130 let

Na finském šampionátu před dvěma týdny čtyřiačtyřicetiletý Ahonen opět skákal a skončil třetí. Na OH v Pekingu bude jako televizní expert. | foto: Profimedia.cz

‚Jakmile se napil alkoholu, proměnil se v šílence.’ Nykänen, Ahonen a další letci na lyžích, které srazilo pití

Sport
  •   5:00
Legendární Janne Ahonen přiznal léčbu z alkoholismu. Problémy s pitím měli i další slavní skokané na lyžích.

Byl to možná nejlepší skokanský závod všech dob. Poslední klání sezony 2004/05 na mamutu v Planici vyšperkovalo hned několikeré překonání dosavadního světového rekordu 231 metru. Mezi nejlepšími letci úřadoval i Janne Ahonen. Nejprve v úvodním kole pokořil metu 233,5 metru a poté dolétl až na 240 metrů. Fantastické zlepšení historického maxima. Bohužel dopad neustál, a tak mu výkon nebyl za rekord uznán, navíc se při záklonu tvrdě udeřil zády a hlavou o zem.

Když ho měla zdravotnická služba odvézt do nemocnice, odmítl jet. Pozdější vyšetření ve Finsku přitom odhalilo zlomená žebra, krevní sraženinu v oblasti kostrče a řadu pohmožděnin.

Bál se totiž, že rozbor krve odhalí v jeho těle zbytkový alkohol.

„Tehdy mě před skákáním bolelo celé tělo. Měl jsem strašnou kocovinu, neuměl jsem se soustředit, dýchal jsem alkohol. Nechtěl jsem, aby trenér věděl, co jsem udělal,“ popisoval legendární Fin posléze ve své autobiografii, která v Česku vyšla pod názvem Jako orel královský. „Nejprve jsme v hotelu vypili bednu piva a pak jsme navštívili všechny možné hospody v Kranjské Goře.“

Ve své knize z roku 2009 pětinásobný mistr světa a dvojnásobný vítěz Světového poháru otevřeně vypráví i o svých eskapádách, mezi něž patří také alkohol, což potvrzoval například bývalý fyzioterapeut polské reprezentace Rafal Kot: „Kolikrát jsem ho viděl úplně namol.“

V roce 2016 Ahonen prohlásil, že už tři roky abstinuje. Zároveň si postěžoval, že od té doby není schopen navázat na předchozí úspěchy.

Skoncovat se závislostí se však čtyřiačtyřicetiletému Ahonenovi, který celkem třikrát ukončil kariéru, nepodařilo. „Jsem alkoholik na cestě k uzdravení. Osm let bylo úspěšných, ale při jarním setkání s přáteli jsme si dali pár piv a problém se vrátil. Myslel jsem, že jsem dospěl, poučil se a zmoudřel, ale hned jsem do toho znovu spadl,“ přiznal otec dvou hochů před pár dny v rozhovoru s televizní stanicí YLE s tím, že žil jako rocková hvězda. Vloni se rozhodl vyhledat odbornou pomoc a léčit se. „Pochopil jsem, že se nic nezměnilo. Musel jsem potlačit svoji hrdost a vyhledat pomoc zvenčí,“ dodal Ahonen, který si před dvěma týdny vyzkoušel národní šampionát v Lahti, v němž skončil třetí.

Milý i šílený Nykänen

Pro mnoho fanoušků je Ahonenovo přiznání šokující až skandální. Vždyť při stokilometrové rychlosti a letu i deset metrů nad zemí musí být skokané dokonale koncentrovaní, jinak to zavání pořádným malérem, řekne si kdekdo. Zasvěcení však ví, že divoké večírky nejsou v tomto odvětví ničím neznámým. „Pití bylo zábavné, cool v této kultuře,“ říká novinář Pekka Holopainen, který Ahonenovu biografii sepisoval.

Následovník překonává mistra. Stoch potřetí vyhrál Turné a Malysz ho chválí: ‚Je to hrdina‘

„Dřív to byla součást skoků, i když se to třeba netýkalo všech závodníků,“ vyprávěl před rokem pro Lidovky.cz bývalý český skokan Michal Doležal, který nyní úspěšně vede polskou reprezentaci. „Teď se však tento sport strašně zprofesionalizoval, takže to vůbec nepřipadá v úvahu,“ doplňuje Doležal s tím, že jeho tým maximálně večer závod probere u několika piv.

Na alkoholovou závislost krutě doplatila jiná finská skokanská ikona Matti Nykänen. „Byl to milý, opravdu slušný člověk, ale jakmile se napil alkoholu, proměnil se v šílence,“ prohlásil o Nykänenově povaze trenér Mika Kojonkoski.

Nykänen, který také trpěl ADHD a bral velké množství léků proti bolesti, se dopouštěl krádeží, násilností, dělal striptéra, střídal manželky i milenky, a jednu se dokonce pokusil zabít. Zemřel před dvěma roky v 55 letech na dlouhodobé problémy se slinivkou umocněné zápalem plic.

Velký talent kvůli nezkrotnému pití promrhal Nykänenův svěřenec Harri Olli, stříbrný medailista z MS v Sapporu 2007. Protikladné strany jeho osobnosti dokumentuje příhoda z mistrovství světa v letech v roce 2008. Oba soutěžní dny předvedl skoky přes 200 metrů a skončil šestý, zároveň zvládl noc mezi nimi proflámovat s prostitutkami. Po konci kariéry se dal na univerzitní studium matematiky.

Brzká sláva zamotala hlavu také Slovinci Primoži Peterkovi, kterého problémy s alkoholem dohnaly až do psychiatrické léčebny. Olympijský vítěz z Turína 2006 Lars Bystoel zase byl za prohřešky s alkoholem opakovaně vyhozen z norské reprezentace, dostal se do vězení a po pádu do moře v opilosti se málem utopil.

Autor: Tomáš Kubánek