Soutěž v ženském oštěpu vás psychicky "nakopla“, že?
To by nenapsal ani nějaký spisovatel. To je fakt nádhera. Vyhrát posledním pokusem a hodit takhle daleko. Řval jsem už utoho prvního Bářina pokusu, poněvadž se mi podle těch čar zdálo, že je to o kousek dál. A ten poslední? Krása.
Jak hodnotíte desetiboj?
Je to strašná soutěž. Taková couravá. Je nás prostě moc. Kdo vymyslel, že tady bude závodit čtyřicet lidí? To je na víceboj prostě moc.
Neměl jste obavu, že třeba kvůli dešti soutěž vůbec nezačne?
Myslel jsem, že start odloží. Stovku neodložili, tak dobře. Ale proč pak odložili dálku jen o půl hodiny? Když už, tak o hodinu, o dvě. Tohle bylo zbytečné.
O jakou pozici se podle vašeho odhadu perete? Myslíte, že zlato je už ztracené?
Nevím, o co bojuju. Soupeři také kazí. V těchhle podmínkách je to těžké. Kravčenko, Hardee, Suárez. To je trojka, se kterou asi budu bojovat o medaili. Uvidíme zítra. Škoda těch šedesáti, devadesáti bodů, co jsem ztratil...
Clay zatím kráčí za triumfem jistým krokem.
Zatím jede suverénně.
Zato průběžně třetí Američan Hardee má zavázanou ruku. Tušíte, co mu je?
Nevím. Ale předpokládám, že nic. Ani jsem si nevšiml, že má zavázanou ruku. To je jedno. Jedu na sebe, ostatní nesleduju.
