažili učinit možné i nemožné, aby dojeli až do Paříže, před italským Girem teď uzavřeli své brány. Město Briancon, přes které měla vést trasa 20. etapy, ho nechce. Francouzské úřady oznámily, že v souvislosti s dekretem 2020-1262 nejnovějších proticovidových opatření je závodu vstup zapovězen.

Dotyčný dekret zakazuje shromažďování více než šestičlenných skupin. Celkem 136 hlav čítající peloton Gira má tudíž o 130 členů navíc. I když by po první horské prémii už rozhodně nejel celý pohromadě.

Mimochodem, bude zajímavé, zda Francouzi stejně přistoupí také k šesté etapě Vuelty, která rovněž plánuje exkurzi do Francie spojenou s výjezdem na vrcholy Aubisque a Tourmalet. Nezapomínejme, že Vueltu organizuje stejně jako Tour francouzská společnost ASO.

Giro je v režii italské RCS. A šéf závodu Vegni říká: „Po zákazu vstupu na francouzské území je nemožné najít takovou alternativní trasu, která by byla stejně náročná jako originál.“

Krátce si pohrával s myšlenkou na záludné škvárové cesty Colle delle Finestre. Ale ty by se staly v nejistém počasí až příliš velkou sázkou do loterie.

Namísto přetěžkých francouzských vrcholů tedy budou na sobotním menu pouze tři snazší výšlapy do Sestriere, ze dvou různých stran. Čímž obtížnost 20. etapy značně poklesla.

A která etapa bude tou královskou, už netřeba diskutovat.

Jak řekl dvojnásobný šampion Vincenzo Nibali: „Úprava trasy 20. etapy radikálně změnila její význam. Colle dell’Angelo je tak těžké, dechberoucí. Vyjet třikrát do Sestriere bude úplně jiný příběh. Čtvrteční etapa se Stelviem je nyní jednoznačně tou královskou a bude mít mimořádný význam.“

Almeida dnes může očekávat útoky ze všech stran.

Vrchařské prémie Carlo Madeo a Hofmadhjoch budou předkrmem.

A pak to přijde. Stelvio. Přírodní amfiteátr, jehož barvitá a podivuhodná historie na Giru se začala psát v roce 1953, když tu legendární Fausto Coppi odrovnal muže v růžovém dresu a do té doby jeho velkého přítele Huga Kobleta.

Stoupání dlouhé 24,7 kilometru.

Nekonečných 48 serpentin do 2758 metrů.

Cyklisté se vydají až do míst, kde žijí Bozi. Ti cyklističtí. Tak to psal Claudio Gregori z Gazzetty dello Sport: „Bozi bydlí na této hoře. Indiáni je umístili na mýtický Muru. Řekové na Olymp. Šerpové do Himálají, Japonci na Fudžijamu. A Stelvio je posvátnou horou Gira.“

Tady se odehrávaly heroické příběhy.

V roce 1965, kdy etapa na Stelviu končila v ukrutné zimě, nedaleko od cíle malá lavina zasypala silnici a vítěz Vittorio Adorni se přes ni brodil s kolem.

V roce 1980 při stoupání na Stelvio nejprve Bernard Hinault blufoval a brzdil tempo pole, načež v zatáčce číslo 34 akceleroval, přestože do cíle etapy zbývalo ještě 86 kilometrů, a na sjezdu ze Stelvia do Bormia a závěrečné pasáži do Sondria pak sebral domácímu Panizzimu růžový dres.

Před sedmi lety bylo kvůli sněhové vánici nutné etapu přes Stelvio zrušit. O rok později se tudy navzdory chumelenici a mrazu jelo, ale podmínky byly tak zlé, že se rozšířila zpráva o neutralizovaném sjezdu ze Stelvia. Vedení Gira vzápětí tuto informaci odvolalo, nastalého chaosu však využil Nairo Quintana k útoku, který byl rozhodující pro průběh celého závodu.

„Tentokrát snad bude počasí lepší,“ doufá Daniele Bramati, sportovní ředitel Almeidova Quick-Stepu.

Letos se vydají na Stelvio z těžší strany z Prata, stejně jako v roce 1953 Coppi, a nikoliv častěji používaným výšlapem z Bormia.

Před dvěma týdny na hoře hustě chumelilo a vzrostly obavy, že průsmyk bude opět jednou vyškrtnut. Ale silnici vyčistili a předpověď počasí je tu na čtvrtek dobrá, bez deště. Sjezd ze Stelvia by neměl být mokrý, zato určitě bude zmrzlý, v teplotách okolo 4 stupňů se cyklisté spustí dolů sedmdesátkou.

„Bude to tvrdé a bude zima. Ale bude to stejné pro každého. Jen si musíte vzít bundu a chránit se. Počasí by mohlo být i horší,“ říká Almeida.

Stelviem práce neskončí, po sjezdu následuje další stoupání do cíle na Laghi di Cancano (8,7 km dlouhé, sklon 6,8 procenta) se svými 21 serpentinami. Už dvakrát figuroval na itineráři ženského Giro Rosa, zato na mužském Giru zažije premiéru.

Všichni musí mít na paměti, že pokud by na Stelviu zaútočili příliš brzy a příliš razantně a neměli dostatečně silné nohy, cílové stoupání je pak může zničit.

Vincenzo Nibali, Rafal Majka nebo Domenico Pozzovivo se nicméně už na Stelviu musí o něco pokusit, pokud chtějí smazat více než tříminutové manko.

A Wilco Kelderman? Lídr Sunwebu si uvědomuje, co bude dnes v sázce: „Každý den je na Giru tvrdý, ale tento bude mimořádně obtížný a důležitý. Rozhodně se nevzdáváme. Chceme závod vyhrát.“

Joao Almeida cítí, že pokud by se svých největších protivníků udržel i na Stelviu a na Laghi di Cancano, mohl by o růžový dres bojovat až do závěrečné časovky v Miláně.

„Vím, že mohu mít na Stelviu těžký den a přijít o všechno,“ připouští.

Ale zatím prožíval jedinou větší krizi v 15. etapě do Piancavalla. V jejím závěru ztratil kontakt s Keldermanem, Hindleyem a Tao Geogheganem Hartem, přesto udržel maglia rosa.

„Ve čtvrtek to bude tvrdé, ale já jsem připravený bojovat. Chci tento ikonický dres co nejvíce poctít na ikonickém stoupání, jakým je Stelvio,“ vyhlásil Almeida. „Znám Stelvio z tréninku. Věřím si a jsem připravený na cokoliv.“

Jedním si můžeme být jisti. Je před námi na Giru úžasný den. Stelvio nikdy nezklame.

Kelderman by tu dnes chtěl být Coppim.

A Almeida rozhodně nechce sehrát roli Kobleta.

Autor: Tomáš Macek