Kdy jste se o smutné zprávě dozvěděla?
Přišlo mi to v pondělí brzy ráno na telefon.
Věděla jste, že je na tom zdravotně zle?
Netušila jsem, že se to horší. Věděla jsem, že má nějaké zdravotní problémy, ale vůbec jsem nevěděla, jak moc vážné to je. Pořád jsem věřila, že se s tím Helena nějakým způsobem vypořádá.
V pravidelném kontaktu jste už nebyly?
To ne, naposledy jsme se viděly, když tady v Čáslavi byl před čtyřmi pěti lety štafetový pohár, tak jsme se domluvily s Helenou, Naďou Koštovalovou, Hankou Benešovou (slavná štafetová čtyřka, která má halové stříbro z MS v Barceloně) že bychom se při té příležitosti mohly sejít a vidět se po dlouhé době. Tehdy jsme se viděly naposledy.
Byla neustále usměvavá, vitální, pozitivní. I lidé, co s ní byli v kontaktu, říkali, že byste na ni nemoc nepoznala.
No, přesně tak. Ona o tom ani nějak nemluvila. Spolupracovala se sportovci a vnitřně ze sebe předávala optimismus, dobrou, pozitivní energii. Proto spousta lidí ani nevěděla, že je vážně nemocná.
  |
Byla to také dost ezoterická bytost, vykládala karty…
Ano, na to se dala až v pozdějším věku. Štafetu jsme spolu běhaly deset let a v době, kdy jsme spolu závodily, tak nevím, že by se o to víc zajímala. Ale ke konci kariéry, když začala spolupracovat se sportovci, se do toho víc položila.
Vzpomenete si ještě na první setkání?
Na první moment si nevzpomínám. Ona byla trochu starší, takže už od prvních závodů, co jsem jako juniorka běhala, si ji pamatuju. Tehdy jsme ještě taky na začátku běhaly stejnou disciplínu - 400 metrů, potkávaly jsme se na mistrovství republiky. Mám ji hodně spojenou s tím mým úplným začátkem, když jsem se dostávala do české špičky.
Vaše reprezentační kariéry se dost prolínaly. Na jaký moment vzpomínáte nejraději?
Nejvíc vzpomínám na různá mistrovství republiky nebo Diamantové ligy. I když tam jsme byly soupeřky. Vlastně jí vděčím za to, že začala běhat 800 metrů, protože já jsem u nás v té době na té trati neměla konkurenci. Ona ji začala běhat a byla výborná, takže i já jsem najednou měla konkurenci a motivaci. Ale to jsem odbočila, to jsme byly soupeřky. Nejraději vzpomínám na reprezentační velké závody - Evropa, svět, olympiáda. Tam jsme byly jako tým ve štafetě a zažily spoustu legrace.
Zábavná žena?
Byla zábavná, vtipná, dokázala si udělat legraci sama ze sebe. To bylo nejhezčí. Ve štafetách po éře Jarmily Kratochvílové a Táňi Kocembové jsme zase osm let byly vždycky ve finále mistrovství Evropy i světa, získaly jsme i medaili. Na to vzpomínám strašně ráda.
TADY ČARUJE. Helena Fuchsová ve své terapeutické masérně.
A jak jste říkala, i vaší kariéře pomohlo, když z 400 metrů přešla na osmistovku.
Přesně. Já jsem běhala osmistovku pod dvě minuty a další holky za mnou běhaly 2:06, 2:07. Kromě Andrey Šuldesové, ale ta se soustředila spíš na patnáctistovku. Najednou se objevila… ne najednou, Helena byla vždycky dobrá, ale běhala čtvrtku. S věkem ale zkusila osmistovku a hned ji běžela pod dvě minuty, takže jsem i já měla najednou motivaci. Vděčím jí za to, že mě posouvala dál.
Jak na ni budete vzpomínat?
Ještě dneska to mám v hlavě. Když jsem se to včera brzy ráno dozvěděla, nemohla jsem už vůbec spát. Jako kdyby odešel kousek z toho vrcholového sportu, co jsem zažila. Je to takové divné, že už v té štafetě jedna z nás chybí. Budu na ni myslet jenom v dobrém. Je to smutné, byla mladá, ještě neměla odejít.
Tolik jsi nás naučila, vzpomínají na Fuchsovou
Do sportovního světa se zapsala nejen jako úspěšná atletka, ale také jako kondiční trenérka a mentorka svých nástupců. Proto když v neděli Helena Fuchsová v 55 letech podlehla zákeřné nemoci, zareagovaly na smutnou zprávu například atletka Zuzana Hejnová, tenistka Kateřina Siniaková či hokejisté pražské Slavie.
Fuchsová závodila především na tratích 400 a 800 metrů, na halových a venkovních mistrovstvích světa i Evropy posbírala celkem šest medailí.
Po konci aktivní kariéry v roce 2004 u sportu zůstala a jako rádkyně a kondiční trenérka pomáhala k vzestupu jiným.
Spolupracovala například s dvojnásobnou mistryní světa na čtyřstovce překážek Zuzanou Hejnovou, která na instagramu ke společné fotce s Fuchsovou napsala: „Tolik jsi mě toho naučila a tolik zkušeností předala. Jsem vděčná, že jsem patřila k tvým blízkým lidem.“
Postřehy a rady od Fuchsové využívala také tenistka Kateřina Siniaková. „Děkuji za vše, co jsi mě naučila, stala jsem se díky Tobě lepším člověkem,“ vyjádřila vděčnost 69. hráčka světového žebříčku.
V PŘÍRODĚ je Helena Fuchsová často a ráda, bydlí v dřevostavbě poblíž Senohrab u Prahy.
Nad ztrátou své kondiční trenérky z let 2006 až 2010 smutnili také hokejisté pražské Slavie, kteří její památku uctili minutou ticha před pondělním utkáním předkola play off Chance ligy s Třebíčí.
Na fyzickou přípravu dohlížela Fuchsová také v Dukle Praha, kde se čtyři roky věnovala házenkářským talentům. Pomáhala i volejbalistkám pražského Olympu či fotbalistům Českých Budějovic.
Nejvíce však byla spjata s atletikou, v níž zažila úspěšnou aktivní kariéru.
