S myšlenkou skončit v klubu a opustit své sportovní dítě, které si vypiplal od základu, si pětapadesátiletý právník a šéf České unie sportu pohrával už před dvěma lety. Nakonec se však rozhodl zůstat, aby byl u premiérového ročníku Ligy mistrů.
V něm Nymburk porazil turecký Banvit i Monako, tedy týmy, které se dostaly až do Final Four, jenže v osmifinále velice smolně vypadl s italským Sassari.
Jansta končí v čele basketbalového Nymburka. ‚Nemám na to už tolik času,‘ prohlásil |
„Čtrnáctý titul a fakt, že jsme po smolné prohře se Sassari nevyužili velkou šanci dostat se do Final Four, rozhodly o tom, že v klubu skončím. Bylo to báječných 22 let, basketbal mi ale vzal spoustu volného času, který chci nyní věnovat rodině,“ řekl LN předseda České basketbalové federace.
Z Nymburka jste udělal na české poměry hegemona, který tu nikdy nebyl a zřejmě dlouho nebude. Jak se na tuto éru díváte?
I když se klub zdaleka nemůže rovnat finančním možnostem ostatních evropských klubů na naší úrovni, tak si myslím, že jsme dosáhli v evropských pohárech velice dobrých výsledků. Letos jsme porazili například Monako a Banvit, které mají rozpočet čtyřikrát vyšší než my. Řekl bych, že jsme v Evropě dosáhli na maximum. V jednu chvíli jsme byli na osmnáctém místě žebříčku, což hovoří o tom, že se právem řadíme mezi elitu.
Váš rozpočet na tým se pohybuje kolem dvou milionů eur (53 milionů korun). Jak těžké bylo jej každoročně naplnit?
Bylo to velmi složité. Velkým problémem v Česku je nízká finanční podpora sportu ze strany státu. Nejen basketbal, ale i ostatní tradiční české sporty musí bojovat s nedostatkem financí od státu. Není přece možné dávat peníze do sportu jen z vlastního, to je ze strany státu velice farizejský přístup. Když se například podíváte do Maďarska, kolik peněz jde do sportu tam a kolik tady, tak je ten rozdíl obrovský. Bohužel politiků, kteří jsou nakloněni podpoře sportu u nás, napočítáte na prstech jedené ruky.
Ale i se zmíněným rozpočtem jste dosáhli velkých úspěchů. Pravidelně jste postupovali do play off v Eurocupu (druhá nejvyšší evropská klubová soutěž) a k úplné spokojenosti vám chybí asi jen účast v Eurolize, že?
Byl to náš velký sen, ale i tak jsem velmi spokojen s tím, kam až jsme se dostali. Máme vysokou efektivitu vynaložených peněz, možná jednu z nejvyšších vEvropě. Velký dík patří inženýru Šimečkovi (Rudolf, generální manažer týmu). Odvedl obrovské množství černé práce. Je to zlatý člověk a lidi by si měli uvědomit, že bez něj bych nikdy nemohl Nymburk dělat.
Jak se vůbec dala práce v klubu sloučit s vaší právnickou firmou a tím, že jste šéf českého basketbalu i České unie sportu?
Práce pro nymburský basketbal mě stála hodně času a toho jsem měl v poslední době stále méně. Vždyť jsem nemohl ani pořádně jezdit na zápasy. Jedním z důvodů byla i smrt mého bratra, se kterým jsme basket v Nymburce rozjížděli. Když pak byl postižený, dělal jsem to pro jeho radost. Vím, že při životě ho drželo sledování nymburského basketbalu.
  |
Klub opustíte i jako vlastník. Můžete nastínit, kdo se stane jeho novým majitelem?
Během tří měsíců, ještě než začne nový ročník, přejde klub do rukou nového majitele. Aktuálně jednám o možnostech přechodu kjinému vlastníkovi. Klub se bude muset starat sám o sebe. Příští sezona je zajištěna v rozsahu, co byla teď, to se hráči ani trenéři nemusí obávat. Určitě nebude Nymburk chudým klubem.
Jak je vůbec těžké dělat basketbal v Česku na špičkové evropské úrovni?
Velmi těžké. Když nemáte podporu státu, je to hlavně o lidech, kteří dokážou sehnat peníze odjinud. Díky panu Hamzovi se povedlo dostat na špičkovou úroveň ženský basketbal v Brně, podobně se to v posledních letech daří ipanu Kučerovi u žen USK Praha.
Nymburk je jiný oproti evropské elitě i tím, že v něm působí více než deset let izraelský kouč Ronen Ginzburg, dlouhá léta v něm působili bývalí či současní reprezentanti Sokolovský, Welsch či Benda. Čím to je?
Na trenéry jsme vždy měli šťastnou ruku. Co se týče pana Ginzburga, je především jeho zásluhou, že se nám podařilo dát českému mužskému basketbalu nový impulz vpodobě toho, že jsme díky obraně poráželi hvězdnější týmy. Stejný princip poté přinesl do reprezentace, kde jsme si dokázali, že dokážeme hrát se všemi špičkovými týmy v Evropě. Co se týče basketbalistů, jsme rádi, že jsou součástí naší nymburské rodiny.
Šéfem českého basketbalu však zůstáváte. Jste spokojený stím, jak se daří reprezentacím?
Jsem velmi spokojený s mládeží. Sice nemáme příliš peněz a nemáme takovou hráčskou základnu jako dříve, ale i přesto dosahujeme v porovnání s ostatními zeměmi výborných výsledků. Včetně seniorských kategorií nám patří ve světovém koeficientu výborná třináctá příčka, což je zapříčiněno především výsledky žen, kterým na žebříčku patří pátá příčka. Díky tomu máme ve světě velký respekt.
